Téma
Téma

Kompetenční centra IBM mění model technického vzdělávání v Česku

06.02.2013  Petr Skondrojanis 0  komentářů

Pavel Wimmer, koordinátor akademické iniciativy v IBM Česká republika, má na starosti programy pro rozvoj studentů. Ty jsou velmi propracované, proto jsem se o něj v rámci měsíčního tématu o inovacích a trendech v HR zajímal.

Programy talent managementu jsou ve velkých firmách na pořadu dne, ale ne všude jsou tak skvěle promyšlené. Dalo by se říct, že podpora IBM dokonce mění české technické vzdělávání a ukazuje ostatním firmám, jakou cestou se vydat a kde hledat synergie. 

Kromě toho, že řešíte nábor talentů, tak mi připadá, že váš přístup přináší přidanou hodnotu i těm, kteří nakonec do IBM nenastoupí. Je to tak?
Pochopil jsi to dobře. Naší filozofií je dát šanci většímu počtu talentovaných studentů, zjednodušit pro ně výběrová řízení a dát jim příležitost ukázat, co v nich je. Proto jsme přišli s konceptem tříměsíčních neplacených stáží „s přidanou hodnotou”. Když jsme dávali dohromady tento program, pojali jsme to jako týmový koučink, který považuji za výborný nástroj. Studentům jsme kladli hodně otázek. Ptali jsme se, jak podle nich vypadá ideální program, jak to udělat, když jim první tři měsíce nezaplatíme, aby to pro ně i tak mělo hodnotu. Z těch rozhovorů vyplynula spousta zajímavých věcí, které nebyly ani finančně náročné. Na nich jsme postavili celý program. Zjistili jsme, že studenti chtějí zajímavou praxi, mentora, svobodu dělat to, co je baví, chtějí se potkávat, chtějí se učit a rozvíjet, chtějí být výjimeční v tom, co dělají, chtějí inovovat a chtějí, aby se s nimi zacházelo stejně jako se zaměstnanci IBM. Unikátností je, že program u nás dělají studenti pro studenty.

To je skutečně neobvyklé, že ten program tvoří studenti pro studenty. Inovaci vnímám v tom, že se nejprve jdete zeptat studentů, co potřebují, a pak na tom tenhle program postavíte.
Přesně tak. Program tedy pokračoval dál. Ze začátku fungoval pro výběr a výchovu talentů a nám připadala škoda, že se začaly hlásit spousty šikovných lidí, ale my je museli z kapacitních důvodů odmítat. Hodně uchazečů bylo na doporučení stážistů, kteří program spoluvytvářeli. Protože se jim v programu líbilo, chtěli jej doporučit i svým kamarádům. Díky tomu se zvýšil zájem o naše stáže. Přesto, že jsme se hodně rozrostli, máme v programu kolem šedesáti studentů, bylo nám líto nevyužít potenciálu šikovných lidí. Proto jsme začali vytvářet takzvaná kompetenční centra. Je to taková obdoba našeho programu na univerzitě. To nám umožnilo dát šanci více studentům.

Kompetenční centra jsou v podstatě takové firmy na univerzitě, kde se studenti dostávají do kontaktu s praxí. To je pro ně velmi důležité. Chtějí nějaký reálný projekt, na kterém získají zajímavou zkušenost. Ta jim zůstane, až skončí školu nebo si budou hledat brigádu či později zaměstnání.

Když budujeme kompetenční centrum, vždy hledáme, v čem je daná univerzita unikátní. Pak se na to podíváme i z pohledu businessu, tak aby si centrum zajistilo soběstačnost a uživilo se. Zároveň je důležité, aby to bylo zajímavé i pro IBM nebo naše partnery a já se tématu mohl s kolegy věnovat a studenty podporovat. Snažíme se věci propojit dohromady – zájem univerzity, studentů a IBM. Začíná to fungovat natolik dobře, že studenti z některých kompetenčních center uvažují o tom, že si po škole založí start-up; někteří už na tom dokonce pracují. Centra si tak vydělají na své náklady a jsou finančně soběstačná.

