Sylvain Bernolle: Rád bych viděl Prahu jako druhé Silicon Valley

Dnes nadnárodní, původně francouzská poradenská technologická firma Devoteam podporuje galerii Pompidou centre v Paříži a mimo jiné i aktuální výstavu fotografií klasika dokumentární fotografie a zakladatele agentury Magnum Henri Cartier-Bressona. Bez mučení přiznávám, že tím pádem – jako milovník fotografie – nejsem nestranný. Ta firma mi je sympatická stejně jako šéf její české pobočky, v Praze domestikovaný Francouz Sylvain Bernolle.

Sylvaine, můžete prosím Devoteam krátce představit?
Jistě. Devoteam je evropská firma, která bude příští rok slavit dvacetileté výročí, je tedy poměrně mladá, ale rychle se rozvíjející. Já jsem přišel do firmy před patnácti lety, tehdy byl Devoteam jen v pár zemích, především ve Francii. Firma měla tři sta zaměstnanců, teď jich máme čtyři tisíce a jsme ve více než dvaceti zemích. To, o co se snažíme, je pomáhat našim klientům propojovat byznys s technologiemi a přijmout technologie jako inovaci a přizpůsobovat jim svůj byznys. Nynější svět je ve znamení rozvoje technologických řešení, jako je cloud nebo třeba mobilní přístroje. Jsme fascinováni cloudovými řešeními a využitím sociálních sítí. Navíc firmám pomáháme měnit vnitřní procesy a zlepšovat spolupráci mezi odděleními tak, aby firma byla schopná inovovat. Dá se říci, že propojujeme manažerské poradenství s IT poradenstvím.

Můžu to tedy chápat tak, že firmám pomáháte IT řešení plně integrovat s firemními procesy?
Přesně tak. Měníme roli IT, které přestává být pouhou podpůrnou funkcí, ale stává se strategickým nástrojem rozvoje byznysu. Když to řeknu obrazně, IT dřív sedělo ve sklepě a my říkáme firmám, že chtějí-li být v dnešním světě úspěšní, musí vyvést IT ze sklepa a udělat z něj silnou součást firmy. Protože cokoli nového uděláte, potřebujete IT a technologie pro uvedení na trh, musíte komunikovat, musíte zahájit interakci se zákazníky a třeba sbírat informace a názory na sociálních sítích. Říkám, že význam zkratky CIO se mění z Chief Information Officer na Chief Innovation Officer. IT už nemůže být něčím, co přináší jenom náklady, ale naopak tím, co přináší tržby.

Zmínil jste sociální sítě. Jak v nich vidíte současnou realitu u nás? Držíme krok se světem?
To je docela zajímavé. Vidíme pár skutečně úspěšných příběhů českých startupů, které třeba pomáhají firmám s analytickými nástroji pro monitorování a kontrolu jejich komunikace na sociálních sítích. Je tu určitě pár dobrých českých podnikatelů, například Social Bakers. Myslím, že je tady velice silné technologické zázemí a know-how, které je připravené na plnou adopci moderních technologií a kanálů. Třeba v používání LinkedIn sítě nevidím žádný rozdíl mezi Českem a jakoukoli jinou zemí v Evropě. V jiných sítích, jako je třeba Twitter nebo Google+ jsme, myslím, v Česku stále za Evropou.

Jaká je vlastně historie Devoteamu v Česku?
Jak jsem říkal, příští rok oslavíme dvacet let historie celé skupiny a deset let Devoteamu v Česku, takže to bude pro nás takové dvojité výročí. Já jsem měl příležitost pracovat v Česku hned po svých studiích v devadesátém sedmém až devátém pro zahraniční reklamní agenturu. Tehdy patřil mezi naše klienty např. Carrefour, který později z Česka odešel, nebo třeba Master Card. To byly skvělé časy a tenkrát to v Česku navíc byly zlaté časy reklamy. No a já tady v té době sbíral první zkušenosti. Vrátil jsem se do Paříže a nastoupil do Devoteamu, který vstoupil v roce 1999 na burzu a rychle se rozvíjel a začal mezinárodně expandovat. Po šesti letech v pařížské centrále jsem se snažil přesvědčit naše dva CEO, že bychom měli otevřít pobočku v Praze, jako první místo našeho vstupu do střední a východní Evropy. 

Souhlasili?
Ano, v roce 2004 jsem byl poslán do Prahy, abych tu založil pobočku. Byl to rok, kdy Česko vstoupilo do EU, a byly to opravdu velmi zajímavé časy. Měli jsme možnost využít zde hned dobré zkušenosti z práce pro státní správu, které jsme získali v severní Evropě. Jedním naším směrem tedy byla práce pro veřejný sektor a modernizace státní administrativy.

Setkali jste se během toho s korupcí?
My ne. Byli jsme často přizváni jako mezinárodní experti s jiným pohledem a byli jsme vždy součástí nějaké dodavatelské sítě. Měli jsme třeba skvělé zkušenosti z Dánska, kde jsme pomáhali vládě se strategií lepšího zpřístupnění služeb občanům např. tím, že se řada služeb a informací přesouvala na internet online. 

Když jste tedy v roce 2004 českou pobočku rozjížděl, jaké byly vaše první zkušenosti?
Bylo to vzrušující, protože do té doby jsme tu nedělali vůbec nic a začínali jsme od nuly. Jak jsem říkal, byla to skvělá doba, řada firem přesouvala IT do Prahy, bylo tu mnoho IT projektů, které na jedné straně vytvořily ohromnou poptávku po IT expertech, na druhé straně jich tu byl nedostatek. My měli trochu výhodu, protože jsme se lišili od zaběhnutých firem, které se často soustředily na vývoj softwaru, kdežto naše poradenství bylo zaměřeno mnohem komplexněji. V našich začátcích jsme logicky začali pracovat pro mezinárodní firmy a později byly naším cílem velké domácí firmy jako Škoda, ČEZ apod.

Jak ty úplné začátky vypadaly? Prostě jste si sbalil kufry a přijel bez ničeho?
Přesně tak. Přijel jsem jenom s laptopem.

Kolik lidí tu v začátku bylo?
Jenom já. Spolupracovali jsme s IT experty z jiných zemí a našli jsme prostor, jak se odlišit od zavedených českých firem, kterých tu bylo opravdu hodně, a ten trh byl dávno etablovaný. To my jsme přišli pozdě. A tak jsme se zaměřili na IT poradenství.

Jakou máte pozici na trhu teď?
Nepatříme mezi ty největší, ale máme výbornou pověst. Když mají klienti důležitý projekt, který nesmí selhat, nebo když chtějí dosáhnout maximální návratnosti investice, jdou za námi. Dá se říct, že dnes pomáháme stovce největších firem s IT strategií, optimalizací nákladů na IT a zároveň se změnou organizace. Jsme čím dál víc zapojeni do implementace a procesů změny ve firmách.

Vaši první kolegové tady byli Češi, nebo cizinci?
Na začátku to byl takový mix.

Jak jste lidi hledal?
Vlastně byl naším největším zdrojem jobs.cz (smích) a také jsme spolupracovali s univerzitami. Najít dobré supervizory a poradce na seniorní pozice nebylo tak jednoduché, dnes je to mnohem lepší.

Když jste začal Čechy přijímat a začal s nimi pracovat, jaké byly vaše dojmy?
Je známo, že pokud se odborného vzdělání týče, máme tu skutečně skvělé školy, takže technicky zdatných bylo dost. Co bylo těžké, bylo najít dobré lidi do prodeje, kteří by naše služby uměli prodat.

Myslíte skvělé prodejce? To si myslím, že u nás pořád není ideální.
Bohužel. Myslím, že je to možná kulturní problém. Myslím, že je tu zažitá určitá skepse vůči někomu, kdo nám chce něco prodat. Ten důraz na technickou odbornost je tu tak velký, že předpokládáme, že na první schůzce budeme mluvit s expertem, který nám ukáže, že problému opravdu rozumí. Teprve když vidíme, že tomu tak je, můžeme se bavit dál a teprve tehdy dojde na obchodní věci a marketing. Možná i proto nabídka přes internet v Česku tak funguje, protože si vás firmy najdou až poté, co si důkladně prostudují vaší nabídku.

Jsou konzultanti ve vašem oboru třeba u vás ve Francii více obchodnicky zaměřeni?
Ve Francii a vůbec ve všech latinských zemích ze všeho nejdřív budujete vztah s tím, že potom, v tom lepším případě uděláte nějaký byznys. Tady je to naopak. Nejdřív musíte ukázat, že dokážete vyřešit klientův problém, a teprve potom můžete budovat nějaký vztah. Ve Francii je to víc o vztazích, tady víc o faktech. Ukaž mi tvůj produkt a cenu a teprve pak se můžeme bavit.

Kolik lidí pracuje v české pobočce Devoteamu?
Na plný úvazek je to třicet lidí plus externisté, celkem zhruba padesát lidí.

Většina lidí ve firmě jsou Češi?
Všichni, jsem tu jediný cizinec. Ale jsme mezinárodní firma, na mnoha projektech se účastní kolegové z jiných zemí, takže je tady pořád někdo ze zahraničí.

Devoteam je mezinárodní firma a ty mají obvykle pevnou firemní kulturu a hodnoty, zatímco Češi mají často nedůvěru ke korporátním hodnotám a kultuře. Jak snadné, či naopak těžké je skloubit mentalitu lokálního týmu s korporátní kulturou?
Máme samozřejmě celofiremní hodnoty, které najdete všude v našich pobočkách na zdi a podle kterých se snažíme žít. Podívám-li se na DNA naší firmy, říkáme, že Devoteam je o podnikavosti, a myslím, že takhle tady fungujeme.

Myslíte si, že jsou Češi podnikaví?
Rozhodně. Samozřejmě se tím řídíme při výběru nových pracovníků.

To děláte dneska jak? Sami, nebo využíváte služeb externí agentury?
Náš byznys je o lidech a lidé jsou v něm to nejdůležitější. Proto si výběr děláme kompletně sami. Je jasné, že někdy šlápneme vedle, ale to se stává všude. Podnikavost je tedy první hodnotou, další je odbornost, a to celé spojujeme opravdu perfektní spoluprací nejen uvnitř našeho týmu, ale i v rámci mezinárodní firmy. Lidé, které nabíráme, jsou tedy rozhodně lidé, kteří se nebojí zodpovědnosti. Dalším stavebním kamenem naší kultury je třeba upřímnost a otevřenost, a to musíme občas podpořit. Snažíme se tedy vše říkat na rovinu, což je občas pro lidi, kteří jsou zvyklí na trochu politický styl, šok. My ale upřímnost a otevřenost opravdu podporujeme, a když si na to lidé zvyknou, jsou nakonec rádi.

Pokud se týmového ducha týče, třeba společného trávení mimopracovního času a přátelství, připadají vám Češi uzavřenější než Francouzi?
Jsem tu už dlouhou dobu a je to pro mě těžké říct, protože jsem si zvykl, a navíc je otázka, s jakými Francouzy to porovnat. Každý region je jiný, já jsem například z jižní Francie, kde se s vámi dá na ulici každý do řeči.

Litoval jste někdy, že jste sem odešel?
Vůbec ne! Praha je fantastické místo pro rodinu. Se ženou jsme se potkali už během školy ve Vídni. Máme tři děti, mluví plynně oběma jazyky a my se jim snažíme dát to nejlepší z každé země. Je to dobrá země na život. Navíc si myslím, že má stále nevyužitý ohromný potenciál. Jsem moc rád, že vidím přesun IT služeb, které se dřív outsourcovaly třeba do Asie, zase zpátky, nebo např. přesun inovační centrály farmaceutické firmy do Prahy. Myslím, že například pro výzkum a vývoj je Praha skvělou destinací. Vláda by tomu měla jít naproti, všechnu administrativu maximálně zjednodušit a začít sem lákat. Moc rád bych viděl Prahu jako druhé Silicon Valley.

Díky moc za čas a rozhovor.

Foto: Radim Koštial