Téma

Příběh Prezi – od Budapešti po San Francisco

01.01.2014 Radim Koštial 3 komentářů

Jen máloco nás v tom, co děláme, posune dopředu tak, jako zahraniční zkušenost prožitá nebo alespoň přenesená. Úspěšnými podnikatelskými příběhy se tedy nemusíme nechat inspirovat nutně jenom v podhoubí českých a moravských coworkingových center nebo v Silicon Valley, ale nahlédnout můžeme třeba hned vedle, ke skoro sousedům. Vždyť kdo by čekal globálně úspěšnou firmu v dlouhodobě stagnujícím Maďarsku?

Někteří z vás, pokud alespoň občas děláte prezentace a dáváte si na nich opravdu záležet, možná používáte aplikaci firmy Prezi. Jiní zase třeba už viděli instruktážní video, animaci či prezentaci s neustálým pohybem, zoomováním od jedné části ke druhé, nahoru na celek a dolů na detail. Je to dynamické a vizuálně atraktivní. Svoji prezentaci si vyrobíte v aplikaci Prezi nejen on-line, ale i off-line, a nejen ve svém desktopu, ale třeba i v iPadu. Buď za použití zaplatíte jeden z paušálů, nebo ne. V tom případě ale musíte svoji prezenatci poskytnout veřejně na web Prezi, kde bude volně k dispozici spolu s tísícovkami dalších.

Jaký je ale příběh Prezi? Jak se zrodil nápad, který vydělal miliony, použijeme-li obrat televizního kanálu Spektrum, který o maďarských startupech natočil dokumentární seriál? A jak kluci z Prezi přetavili skvělý nápad ve skvělý produkt s globálním dosahem?

Za velkým produktem a velkou firmou často stojí první nenápadná myšlenka. Během studia architektury se mladý architekt Adam Somlai-Fischer bavil s kamarády na fakultě o tom, jak nekonečně nudné je aktuální vizuální sdělování příběhů v powerpointové prezentaci i na většině webových stránek. A právě Adama políbila múza s nápadem s překrývajícími se transparentními plochami s texty. Aby si vizuální efekt vyzkoušel, sestrojil jednoduchou drátěnou konstrukci, do které s kamarády umístili průsvitné fólie s texty, prosvítili je a pohrávání s vrstvami, prolínáním a pohybem natáčeli na webkameru. Ano. Tohle byl první základ fungování Prezi ve fázi zrodu, zatím doslova na ruční pohon.

Adam byl z výsledku tak nadšený, že se rozhodl naučit se programovat, aby svůj vizuální záměr mohl digitalizovat a dále využít. Ve Výzkumném centru mediálního vzdělávání budapešťské Technické univerzity se v roce 2007 seznámil s programátorem Péterem Hálácsym, řečeným „HP,” kterému se ruční model vizualizace slajdů ohromně líbil a hned se rozhodl na nápadu společně s Adamem pracovat. Začali programovat a vytvářet první prezentace.

Je třeba zmínit, že kluci měli ohromné štěstí a podporu v osobě vedoucího katedry mediálního vzdělávání. Ten, kluky inspirován, založil na univerzitě inkubátor Kitchen Budapest, nechal ho kluky vést a vyjednal s maďarským Telekomem finanční podporu. V Kitchen Budapest brzy na vlastních projektech pracovalo 40 mladých lidí a studentů, všechny ale nadchl nápad Adama a „HP” tak, že se skoro všichni zapojili do jeho realizace. Společně zformulovali princip Prezi coby moderní a vizuálně atraktivní způsob sdílení informací a příběhů s druhými. Uživatelé by zároveň měli být schopni prezentace sami vytvářet v Prezi editoru.

Kluci měli v produktu jasno. V čem ale jasno neměli vůbec, bylo to, jak se zakládá a vede firma. Brzy jim došlo, že potřebují třetího parťáka, a jediný, kdo je napadl, byl Péter Arvai. Ten v té době žil ve Skandinávii, kde měl svůj úspěšný byznys v oblasti IT a zrovna „HP” lanařil k sobě do Švédska. Koncept Prezi ho ale uchvátil natolik, že si naopak sám sbalil kufry a odjel do Maďarska založit s kluky firmu. Cítil v nápadu ohromný potenciál a navíc byl nadšený z faktu, že se jedná o maďarský projekt. Uvědomoval si, že Maďarsko ztratilo drajv a je všechno, jenom ne inovativní, a přál si angažovat se a pomoci to změnit.