Moment, abych to pochopil správně – takže ta nejlepší kompetenční centra jsou natolik soběstačná, že se uživí bez IBM?
Dlouhodobě ano. Centra už si vydělávají peníze sama. Funguje to tak, že si centrum vybuduje kompetenci, my jim ze začátku pomůžeme dostat se do technologie, což můžeme podpořit drobnými granty. Můžeme jim například pro výuku a výzkum zdarma poskytnout software, aby se s ním naučili pracovat. Nabídneme jim naše experty a přineseme do centra většinou nějaké drobnější projekty, na kterých se učí a své dovednosti si otestují. Když to zvládnou, získávají kompetenci, které se chtějí věnovat, a naši důvěru, že s nimi můžeme dobře spolupracovat. Dost často se na to napojí i výzkum, takže studenti vytvářejí nějaké inovace nebo zajímavá řešení, což přiláká doktorandy. Když centrum nasbírá dostatečné zkušenosti, tak si může troufnout na větší projekty – v této fázi v podstatě už začíná fungovat jako firma. To pomáhá řešit problém, jak motivovat a financovat talenty, aby pokračovali na doktorandském studiu.

Snažíme se, aby centra byla udržitelná dlouhodobě, aby nespoléhala jenom na IBM. My jim pomůžeme získat vybranou kompetenci. Z toho důvodu se můžeme spojit s partnerem nebo jinou firmou a díky tomu může kompetenční centrum fungovat nezávisle na nás. Získané zkušenosti mohou studenti využít na vlastních projektech bez účasti IBM. Snažíme se tím podpořit možnosti získání odborných praxí v rámci českého vzdělávacího systému.

Takže vy jste to dotáhli ještě dál. Díky modelu kompetenčních center pomáháte založit virtuální, potažmo pak opravdovou firmu a nejlepší studenty si berete do IBMky. V podstatě jste si vytvořili outsourcingové centrum, jemuž poskytnete projekt, který pro vás kompetenční centrum realizuje, vytváří určitou inovaci, a u toho ještě navíc podporujete doktorandské studium. Říkám to správně?
Ano. My si takto připravíme kolegy, kteří na menších projektech získali kompetence, pomohli nám s inovacemi, naučili se naši technologii, a můžeme si je vzít do IBM nebo je doporučit na volné pozice k zákazníkům a partnerům. Doplním, že z této aktivity benefitují i naši stávající partneři a zákazníci, kteří mohou s centry spolupracovat na vývoji řešení, dodávkách služeb, výzkumu nebo získání absolventů. Benefitují všichni – škola, studenti, IBM, partneři i zákazníci.

Jedná se tedy o technologický inkubátor, ze kterého někdo odchází do IBM a někdo si založí vlastní firmu s podporou IBM nebo odejde se znalostí IBM technologií k partnerovi IBM?
Ano, funguje to tak. Studentům poskytujeme příležitost a je na nich, jak ji dokáží využít. Samozřejmě, že ti nejlepší se dostanou do IBM na stáž. V případě úspěšného absolvování získávají možnost dlouhodobě s námi spolupracovat po celou dobu studia. To může klidně trvat i pět let a výsledkem je absolvent s obrovskými zkušenostmi z reálných projektů a zajímavými kontakty. Studentům, kteří chtějí podnikat, nabízíme naši podporu. Máme studenty, kteří mají unikátní znalosti nejen z pohledu ČR. Někteří nacházejí uplatnění i v zahraničí. Příkladem je student, který se dostal do IBM v Singapuru, nebo student, který teď v americké IBM pokračuje na stáži a MBA studiu.

