Téma
Téma

Kanceláře jsou pro lidi (Část 1)

01.09.2013  Lenka Novotná 0  komentářů

Chci mít svoji kancelář hebkou, kulaťoučkou a příjemnou. A chci ji mít zároveň jednoduchou, přehlednou a jasně ohraničenou – tady je to moje. Takže jinak: chci se ve své kanceláři cítit bezpečně, pohodlně a příjemně. Zároveň chci, aby mne předměty nerozptylovaly a neodváděly od práce, nikdo mě nerušil a všechny své věci jsem hned dohledala. Chci mít v kanceláři nebo jinde ve firmě místo, kde budu nacházet inspiraci, kde se budu potkávat s kolegy a sdílet s nimi svoje nápady. Všimněte si, stav mít i být /žít/ může být v jedno spojen.

Já můžu, jsem šéf. Můžu si to vymyslet, jak chci, určitě si to prosadím. Jedna věc je ovšem zásadní, musím najít někoho, kdo mi takovou kancelář navrhne. Věnuje se tady u nás nějaký architekt navrhování kanceláří, kde se dá normálně žít a pracovat? Které jsou navrženy s cílem, aby se tam lidé cítili dobře? Připomínám základní pravidlo, že produktivní a kreativní jsou pouze lidé, kteří se cítí bezpečně a nejsou ve stresu.

Udělám krátkou odbočku asi deset let zpátky. Tenkrát jsme navštívili našeho litevského partnera, který s námi vedl jednání ve čtvercové kóji bez oken /jedné z mnoha/, s šedými umakartovými stěnami, na nepohodlných židlích. Vzpomínám si dodnes na ten pocit ponížení, kdy náš obchodní vztah degradoval na úroveň „dej slevu a zmiz“. Trochu mi ty kóje připomínaly klece pro nosnice. Je nasnadě, že nátlak ve vyjednávání v takových prostorách slabší povahy nezvládnou. Ale proč ne. „Kakaja natura, takaja kultura,“ říkal můj učitel ruštiny.

Ale vraťme se do současnosti. Kolik znáte kanceláří, které jsou zcela zjevně konstruovány s podobným záměrem jako u našich litevských kolegů? Já hodně. Tentokrát jenom s tím rozdílem, že deformovaným subjektem jsou vlastní zaměstnanci. Zcela zjevně není účelem, aby lidé v nich byli kreativní a svébytné bytosti. Proč? Z nevědomosti?

Dáme si malou porci faktů. Letos v létě, přesněji před týdnem, publikovala Rui Zhu a Jenifer J. Argo v Journal of Consumer Research výsledky svého výzkumu zaměřeného na to, jak uspořádání sedadel aktivuje dvě základní lidské potřeby: někam patřit, nebo potřebu být jedinečný. Autorky pak zkoumaly, jak lidé reagují na různé druhy reklamy, sedíce přitom v různém geometrickém uspořádání židlí.

Ukázalo se, že kruhové uspořádání židlí aktivuje potřebu někam patřit a rohové uspořádání židlí potřebu být unikátní. Je logické, že lidé v kruhu pak lépe hodnotili reklamu zaměřenou na rodinu nebo skupinu a lidé v rohovém uspořádání lépe reklamu na produkty, jež v nás utvrzují vlastní jedinečnost.

Lidově řečeno, přestavějte židličky v čekárně u lékaře do kruhu, a šup tam reklamu na novou kuchyňskou linku. Není to ovšem nic nového pod sluncem – že se v kruhu dobře týmově pracuje věděli lidé už za krále Artuše na hradě Kamelot.

Nabízí se otázka, jaké bylo v historii uspořádání sedadel v sakrálních či světských stavbách a proč?

Tento výzkum ovšem velmi vážně naznačuje hloubku, která je schována pod povrchem. Naše kanceláře, jejich prostorové uspořádání, tvary nábytku a barevnost nás ovlivňují mnohem více a zásadněji, než si myslíme. Pozitivně i negativně. Ovlivňují ale nejen naše pracovní výkony, což by snad zaměstnavatele mohlo zajímat. Lídry ve svých oborech to bezpochyby zajímá a kanceláře přestavují, vždyť je to jedna z cest k prosperitě.

Co by ale mělo zajímat nás, běžné uživatele kanceláří, je to, že nás to ovlivňuje i osobně. Kromě pracovních rozhodnutí děláme v práci i rozhodnutí osobní, neříkejte, že ne. Logicky tedy takové rozhodnutí uděláme v danou chvíli trochu jinak. Možná nám to v ten moment hodí náš život na jinou kolej. Už tomu začínáte rozumět? Podoba naší kanceláře ovlivňuje i naše životy.

A navíc je tu něco jako paměť našeho těla a naše podvědomí. Všechno se v něm ukládá a zapisuje. Naše tělo si pamatuje, že čtyři roky sedělo na židli s ostrým okrajem. Nebo naopak, i po pěti letech si vybavíme měkkost lenošky a její dotek na kůži v hotelu jedné dovolenkové destinace. Proto jsou v dobrých hotelech měkká křesla, splývavé závěsy, čerstvé květiny a svíčky. A vůně. Profesionální designéři pracují se všemi našimi smysly, abychom se cítili dobře. A zase se vrátili.

Kdy konečně budeme mít kolem sebe kanceláře, a také veřejné prostory, čekárny a nádraží, kde se budeme cítit dobře a vše bude funkční a bude to hlavní záměr architekta i investora? Kdy se u nás začne skloňovat slovo inklusivní design? Kdy se začne veřejně diskutovat o tom, co to je design orientovaný na člověka (human centered design)?

Už je na čase.

Je to v našich rukou, my to musíme chtít a žádat po lidech, kteří o tom rozhodují. Nejsme nosnice v klecích. Já tedy ne. A vy?

Lenka Novotná

Duší designer, profesí manažer v Plastia sro. Snažím se dělat design věcí, které lidem slouží, dobře vypadají, a lidé je milují.

 
 

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy