Téma

Podnikání v zemi zaslíbené

30.05.2014 Radim Koštial 1 komentářů

Představte si, že jste na dovolené třeba v Chorvatsku. To si dokáže představit asi každý z nás. Dále si představte, že jste freelancer nebo zakládáte vlastní „eseróčko.“ Tohle si, myslím, dokáže představit možná každý druhý. A teď si představte, že sbalíte kufry, prodáte nábytek, papouška dáte sousedce a vydáte se třeba právě do toho Chorvatska nebo co já vím Španělska tu svou firmu založit tam. Nikoho tam neznáte, o tom, jak to tam chodí, nic nevíte, ale líbí se vám tam. A ty ryby na grilu!

Mám respekt a obdiv ke každému, kdo jde za snem a buduje svůj byznys. K těm, co vyjdou z příletové haly v cizí zemi, aniž by uměli slovo česky (samozřejmě kromě obligátních „česki cholki cheski cholki“ a „česki pifo topri pifo“) a jdou svůj byznys rozjet sem, mám obdiv dvojnásob.

Je jasné, že ti, kteří k nám přicházejí z EU, jsou od roku 2004, kdy jsme do EU vstoupili i my, ve velké výhodě, protože na ně de facto není nahlíženo jako na cizince. Lidé ze zemí mimo EU a zejména ze zemí, kterým trochu pohrdlivě říkáme třetí země nebo země třetího světa, to mají nesrovnatelně těžší. Pokud tu chtějí pracovat, potřebují povolení k pobytu a pracovní povolení. A jak víme, v době, kdy se ekonomice ne zrovna daří, se najednou vyrojí zástupy populistů a ochránců domácího pracovního trhu a úřady zpřísní, nebo dokonce zastaví vydávání či prodlužování víz. I o tom se dočtete v našem tématu měsíce.

Cizinec mimo EU má možnost získat tzv. zelenou kartu, která ho opravňuje k pobytu a práci u nás, nebo – což je novinka stará zhruba tři roky – tzv. kartu modrou, která se uděluje k povolení práce na vysoce kvalifikovaných pozicích. I tady všude ale platí, že firma může obsadit pracovní pozici cizincem jenom tehdy, pokud ji prokazatelně není schopná obsadit našincem ani přes Úřad práce.

To už je snad mnohem jednodušší začít tu podnikat! Zakládat firmy a získávat živnostenská oprávnění zde mohou cizinci stejně jako my, pokud ovšem mají vyřešen pobyt, respektive povolení k němu.

V současné době u nás žije zhruba 220 tisíc cizinců a toto číslo se od doby před naším vstupem do Unie téměř zdvojnásobilo. Počet vydaných živnostenských oprávnění cizincům je zhruba na polovině tohoto počtu, tedy asi 100 tisíc živnostenských oprávnění. A kdo vede pomyslné žebříčky zastoupení národností? Že by Němci? Kdepak. Nejvíce podnikajících cizinců u nás je z Ukrajiny a Vietnamu – dohromady tvoří zhruba 60−70 % všech podnikajících cizinců u nás. Ze zemí EU pak drží první příčku Slováci se svými zhruba 12 tisíci podnikateli.

Motivace našich nových spoluobčanů k tomu přijít sem a začít tu podnikat může být samozřejmě různá, jak se mimochodem dozvíte z našich rozhovorů. Ti starší z nás si jistě pamatují devadesátá léta, kdy nejpočetnější skupinu cizinců u nás tvořili Američané, z nichž většina byli kluci, co učili angličtinu, otevírali si bary, ale převážně si užívali za hubičku nejen naše pivo, ale i holky. Tohle je pro někoho lákavé i dnes, jiní tu zase vidí skvělou příležitost a mezeru na trhu, pro další je příchod k nám spásou a útěkem ze zoufalé materiální nebo politické situace doma.

Začít podnikat v cizí zemi určitě není jednoduché. Neznáte zákony, předpisy, vyhlášky, navíc je Česko mezinárodně známé svojí vysokou měrou korupce apod. S tím vším se dá poprat, zejména s externí pomocí právníků a poradců. To, co se ale externě vyřešit nedá, je kontakt s naší mentalitou, národní povahou a kulturou. Tohle mi mimochodem na mé bývalé práci vždy přišlo jako to absolutně nejzajímavější. A stejně tak je to zajímavé a vzrušující i pro cizince, se kterými jsme se vydali dělat naše rozhovory.

Jsem za cizince, kteří tu žijí, moc rád. Cítím se být kosmopolitou a kosmopolitní a mezinárodní prostředí mi vyhovuje. Buďme za ně, prosím, rádi všichni. Oni nám sem nepřišli nic ukrást, přišli sem realizovat svůj sen a z výsledků jejich práce těžíme i my. A navíc nezapomínejme na to, že kontakt s jinou kulturou, jiným jazykem a jiným pohledem na svět nás posouvá dál a obohacuje nás.

Věřím, že vás, naše čtenáře, bude měsíční téma, které jsme cizincům věnovali a které přináší téměř samé rozhovory, bude bavit stejně jako mě a parťáky, kteří mi s tím pomohli.

Příjemné čtení.

Foto: Flickr user Roman Harak