Téma
Téma

Flexibilita nakonec přinese lepší produktivitu i více inovací

15.04.2015  Petr Skondrojanis 0  komentářů

Německo má jeden z nejvyšších podílů částečných úvazků na trhu práce v Evropě. Poznal jsem mnoho pozitivních příkladů, jak německé firmy s flexibilitou nakládají, včetně setkání s jedním německým radním, v jehož úřadě z 220 zaměstnanců pracovalo 98 na flexibilní úvazek a vedle úřadu byla školka, která měla dokonce otevřené odpolední vyučování. Lze tedy říci, že v Německu je již etablovaná jakási flexibilní kultura. Na konferenci fit for flexi jsem se potkal se Silke Steinberg a Marií Jégu z institutu Fiap, a tak jsem se jich zeptal, jaký je jejich úhel pohledu a co by třeba zaměstnavatelům v ČR doporučily při zavádění flexibilních forem práce.


Německo má vysoký podíl částečných úvazků, čím je to způsobeno?

Je to trochu složitější. V Německu byla flexibilita zavedena spolu s agendou v roce 2010, a to s cílem zvýšit ekonomický přínos. Flexibilita se stala motorem pro ekonomický úspěch a pracovní podmínky byly upraveny s ohledem na tuto záležitost. Vláda se zajímala především o snížení míry nezaměstnanosti. Co se týče žen s mateřskou povinností: mnoho z nich bylo nuceno pracovat na částečný úvazek, protože nebyl dostatek zařízení s péčí o děti. Díky těmto zájmům flexibilita zapříčinila spoustu nejistých pracovních podmínek. Pro společnosti bylo jednodušší těžit z finančních výhod plynoucích z těchto „mini-prací” (daňové úlevy, nižší sociální poplatky…), než se zaměřit na zajištění dobrých pracovních podmínek pro flexibilní zaměstnance.
Dnes už lidé vědí, že flexibilita poskytuje celou řadu výhod, a stejně tak společnosti zjistily, že je důležité nabídnout zaměstnancům adekvátní pracovní podmínky, aby je udržely motivované (zaměstnanci jsou nyní více ceněni, i kvůli demografické situaci). Nedávno jsme začali vytvářet struktury pro snížení rizik a podporu možností flexibility, ale je to dlouhý proces, který znamená kulturní změnu, která v Německu ještě není dokončená. 

Jak vnímáte benefity a možná negativa flexibilních forem práce?

Pracovní trh se v moderní ekonomice hodně proměnil. Technologický vývoj nabízí nové možnosti i v oblasti flexibility, co se týče času, prostoru a organizace. Formy práce, které jsou založeny na důvěře ohledně odpracovaných hodin, jako je home-office, mobilní a jiné flexibilní způsoby práce, jsou stále důležitější. Social Collaboration, Opened Innovation a Virtual Presence vytvářejí méně jasné hranice mezi pracovní dobou a volným časem. Flexibilita práce nabízí zaměstnancům mnoho výhod spojených s nezávislejší, autonomnější organizací života (work-life balance, rozvoj kompetencí, organizace života, realizace cílů v osobním životě atd.).
Na druhé straně existuje mnoho rizik. Podle našeho názoru je potřeba udělat spoustu změn na poli inovativních forem práce, organizace práce (nové struktury) – tam se musí vytvořit nové kompetence pro zaměstnance, zaměstnavatele i externí spolupracovníky. Je nutné vyrovnat se s novými výzvami. Potřebujeme novou kulturu a nové sdílené hodnoty, abychom mohli skutečně využívat nových možností. V Německu záleží na pracovním odvětví a na společnosti. Existují obory a firmy, které rozpoznaly možnosti flexibility a vynaložily potřebné úsilí, aby vyvinuly struktury přizpůsobené novým flexibilním formám práce. V takovém případě je flexibilita skutečnou přidanou hodnotou. Ale samozřejmě existují i firmy, které sledují pouze finanční výhody nového způsobu zaměstnávání a uvíznou pak ve starých strukturách. V tomto případě může být flexibilita pro zaměstnance spíše zátěží. 
Flexibilní práce má výhody pro každého, kdo chce pracovat, ale zároveň cítí, že jeho očekávání nejsou naplněna v tradičním kontextu či v klasickém pracovním rámci. Flexibilita je užitečná v pracovních podmínkách, které se týkají žen, seniorů nebo kohokoliv, kdo je nějak vyčleněn z trhu práce.

Byl nutný nějaký zásah státu na podporu flexibility? Poskytoval stát například nějaké úlevy nebo slevy na daních při zřizování částečných úvazků?

Máme několik zákonů na regulaci flexibilní práce, které byly vytvořeny v průběhu posledních patnácti let, a považujeme to – vzhledem k rizikům flexibility – za zásadní krok k ochraně zaměstnanců. Jedním z důležitých aspektů je poskytnout zaměstnancům právo na návrat do zaměstnání po delší časové přestávce strávené prací na částečný úvazek. Je velmi důležité, aby všechny zúčastněné strany (vláda, zaměstnavatelé, sdružení, odbory) pracovaly společně a naše vláda byla otevřená k této spolupráci. 
Výzkum byl důležitý pro analýzu nové výzvy. Flexibilní práce a digitalizace ukazuje, že společenský život se neustále mění. Struktury, ve kterých žijeme, je třeba přizpůsobit novým podmínkám. Myslíme si, že právě to je tím místem, kde jsme příliš pomalí. Vlády, instituce a sociální projevy jsou ještě pomalejší. V tomto kontextu mezinárodní perspektiva hodně pomáhá, protože v různých zemích existuje různý vývoj a všichni se můžeme učit z chyb těch druhých.

Jaké jsou benefity pro firmy využívající částečných úvazků?

Vedle finančních výhod mohou společnosti těžit z flexibilních forem práce velmi rozdílným způsobem: zvyšuje se motivace zaměstnanců, protože si tak zlepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem; více zaměstnanců poskytuje více know-how, více zkušeností a rozmanitější kompetence mohou být integrovány do pracovního procesu, pracovní procesy se mohou stát inovativnějšími a kreativnějšími apod. Ale podmínkou pro to, aby se tyto výhody staly skutečností, je otevřenost společnosti a její schopnost měnit struktury a způsoby myšlení. Pokud je flexibilita zavedena jen z ekonomických zájmů, nebude změna v dlouhodobém horizontu úspěšná. Jestliže je vše provedeno správně, tedy při současném respektování zaměstnanců a zájmů podniku, pak flexibilita nakonec přinese lepší produktivitu i větší počet inovací.

Co byste doporučily českým firmám při zavádění většího podílu flexibilních forem práce?

Česká republika má šanci představit flexibilitu udržitelným způsobem, což znamená nalézt rovnováhu mezi jejími přínosy a riziky. České instituce a české firmy musí myslet udržitelně – zavedení flexibility představuje změnu na všech úrovních myšlení i organizace, to znamená změnu ve vztazích a v rozdělení odpovědnosti a moci. Pouze v případě, že všechny zúčastněné strany budou respektovat tuto podmínku, může flexibilita vést k otevřené, moderní formě společenského života.

Marie Jégu, Silke Steinberg, Institute for innovative and preventive job design (FIAP e.V.)

Foto: Flickr user rust.bucket

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy