Téma
Téma

Jak ovlivnila moje návyky generace Y ve Finsku?

Cílem tohoto textu není poskytnout další obecný popis, jak se daná generace projevuje. Ale sdělit, jak mě osobně ovlivnila finská generace Y mých spolupracovníků a jak změnila moje nejen pracovní návyky. Pro připomenutí zmíním, že se jedná o  ročníky 1985 až 1995 (někdy se uvádí i rozpětí 1976 až 2000), které už vyrůstaly s počítačem a internetem a tudíž je pro ně práce s počítačem, podnikání či nakupování na Internetu naprosto přirozená věc.

Díky tomu se jejich životní a pracovní návyky výrazně liší od generací předchozích. Jelikož pracuji v české pobočce finské technologické firmy, tak bych chtěl také nastínit, jak ovlivňuje toto chování zavedená pravidla u nás (někdy na můj vkus jen velmi pomalu, ale přece jen).

Spolupracuji s několika finskými kolegy z generace Y a za tu dobu jsem změnil spoustu svých návyků, které se dost liší od těch mých v dřívějších dobách. To vše díky diskusím a spolupráci s kolegy. Musím přiznat, že se nyní cítím v práci spokojenější a mám více nápadů i času pro své další aktivity. Ne, že bych je dříve neměl, ale dnes je dokážu lépe uchopit, utřepat prvotní vizi a zaměřit se na její uskutečnění. Jak se to vše událo a jaké změny že u mě proběhly?

Pro pochopení pracovního prostředí u nás a ve Finsku je třeba zmínit, že „home office“ je ve finských technologických firmách úplně běžným jevem. Stejně jako muž na mateřské dovolené, prostorná kuchyňka plná ovoce, rozsáhlé odpočinkové prostory nebo místnost na odpolední krátký spánek. Z českého pohledu, kdy tradiční manažeři chtějí mít vše pod kontrolou, je představa mladého člověka, který pracuje doma hlavou, bizarní. Jak ho budu kontrolovat a měřit? Jak vím, že se nefláká? Jak vím, že pracuje celých 8 hodin? Právě tyto otázky tradičních manažerů nás přenesly k prvnímu zásadnímu zvyku mých kolegů. Jaakko, Jani ani Antti neřeší hodiny odseděné v práci, ale výkon, odvedenou práci. Pokud pracují z domu a zvládnou své úkoly za 4 hodiny, pak si nelámou hlavu s generováním činností jen proto, aby byli zbytek času zaměstnáni, ale začnou buď další úkoly ze seznamu nebo se věnují rodině a svým zálibám. Jaký rozdíl oproti tomu, když jsme v kanceláři. Díky všudypřítomnému Internetu ve Finsku jsou však stále dosažitelní na emailu nebo firemní komunikační síti (IM), i když se už věnují svému. Toto je všeobecný trend v kreativní práci, který odráží její přirozenost. Přidaná hodnota u kreativních činností se negeneruje počtem odpracovaných hodin (jako třeba u výroby aut), ale nápadem a jeho provedením. Vtip je v tom, že generování nápadů není vždy opakovatelná, předvídatelná činnost, kterou lze provádět denně od 10. do 14. hodiny. Tradiční „dohlížecí“ výrobní manažeři toto stále nedokáží pochopit. Zde vzniká první možný střet se zvyky generace Y.

Toto svobodné uvažování a online způsob komunikace Jaakka jsem si oblíbil. Když má problém, který ho brzdí v práci, mrkne na IM, kdo je online a zeptá se. Jaký rozdíl oproti psaní mailu všem kdo ho napadnou a navíc neví, zda vůbec zareagují. Na IM vidím, koho se mohu zeptat a téměř vždy někdo z nás odpověď zná nebo k ní dopomůže během pár minut. Tento zvyk přispívá i k produktivitě práce této generace. Facebook, Twitter, Google+ a další sociální sítě jsou tradičními manažery viděny jako rozptýlení, které odvádí od práce, proto se je někdy snaží blokovat. Ve skutečnosti jsou Jaakko, Jani a Antti stále online z důvodu inspirace, sdílení a rychlého řešení problémů. Jsou tak prostě efektivnější, jak jsme si uvedli v Jaakkově případě řešení problémů a cítí se být více ve středu dění, což jsou komponenty pro mentální kreativní práci nezbytné. Starším se mohou sociální sítě zdát rušivé, oni je však potřebují jako stimul. Jejich zakazování může být dalším možným přešlapem, plynoucím z nepochopení či nerespektování potřeb této generace.

Uvedl jsem nejen řešení problémů, ale také sdílení jako důležitý důvod proč být online. Pokud kolegové řeší něco zajímavého nebo se dozvěděli novinku, ihned sdílí, mnohdy i kreativně jako fotku, video nebo mini-příběh. Tímto sdílením si vytváří odborné sítě svých známých i neznámých kolegů, kteří pak sdílí na oplátku nebo mohou pomoci právě při řešení problémů. Ostatně toto je cesta, jak jsme na naše kolegy narazili my a začali s nimi spolupracovat. Na naší mikro-blogovací síti jsme si všimli jejich sdílení a dotazů. Zjistili jsme, že máme mnoho společného a hned jsme zahájili spolupráci. Nejdříve virtuální, později i osobní, ostatně osobně jsme se ve Finsku potkali až asi po roce vzájemné spolupráce.

Volná pracovní doba a sociální sítě by už samy o sobě byly velkou změnou ovlivňující nejen pracovní prostředí, ale hlavně způsob komunikace a spolupráce. Jaakko a Jani jdou však ještě dále. Nebojí se říct svůj názor nahlas, nebojí se argumentovat služebně starším a zkušenějším kolegům, když se jim něco nezdá. Na toto chování jsme zvyklí spíše u Holanďanů, kteří když nevidí smysl daného úkolu, neváhají to napřímo říci nejvyššímu šéfovi. Ale tichý Fin že vášnivě argumentuje se staršími kolegy? Naše workshopy ve Finsku jsou na začátku vždy velmi tiché a já jako facilitátor musím použít všechny dostupné techniky a triky, abych zúčastněné rozmluvil. Dokonce se mezi kolegy traduje vtip, že Finové musí mít velmi krásné a kvalitní boty. Proč? Protože většinu času nemluví a jen si na ně zírají. No a v takovém kontextu si představte argumentujícího finského kolegu, který se nebojí hned na začátku říct svůj názor. No a k tomu všemu se jim nelíbí omšelé a pomalé firemní notebooky Dell a chtějí si do firemní sítě zapojit svůj zářivě bílý Apple iPad. To už je pořádná revoluce i na technologické firmy. 

A aby toho nebylo málo, přebírají od nás finští kolegové generace Y zvyk pracovat s kolegou v páru pro větší zábavu a rychlejší učení a zpětnou vazbu (o párové práci si více povíme v jiném článku). Loajalita je v jejich případě také pozměněná. Jani otevřeně říká, že ve firmě pracuje proto, že je na zajímavém projektu se skvělými lidmi a má jistou formu svobody, jak dané úkoly plnit. Samozřejmě že myslí i na firemní vizi a její naplnění, ale důležité je pro něj, s kým může denně spolupracovat a zda se může sám rozhodovat. Pokud by něco z toho přestalo platit, jsou schopni ihned odejít jinam, třeba na rok do Číny jako v případě Janiho. 

Okamžité řešení problémů, sdílení a hledání kontaktů s využitím sociálních sítích, maximální sdílení a otevřenost, orientace na úkoly, loajalita k týmu spíše než k firmě a větší svoboda – toto vše jsou věci, které jsem se (nejen) od finských kolegů generace Y naučil já a velmi rychle je převzal do svých návyků. To je i důvod, proč s nimi rád spolupracuji.

Na závěr bych ještě chtěl zmínit, jak vnímám generaci Y já. Pro mě tato generace není ohraničena datem narození, podle mě je to stav mysli, do kterého se můžeme dostat všichni, což jsem ostatně demonstroval na svém příkladu.

Máte podobnou zkušenost? Nebo úplně jinou? Podělte se o ni s námi v komentářích.

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy