Téma
Téma

Česko – země plná filantropů

23.01.2015  Lenka Mrázová 0  komentářů

Alespoň to potvrzují výsledky kvantitativního výzkumu společnosti STEM a Nadace VIA, zaměřeného na společenské špičky veřejného života v České republice. V článku, který uzavírá měsíční téma Společenská odpovědnost a dobrovolnictví, se zamýšlím nad výsledky výzkumu o Češích a jejich vztahu k dárcovství a dobrovolnictví.

 

Tento výzkum uskutečnil STEM v rámci projektu Nadace VIA „Filantropie a české elity 2014“. Průzkum byl dokončen minulý měsíc a jeho zjištění budou teprve podrobně analyzována a interpretována. HR kavárna má však tu čest uveřejnit úplně první článek, kde se informace získané díky výzkumu objevují. 

Celý měsíc přicházely inspirativní příklady těch, kteří dobrovolničí. Nebylo ale možné zeptat se každého v mém okolí, jak dobrovolničí právě on či ona. Na to jim mnohdy chyběly dobrovolnické zkušenosti. Přesto jsem celý měsíc potkávala zajímavé osobnosti, které se chtěly podělit se svými příběhy. Vymykal se tento můj výběr osobností celku, či to byl typický vzorek naší populace? Právě to mě zajímalo, když jsem nahlédla do čerstvých dat o stavu filantropie a dobrovolnictví v Česku.

Počet filantropů u nás
Podle odpovědi na otázku: „Řekl(a) byste o sobě, že jste filantrop, člověk, který pomáhá druhým?“, na kterou 90 % dotazovaných příslušníků společenských elit odpovědělo, že určitě ano nebo spíše ano, usuzuji, že naše země je plná filantropů a že jen já jsem se špatně dívala po svém okolí. Ale je to opravdu tak? Do jaké míry zde hraje vliv autostylizace dotazovaných, touha vidět se v lepším světle?

Kvantitativní výzkum se prováděl u společenských elit a veřejnosti. Do společenské elity byly zařazeny osobnosti ve vrcholných pozicích v různých oblastech života společnosti (kombinace vrcholové socioprofesní pozice s vysokou mírou řídící pravomoci či neformálního vlivu). Jednalo se o představitele z oblasti ekonomiky, kultury, médií, akademické sféry, státní správy, politiky, občanské společnosti a církve. Celkově odpovědělo 570 respondentů z 1 946 dotázaných.

Výzkum se nezabýval definicí pojmu filantrop. Dotazovaní tedy s velkou pravděpodobností vycházeli ze širšího chápání pojmu filantropie než toho, které jsem před měsícem vymezovala v úvodním článku k celému tématu (cituji: Filantrop je člověk, který daruje v souladu se svými hodnotami a cíli, daruje systematicky a dlouhodobě a má jistou strategii v oblasti darování. Filantrop často sám vytváří prostředí, ve kterém by mohl působit či ho svými dary ovlivňovat.). Ale možná se mýlím a 90 % z nás má duši filantropa a chce pomáhat dobrým věcem a lidem ve svém okolí. Možná se v nás filantropické cítění probouzí alespoň jednou do roka před Vánoci, po přírodní katastrofě, nebo když jdeme po ulici kolem člověka s kasičkou… Je tohle ale opravdu dlouhodobá strategická filantropie v pravém slova smyslu?

Motivace filantropa
Výzkum také ověřoval bližší motivaci lidí k filantropii. Dotazovaní vybírali dva nejdůležitější motivy z několika nabídnutých.

Při zamyšlení nad formováním postoje k filantropickým aktivitám vybrala více než polovina respondentů z nabídnutých možností snahu chovat se odpovědně vůči druhým. Necelou polovinu vede radost z pomoci druhým. Pro pětinu respondentů je důležitým motivem soucit s lidmi bezmocnými a potřebnými. Necelou pětinu silně ovlivnila rodinná tradice.

Lidé z neziskového sektoru a církví poněkud častěji motivuje radost z pomoci druhým, méně často snaha chovat se odpovědně ke druhým. Radost, že mohou pomáhat, volili rovněž často představitelé byznysu. Soucit s ubohými a bezmocnými je častěji motivací pro akademické a kulturní elity. Rodinná tradice je významně častěji podstatná pro politické elity.

Radost. Prostě nám to dělá radost. Chcete-li mít více radosti ve svém životě – staňte se filantropem.

Osobní postoje k dobrovolnictví
Výzkum se také zabýval osobním postojem respondentů k dobrovolnictví. Čtenář HR kavárny se tak může ještě lépe rozhodnout, zda souzní se vzorkem respondentů výzkumu, nebo ne.  

Podle očekávání se nejčastěji pravidelně a především trvale dobrovolným činnostem věnují respondenti reprezentující občanskou společnost (55 %). Ovšem rovněž polovina respondentů řadících se do politických elit (50 %) a necelá polovina ekonomických elit (44 %) se celkem pravidelně nebo i trvale zapojuje do dobrovolných činností. Míra účasti v dobrovolnických aktivitách je poněkud nižší u respondentů ze státní správy a z kultury.


Výzkum mi dal naději, že až budu v budoucnu hledat další dobrovolníky na sdílení zkušeností s jejich dobrovolnictvím, budu to mít velmi jednoduché, neboť téměř každý druhý člověk z byznysu bude mít pro mě, co se týče dobročinnosti, nějaký zajímavý poznatek.

A jak jste na tom vy? Je váš přístup k dobrovolnictví podobný jako u společenských elit národa? Chcete k nim patřit? Pak dobrovolničte! Je to „sexy a trendy“ a dělá to radost. A kdo z nás by nechtěl mít v životě víc radosti?

Pramen: STEM, Filantropie – elity, 570 respondentů

Foto: Flickr user Helga Weber

 

 

 

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy