Co mají společného zaměstnanci Googlu, Ford Motor Company nebo Deutche Bank? V pracovní době a za firemní peníze se učí, jak přestat přemýšlet. Ale jen na chvíli. Jinými slovy, učí se meditovat. Ale pokud si představujete, jak se kancelářemi line vůně vonných tyčinek a ozývají se mantry, jste vedle. Spíš byste narazili na pár lidí, kteří jen tak v klidu sedí na židli, zdánlivě nic nedělají, ale dost se u toho soustředí.
Chade-Meng Tan, zakladatel meditačního programu Search Inside Yourself, se nejraději chodí soustředit na toaletu. Má tam klid. Nejde tedy o místo nebo formu, ale o nerušenou chvíli věnovanou tréninku bdělé pozornosti (angl. mindfulness). Je to čas věnovaný nikoli přemýšlení, ale prostému vnímání toho, co se zrovna odehrává uvnitř nás i okolo nás. Okamžik za okamžikem.
Můj učitel pes
Jaký je asi důvod, že program Search Inside Yourself vznikl právě v Googlu? Když někdo pracuje v Googlu, živí se pravděpodobně přemýšlením. Všichni ale máme stejnou zkušenost – když se člověk ponoří do svých myšlenek, přestává vnímat svět kolem sebe. Mně se například někdy stává, že se takto ponořím do psaní článku. Natolik mě to pohltí, že prakticky nevnímám přicházející hlad, žízeň a únavu. Nevnímám ani čas. Nevnímám to, že za oknem po několika pošmourných dnech svítí sluníčko a je hezky. Možná letmo mrknu z okna, ale ten krásný den si rozhodně nijak zvlášť neužívám. Soustředím se na svoji práci a jsem zabraný ve svých myšlenkách. Velké štěstí je, že mám psa, který mě nakonec od počítače odtrhne a odvede mě ven. Pryč od mých myšlenek, do skutečného světa.
Ztracený losos
Většina současných profesí vyžaduje myšlení, často extrémně mnoho myšlení. Já sám také rád přemýšlím, takže mi to připadá v pořádku. Ale přesto mě hodně zaujalo zjištění vědců Richarda Davidsona a Jona Kabata-Zinna, kteří zkoumají vliv meditace na lidský mozek a psychiku. Při svých výzkumech si všimli, že člověk zvládne BUĎ naplno přemýšlet, NEBO naplno vnímat svými smysly. Oboje naráz náš mozek nedokáže. Alespoň ne v dobré kvalitě. Stačí, když si vzpomenu na nedávný pracovní oběd. Objednal jsem si výborného lososa, ale doopravdy jsem vnímal jen první sousto. Pak jsem se ponořil do hovoru, myšlenky se rozeběhly a vnímání lososa bylo pryč. A za chvíli byl pryč i celý losos, aniž bych si ho nějak zvlášť vychutnal. Škoda. A takhle člověku může utéct nejenom losos, ale spousta dalších věcí. Hrůza domyslet.
Fitness pro váš mozek
Meditace je chvíle, která je věnována pozornému vnímání. Člověk aspoň malou chvíli nemyslí, jen se snaží naplno vnímat. Jak říká Jon Kabat-Zinn, při meditaci jde o záměrné vnímání toho, co se právě děje, s otevřeností a bez posuzování. Je to trénink soustředěnosti, pozornosti a všímavosti. Trénink je to z toho důvodu, že pokušení začít hned přemýšlet je obrovské. Zpočátku je téměř nemožné mu odolat. Takže je potřeba trénovat. Samozřejmě nemám nic proti myšlení. Myšlení je velice užitečné. Ale ještě užitečnější je umět svoje myšlení sem tam na chvíli vypnout a prostě jenom vnímat a prožívat, co se zrovna děje. Třeba proto, abychom si naplno vychutnali krásný den za oknem. Nebo lososa na talíři.
A jak to souvisí s prací? Trénink bdělé pozornosti je překvapivě účinný při zvládání stresu. A o ten nebývá v práci nouze. Efekt je měřitelný a vědecky ověřený. Když se proud myšlenek v naší hlavě na pár okamžiků zastaví, je to osvěžující. Zbaví nás to napětí a dodá energii. A navíc, svěží mysl začne být kreativní. Právě v těchto chvílích se rodí ty nejlepší tvůrčí nápady. Alespoň mně to tak funguje. Vědci rovněž zjistili, že lidé, kteří trénují bdělou pozornost, jsou samostatnější a jejich schopnost sebeřízení je na vyšší úrovni. Zajímavé. Díky tréninku bdělé pozornosti také roste naše schopnost zvládat různé nepříjemné myšlenky a emoce. Člověk se nenechá tak snadno strhnout hněvem, smutkem nebo obavami. A jistě si představíte řadu situací nejenom v práci, kdy je tato schopnost opravdu k nezaplacení.
Minutový experiment
Abyste mohli rozvíjet schopnost bdělé pozornosti, nemusíte hned hledat nejbližší meditační centrum. Můžete zkusit malý experiment. Dopřejte si chvíli věnovanou vnímání. Minuta nebo dvě budou úplně stačit.
Zavřete oči a uvědomte si své tělo. Dotyk s podlahou, se židlí. Třikrát se v klidu nadechněte a vydechněte. Nikam nespěchejte. Snažte se naplno vnímat každý nádech i výdech. Pohyb břicha a hrudníku. Proudění vzduchu v nose. Jemné napětí při nádechu a uvolnění při výdechu. Až dokončíte třetí výdech, tak ještě chvíli klidně seďte a vnímejte. Můžete vnímat tělesné pocity. Můžete vnímat zvuky kolem sebe. Můžete vnímat svoji náladu a emoce. Pokud začnete nad něčím přemýšlet, zkuste se ještě na chvíli vrátit zpět do světa vnímání. Do světa přímého smyslového prožívání. Pár vteřin zkuste prostě vnímat. A pak otevřete oči a vraťte se zpátky ke své práci. Změnilo se za tu krátkou chvíli něco?
Experimentovat můžete i v rámci pracovního oběda, o kterém už byla řeč. Tady bude stačit i pár vteřin. Na chvíli se odmlčte a zkuste si skutečně vychutnat jedno jediné sousto. Doslova všemi smysly. Vnímejte dotyk vidličky ve své ruce. Vůni a texturu pokrmu. A samozřejmě ten příval nejrůznějších chutí. A pak se zase zapojte do hovoru. Dokázalo těch pár vteřin nějakým způsobem změnit kvalitu vaší konverzace?
Foto: Flickr user hira3