Péter chtěl od Telekomu získat investici, která by pokryla rozjezd firmy ve velkém, protože jiná alternativa pro něj neexistovala. Klukům například zakázal přemýšlet v objemu malého startupu a tlačil na to, aby všichni začali budovat Prezi už od začátku jako velkou mezinárodní firmu. Prostě Thing Big. Přestože se Telekom velké investice zalekl a vyhodnotil projekt jako rizikový, nějaké peníze startupu přesto poskytl. Péter skutečně donutil Adama a „HP” k tomu, aby se projektu naplno odevzdali. Opustili své další projekty a práce, které je živily, a spolu s pár dalšími nadšenými programátory se v malé pronajaté kanceláři společně vrhli do práce, přičemž peníze jim stačily jen na symbolické živobytí…

Brzy si ale začali vydělávat sami. Produkt ještě hotový nebyl, ale kluci už byli schopni chodit s ním do firem, předvádět ho a získávat první zákazníky. Uživatelský program, v němž si klienti můžou dělat vlastní prezi-prezentace, ještě neexistoval, takže zájemcům zatím dělali prezentace sami. To jim pokrylo náklady na první půlrok.

Firma vznikla oficiálně v květnu 2008 a plně funkční produkt byl dostupný o rok později. Aplikace Prezi lidi bavila a registrující se a platící noví zákazníci přibývali jak houby po dešti. A partička si to patřičně užívala: jak dnes s úsměvem vzpomínají, každou novou příchozí platbu na účet jim oznamovala SMS z banky a oni každý den přesně tu částku, co jim přibyla ten den na účtu, večer probendili na párty.

Jak ale postoupit z národní ligy do Ligy mistrů? Péter Arvai věděl, že chtějí-li mít globální firmu, potřebují zásadní investory a partnery. A protože on sám byl autorem světově první aplikace pro sledování TED talků na mobilních zařízeních, zamířil logicky rovnou tam. S ředitelem TED Chrisem Andersonem si domluvil hodinovou schůzku v New Yorku. Sedl tedy do letadla směr NY s cílem vysvětlit Andersonovi, že je to právě Prezi, kdo si zaslouží podporu od TED jako první, a tudíž by na seznamu budoucích investorů měl TED figurovat na čelním místě.

Po příletu do New Yorku dostal od Andersona e-mail s omluvou, že musí schůzku zrušit. S tím se ale Péter nehodlal smířit. Na Andersonovu sekretářku tak naléhal, že mu nakonec domluvila alespoň osmnáct minut. A Péter v těch svých osmnácti minutách, kdy musel stihnout představit Prezi tak, aby získal podporu, uspěl. Sám dnes tuto schůzku hodnotí jako nejúspěšnějších dvacet minut svého života. Získání zásadních strategických partnerů umožnilo Prezi skutečný rozjezd a vstup na americký trh, kde založila pobočku v San Francisku.

Během čtyř let si Prezi stihla vybudovat portfolio téměř třiceti milionů registrovaných uživatelů a získala řadu prestižních mezinárodních ocenění. Adam jezdí po světě a přednáší na kongresech. O firmě píšou časopisy jako Forbes, Financial Times, The Guardian. V sídle firmy v centru Budapešti dnes pracuje asi 150 lidí z téměř třiceti zemí světa a firemním jazykem je angličtina.

Také firemní kultura Prezi zasluhuje pozornost. Možná mi nejde ani tak o firemní restauraci, ranní fresh džus a croissanty, kytary, hrající si děti, pingpongové stoly a téměř nulový důraz na organizační strukturu, kterou přestali řešit už dávno. Spíše smekám třeba před tím, že management vyžaduje od svých zaměstnanců angažovanost v občanském životě. Všichni jsou tedy aktivní v charitě, mentoringu, fyzické pomoci v chudých oblastech na venkově anebo třeba v podpoře práv menšin, především Romů. Není náhoda, že si z romské vesnice, kam jezdí celá firma pravidelně pomáhat, přivezli do centrály novou mladou kolegyni, které dali práci ve firemním bistru. A jako milovník psů pochopitelně nemůžu neocenit volně se pohybující hafany, kteří jsou dokonce i na firemním webu představováni jako členové firmy.

Co tedy stojí za famózním globálním úspěchem teprve čtyři roky staré firmy, na jejíž produkt mnozí (třeba Philip Zimbardo) přísahají? Skvělý nápad? Anebo ideální kombinace tří kluků: umělec + technik + organizátor? Nejspíš úplně všechno dohromady.

A že by také jednu z hlavních roli hrála věta, kterou pronesl Péter Arvai?

„Kdybychom dali na všechny ty, kteří nám říkali, že nechápou, proč by měli používat Prezi, když mají PowerPoint, náš produkt by nikdy nevznikl.”

Více na www.prezi.com .