To, že rozesíláte studenty po světě, si můžete dovolit díky tomu, že jste veliká a globální firma. Dokáží založit kompetenční centrum i menší zaměstnavatelé?
Stoprocentně. Takto spolupracovat s univerzitou může i firma o deseti lidech. Jde to v jakékoli velikosti, jen nemusí podporovat tolik center. Malá firma si třeba udělá jedno centrum s jednou univerzitou, která jim přijde unikátní, a podporuje jej. Na druhou stranu – proč by se nemohly spojit 2–3 firmy a společně založit kompetenční centrum? Nemusí to být ani finančně náročné, jen se tomu musí někdo intenzivně věnovat a být pro univerzitu a studenty opravdovým partnerem.

Pavle, kde se vlastně objevila ta myšlenka? Je to trend zvenčí, nebo tvůj nápad?
Řekl bych, že to je týmová spolupráce. Začalo to, když jsem nastoupil do IBM, kde jsem viděl, že probíhá hodně dobrých aktivit, ale roztříštěných. Tak jsme vytvořili tým, který se oblasti věnuje. Každý přišel s nápadem. Začali jsme vydefinováním silné vize, kterou jsme společně rozpracovali. Jde nám o to, rozvíjet vzdělávací systém a něco vracet do škol, ne o byznys. Prvním úkolem bylo vytvořit stážový program a ten jsme tvořili na určitých principech. Stavěli jsme v podstatě jako svobodnou firmu. Ne všichni kolegové ze začátku věřili, že se studenti mohou stát rovnocennými partnery seniorních kolegů v IBM. Začali jsme proto u těch, kteří projektu věřili, a postupně se přidávalo více lidí. Dnes je v naší softwarové divizi výjimkou člověk, který nespolupracuje se studenty. Tyto principy jsme začali přenášet na spolupráci s univerzitami. S kolegou Honzou Loudou (pozn. red.: Jan Louda, manžer vztahů s univerzitami v IBM, Česká republika) jsme vytvořili právě zmiňovaný koncept kompetenčních center. Společně se nám daří pro myšlenku spolupráce se studenty a univerzitami získávat čím dál více lidí. Kdybychom měli jmenovat všechny lidi, kteří nám pomohli a významně přispěli, nestačil by nám prostor pro tento rozhovor.

Tobě se podařilo ještě to, že přirozeně integrujete studenty do firmy, což se stává součástí firemní kultury a všechny strany jsou spokojené. Jsou u vás ti studenti zaplacení nebo fungují zadarmo, a IBM tak ušetří?
Striktně oddělujeme stáž a brigádu. Pokud student nebo studentka pracuje jako administrativní podpora, je v IBM na placené brigádě. Stáže jsou neplacené. Abychom je odlišili, založili jsme značku IBM Smarter University. Pod ní vypisujeme „stáže s přidanou hodnotou”.  Stáž je pro studenty investicí do vzdělání, osobního rozvoje, získání zajímavé praxe, kontaktů a kamarádů. Je to šance, jak nám v IBM ukázat svůj talent. Těm, kterým se to podaří, nabízíme dlouhodobou spolupráci již placenou formou. Pro nás je to osvědčený systém vyhledávání a rozvoje talentů.

Současně ale šetříme finance i našim zákazníkům. Někteří z nich se na nás obracejí s tím, že nemohou do svých interních týmů získat odborníky na technologie IBM, které využívají. Proto jsme vytvořili společný program, kdy jim v jejich prostředí na společných projektech a pod společným odborným vedením vychováváme kolegy přesně podle jejich požadavků. S kolegy máme vizi, že změníme svět. :)

Změnit svět? Upřesni to…
V čem bychom chtěli změnit svět? Říkali jsme si, v čem bychom asi tak měli šanci? Nejlépe v tom, co děláme a co máme rádi. Proto se snažíme vytvářet jedinečný systém vzdělávání a rozvoje. Tím chceme podporovat lidi, kteří mění svět.

Pavle, děkuji za rozhovor a ve tvé přáci přeji hodně úspěchů.

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy