Téma
Téma

Alfou i omegou je totální přeregulovanost

20.04.2015  Petr Skondrojanis 2  komentářů

René Kuchár začal v roce 1994, ještě jako vysokoškolský student, organizovat spolužáky na brigády. Jenže firmy se na něj začaly obracet opakovaně, a tak vznikla Agentura STUDENT, s. r. o., která letos oslaví dvacet let. Jak název napovídá, většinu svého fungování se agentura specializovala hlavně na krátkodobé zaměstnávání studentů, takzvané brigády. Dnes je studentů, pracujících na krátkodobých brigádách, minimální podíl. V Tesku na pokladně najdete spíše ukrajinsky hovořící pokladní než studenta, který si přivydělává. Jestli je to v pořádku a jaké to má důvody, si přečtěte v následujícím rozhovoru.


René, podnikáš od roku 95. Jak vnímáš pracovní trh tehdy a nyní?
Z pohledu našeho podnikání byla určitě větší poptávka po brigádnících. Bylo to ale daleko divočejší v tom smyslu, že nikdo nic neřešil, prostě se řeklo: „Pošli mi lidi, o nic se nechci starat, nic nebudu vyplňovat a potvrzovat.“ Myslím, že byly daleko nižší požadavky na lidi, tzn. že bylo vcelku jedno, koho poslat, hlavně dodejte lidi, ať je práce rychle hotová. Kdežto dnes už si klienti vybírají, mají vyšší požadavky. Na flexibilním trhu práce, tedy v našem agenturním zaměstnávání, se však za ty roky značně snížila kvalita lidí. Tehdy jsme měli zaměstnance a posílali jsme na brigády lidi, kteří buď studovali, nebo měli dokončené studium a byli na trhu práce volní, byli pracovití, zodpovědní, vzdělaní atd. Což byla výhoda pro firmy. Jako Agentura STUDENT jsme zaměstnávali téměř výhradně studenty.

Takže ta kvalita souvisí s tím, že tenkrát byl mnohem větší podíl studentů a absolventů?
Určitě. 

Jaké bylo minimum studentů, kteří v těch prvních letech využívali vaši agenturu? 
Troufnu si říct, že v roce 94, kdy jsem začínal, byl počet studentů kolem 95 %. A když z toho udělám lineární křivku, bude během těch dvaceti let sestupná, zhruba o 5 % každý rok dolů. 

Jaký je tedy současný podíl studentů, využívajících Agenturu STUDENT? 
Dneska máme studentů do 20 %. A není to tak, že bychom je nechtěli, právě naopak. Ani to není tím, že bychom změnili portfolio brigád, jinak to nasměrovali nebo měli jiné požadavky na lidi. My o studenty nadále stojíme. Maximálně se změnilo to, že dříve bylo více práce ve výrobě, dnes je to spíš ve službách – supermarkety, sklady, e-shopy. Mění se samozřejmě portfolio našich klientů, ale typ práce jako takový, tzn. pomocné práce, manipulace, zadávání dat do počítače, skenování, to všechno zůstalo. Mzdy u brigád jsou oproti pracovním poměrům hodně stlačeny dolů, což je v naší dvacetileté historii víceméně neměnné, tak tomu u brigád bylo vždy. Dnes se studentům do brigád nechce proto, že jim nevyhovují parametry, tzn. nekvalifikovaná práce za nízkou odměnu. Dnes se někteří studenti snaží hledat práci sami a ten, kdo je dostatečně aktivní a dostatečně pružný a dokáže si přizpůsobit rozvrh nebo si umí školu trochu osekat a přizpůsobit se zaměstnavateli, ten práci většinou najde.

Ale výhodou práce přes agenturu byla dříve pro studenty právě ona flexibilita. Mohli si vybírat směny podle rozvrhu. Chodili třeba každý den na jinou brigádu a fungovalo to. Teď už je to jiné?
Tenhle parametr jim i nadále vyhovuje, ale jsou míň ochotní se přizpůsobit. Jestliže to dřív bylo tak, že jsme měli brigádu na pondělí, úterý a pátek a student měl volno v pondělí a v úterý, kdežto v pátek nemohl, tak klidně v pátek školu vypustil a opravdu šel na brigádu všechny tři dny. Kdežto dneska v pátek školu nevypustí a radši na brigádu nejde. Z pohledu vzdělání je to asi dobře. Z pohledu získání praxe a pracovních návyků to dobře není.

Když už dneska studenti tolik nepracují, koho potom zaměstnáváte?
Lidi, kteří jsou momentálně bez práce, lidi s exekucemi, které běžný zaměstnavatel nevezme, důchodce, pro které je přivýdělek často existenční záležitostí, maminky s dětmi, které si dovedou zařídit hlídání, tzn. že můžou chodit do práce. Občas zaměstnáváme lidi ze Slovenska, kterým vypadla nějaká práce, kterou tady měli domluvenou, jsou v časové tísni a potřebují rychle nějakou práci i peníze. Vzhledem k tomu, že mzdu vyplácíme denně, jsme pro ně zajímavý zaměstnavatel. Z pohledu diverzity zaměstnáváme opravdu hodně typů zaměstnanců.

Proč studenti nechtějí pracovat?
Jednak není tolik pro studenty atraktivních prací, jako je administrativa, recepce atd. Tedy u firem, kde by studenti mohli zažít nějakou odbornější praxi. To za prvé. Za druhé jsou to úplně jiní lidé než v dobách, kdy jsem agenturu zakládal. Což není špatně, prostě to tak je. Třetí a úplně nejhlavnější ze všeho je, že jsou dnešní studenti dobře zajištěni od svých rodin, které jim poskytují natolik dobrý finanční servis, že není potřeba, aby pracovali. Dříve byly pro studenta brigády materiální nutností, peníze jim chyběly. To, co dostávali od rodičů, stačilo tak tak na žití na koleji, ale nějaký společenský život, pivo s kamarády, na to už si potřebovali přivydělat. Jen u 20 % studentů, co k nám dále chodí, tenhle aspekt z dob minulých přetrval, to znamená, že jsou na tom skutečně finančně hůře než jejich spolužáci, a tudíž jsou nuceni si přivydělávat. Část jich chodí pracovat i proto, že čtou o nezaměstnanosti, o tom, že se studentům doporučuje, aby měli praxi během studia, aby se zorientovali na pracovním trhu. To je zodpovědný přístup a těmto lidem tleskám.

Připadalo mi, že dříve si studenti uvědomovali, že jednou budou na trhu práce, a tak kromě přivýdělku brali brigády jako takovou sondu, jak pracovní trh funguje. Zaměstnavatelé si dnes stěžují, že studenti nemají pracovní návyky, ale oni je v podstatě nemají kde získat. 
My pro ně máme pracovní pozice de facto celoročně, možná v menší míře, ale máme. Ale protože je nic nenutí pracovat, nemají o ně zájem. Pokud jsou dobře materiálně zajištění, tak jediné, proč by měli chodit na brigády a získávat pracovní návyky, je odpovědnost, že si budují vlastní budoucnost a že se na ni musí připravit. Mohou tak třeba získat konkurenční výhodu nad ostatními spolužáky, kteří na brigády nechodí. Podle mě taková vize dnešním studentům úplně chybí. Omlouvá je, že jsou to mladí lidé a ti si vždycky nacházejí tu jednodušší cestu. Málokdo je natolik zodpovědný, aby šel složitější cestou.

Teď mě napadlo, že pak vlastně logicky nemůžeš očekávat od lidí, kteří jsou na manažerských pozicích, že sami budou mít nějakou vizi toho, kam chtějí vést své oddělení, protože vlastně vizi budoucnosti nemají už od mládí, nijak se to v nich nepěstuje. Když má mladý člověk všechno zajištěné a nemusí přemýšlet nad svou budoucností, tak je zvyklý, že dostane výhodné podmínky a v těch pracuje. 
Pokud nějakou vizi má, tak je to taková ta umělá vize. Naučená z manažerských pouček, knih a z nějakých výukových programů, kde se manažerské rozhodování a swot analýzy učí. Ale to je teorie, nemá to odžité. Chci říct, že nebyl nucený, aby si na praxi sáhnul. Já vím, že není úplně příjemné, když přijdeš dělat manipulanta na prodejnu a vedoucí úseku, pod kterým děláš, má třeba nižší vzdělání a inteligenci. Ale právě i ta schopnost přizpůsobit se, vybalancovat to, abych to vše respektoval, je důležitá. Fajn, ten člověk je na mě tvrdý nebo po mně chce nesmyslné věci, např. abych tady balil tohle takhle, když to můžu zabalit úplně jinak a lépe, a nedovolí mi, abych to balil posvém. I takováto pokora jim potom chybí. Já si myslím, že určitá pokora je velmi důležitá. Když pak někam nastoupíš a tu pokoru si nezažiješ, tak nemůžeš očekávat pokoru od těch druhých.

Přelomový byl rok 2004, kdy se změnil zákon o zaměstnanosti, a agentury práce tím vlastně přišly o možnost zaměstnávat lidi na DPP. Jak vnímáš tak zásadní změnu teď, s odstupem času? Tenkrát se, pokud vím, říkalo, že to likviduje brigádnický trh.
Myslím, že to zásadní bylo. Velkou část brigádnických pozic tenhle zákon odevzdal černému trhu. Obrovský kus trhu politici předali do rukou nějakých pseudoagentur a pseudomafií, o tom jsem přesvědčený. A dá se říct, že u legálního systému používání pracovních agentur vlastně zůstaly jenom firmy nějak společensky zodpovědné, které si řekly: „Fajn, ten zákon změnili agenturám, a tím pádem to změnili i nám. Takže si musíme vybrat, jestli budeme brát brigádníky na černo od nějakých nelegálních agentur, anebo zůstaneme v legálním, ale dražším systému.“ A já jsem rád, že těch etických firem nám zůstalo tolik, že jsme to tehdy přežili.

Jak by v tomto ohledu měla vypadat role státu? Stát by měl pečovat o pracovní trh, aby byl zdravý. Ale mně nepřipadá, že jej to nějak extra zajímá. Jak by sis představoval, že by měl stát podporovat právě diverzitu pracovního trhu, aby na něm i studenti získávali praxi a mohli využívat více brigád ve firmách?
Já osobně si myslím, že alfou i omegou je totální přeregulovanost. Legální pracovní agentury už jsou v podstatě na konci, už pomalu není co regulovat, zbývá snad už jen zakázat je. Navíc je brigádnická činnost i díky státu a médiím společensky znemožněná. Když si přečteš články o agenturách, všechny vyznívají negativně a podle diskuze pod nimi jsme v podstatě otrokáři. Za těch dvacet let jsem všem zaplatil veškeré mzdy, státu platíme veškeré odvody a daně, tak jaký já jsem sakra otrokář? Celý trh kazí pár agentur, které ale pracovními agenturami vlastně vůbec nejsou a nedodržují žádná pravidla. Celý problém je pak v tom, že politici řeší otázku agentur po svém, je nezajímá, jak ten problém vznikl a jak ho opravdu vyřešit. Je zajímá, jakou změnu zákona nebo jaký úkon udělat, aby to dobře vypadalo a aby se to hezky mediálně nebo politicky prodalo. Je jim jedno, jaký to má reálný dopad. To, že agenturám zpřísní fungování, tak to politicky a mediálně hezky vypadá, ale reálně jen dál pomáhají černému trhu. Zákony a regulace se černého trhu netýkají. 
Zákonodárci jsou opravdu skálopevně přesvědčeni, že když chceš mít agenturu, musíš mít povolení MPSV. A my se jim snažíme už jedenáct let vysvětlovat, že to tak není. Že mi stačí mít živnostenský list nebo s.r.o. nebo družstvo a vůbec žádné povolení od MPSV mít nemusím, a přesto si můžu založit agenturu. Že je taková agentura nelegální, nikdo neřeší. Nelegální agentury na povolení MPSV kašlou a hodně firem si je objednává, protože jsou prostě levné. A takových je polovina. Dá se říct, že trh je rozdělený z poloviny na černý a z poloviny na legální. A politici to stále nechápou. Celou tu dobu veškeré nové zákony, změny stávajících zákonů, regulace, omezení, pojištění, záruky a jiné nesmysly pořád cpou na agentury s povolením MPSV. Ale ty nejsou žádným problémem. Prasárny se dějí úplně jinde a stát to není schopen řešit. Takže se každý rok vymyslí nová regulace, zákaz a změna zákona pro legální agentury, aby se to jakože vyřešilo. Vyřeší se tím prd, jenom naženou lidi do chřtánu pseudoagentur.

U těch asi studenti moc nepracují?
Nepracují. Když budu student, který má nějakou inteligenci, tak pro Vasilijeva Iljinoviče načerno, bez smlouvy, s výplatou na ruku atd. asi pracovat nepůjdu, a tím pádem se připravím o polovinu brigád. A ten, kdo to zkusil, to zkusil jen jednou. Půlka trhu je zapovězená. Na té druhé půlce, na černém trhu, jsou hodně cizinci – přestože je dneska mimo EU téměř nemožné dostat sem cizince legálně – ale prostě tam jsou. Nějak to dělají, nikdo neví jak, ale daří se jim to. Takže buď jsou tam cizinci, nebo jsou tam lidi, kteří mají exekuce na mzdy, nemají trvalé bydliště, před úřady se schovávají atd., a pro ně je to vyplácení načerno, bez papírů vlastně bonus. Kdyby byli oficiálně zaměstnaní, tak budou mít obstavený plat. Takže jim vyhovuje, že dostávají peníze na ruku, a jdou do toho rizika pracovat načerno. Stát nedostane nic, věřitel nedostane nic, odběratel ušetří, pseudoagentura vydělá. Paráda.

Jak z toho ven? Jak by stát měl zareagovat, aby aktivoval to, že se jako student od 15 let začnu na pracovním trhu nějakým způsobem pohybovat a začnu na něm získávat praxi? Měla by být přece starost státu vytvořit takové podmínky, aby do firem vstupovali lidé, kteří nejsou zvyklí jenom na kapesné. Co bys udělal ty na místě ministra práce? 
Studenti jsou ale pro firmy jako agenturní zaměstnanci strašně drazí, nemají praxi, a i když pracují jen dva dny v týdnu, tak se za ně stejně musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Takže kdybych byl ministr, zrušil bych všechny ty pitomé regulace a narovnal agenturám podmínky. Kdyby agenturám zase dovolili DPP a my bychom mohli zaměstnávat studenty za stejných podmínek jako všechny ostatní firmy, které DPP normálně mají, tak budou studenti pro firmu levnější a míst se pro ně objeví více. Navíc v tu chvíli stát ani nemusí honit nelegální agentury, trh by je z větší části zlikvidoval sám. Kdyby nás neperzekuovali, kdyby nám nechali stejné podmínky, jako má pseudoagentura, která není vůbec ničím omezovaná, tak je v podstatě tržně vytlačíme. Vypořádáme se s nimi tak, že odběrateli nabídneme daleko lepší služby, záruky, profesionální přístup, zázemí a kvalitnější lidi. Jsem přesvědčený, že by půlka pseudoagentur z černého trhu odpadla. To se ale nestane – jednak já nikdy nebudu ministr, a navíc z regulací se stala mantra sociálního státu.

V evropských zemích, které mají vyšší podíl částečných pracovních úvazků, jsou agentury poskytující krátkodobé brigády vnímány jako normální, plnohodnotná a legitimní součást pracovního trhu. Proč to tady není? Proč myslíš, že jsme téměř na konci toho žebříčku?
Politikům je to úplně jedno. Nikdo nic takového neřešil a neřeší. Hlavně je potřeba regulovat a vymýšlet nové zákony. Přitom by úplně stačilo, kdyby si stát pohlídal, aby se dodržovaly stávající zákony. V médiích se hodně mluví o podpoře flexibilních úvazků, ale v reálu vlastně nikdo nic nepodporuje, maximálně se utratí nějaký peníze z EU za jakési programy. To, že krátkodobé brigády existují a jsou potřebné lidem i firmám, nikdo neřeší a raději se vymyslí nový zákon, kterým se to dál zreguluje. Teď třeba vymysleli, že agentury nebudou moct řetězit za sebou smlouvy s brigádníky. Tak k čemu pak agentury budou? Tomu říkám podpora flexibilního zaměstnávání po česku.

A podle tebe je potřeba, aby to podporovali politici…
Jasně, že je to starost politika v rámci zachování zdravého trhu práce. Nevím, jestli jsi to zaregistroval, ale nedávno se konala odborná konference o agenturním zaměstnávání, kterou pořádal ČMKOS (Českomoravský odborový svaz). Byli tam i zástupci agentur pozvaní asociací pracovních agentur. Na konferenci bylo uvedeno, že v České republice je agenturní zaměstnávání využíváno z 0,9 %. Kdežto v evropských zemích, které mají zdravé pracovní trhy, je to minimálně 2,5 % až 5 %, a např. Nizozemsko má nejvíc ze všech. Z celé konference vyplynulo, že odboráři to vnímají tak, že byť nejsme ani na třetině hodnoty u vyspělých západních zemí, jejich cílem je 0. Odboráři prohlásili, že jsou pro zrušení dočasné pracovní výpomoci. Tak já nevím, asi se jim více líbí ten černý trh a chtějí tam všechny nahnat.

Zajímavé, ale chápeš tu logiku? Nepracují s diverzitou a vůbec se nedívají na trh práce plošně. Uvedli důvod, proč chtějí nulu? 
Myslí si, že tím chrání lidi. Ale před čím je chrání? Před prací. Stát se o ně postará, když neseženou práci. Místo toho, aby si šli přivydělat, půjdou si pro dávky. A k tomu budou dělat na černo. Takže se vlastně budou mít dobře, to je paráda.

Stoupá procento dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří se nedokážou víc než rok dostat zpátky do pracovního procesu, a také dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Můžou u vás lidé pracovat i dlouhodobě, máte takové nabídky?
Můžou, to není problém. Jasně, že jim nenabídneme nějakou specializovanou práci na HPP, na dobu neurčitou, proto jsme taky agentura, která nabízí brigády. Ale mohou chodit na brigády tři čtyři dny v týdnu, střídat práce a firmy a v průběhu brigád si mohou HPP hledat. Hodně z nich si taky najde HPP právě u našich klientů během brigád – klient si všimne šikovného brigádníka, který se k němu vrací a nabídne mu práci na HPP. A to mi připadá jako skvělá synergie.

A jsme zase u té diverzity. Agenturní trh by měl umět vypomoci i v tom mezidobí, kdy třeba lidé přijdou o zaměstnání – místo aby šli rovnou pro dávky, udrží se na trhu.
Já to takhle vnímám. Nechci říct, že naším cílem je pomáhat nezištně lidem. Nejsme žádná dobročinná organizace nebo pojídači EU peněz. Jsme normální firma, která se snaží vytvořit zisk, ale naším prostřednictví studenti a nezaměstnaní opravdu pracovní návyky získávají nebo si je udržují. A navíc se reálně na trh práce dostávají a nacházejí práci na HPP. Čím dál tím víc brigádníků díky tomu, že jdou na brigádu třeba do Alberta, nakonec v tom Albertu práci na HPP najde. My lidem nijak nebráníme, aby nastoupili ke klientovi, a ani jim v tom nemůžeme bránit. Naopak z toho mám radost a beru to jako přidanou hodnotu pro lidi a od naší agentury pro klienta.

Jak vnímají firmy skutečnost, že je u nás velmi nízký podíl agenturního zaměstnávání?
Firmy berou brigádníky opravdu jen jako doplněk. Málokterá firma z těch, které odebírají brigádníky, má nějakou koncepci, dlouhodobý plán nebo nějaké know-how, jak pracovat s dočasnou pracovní výpomocí. Spíše tím řeší své provozní potřeby, což samozřejmě není špatně. O to více si vážím spolupráce s firmami, které tu dlouhodobou koncepci mají, s některými z nich spolupracuji více jak deset let, s některými i dvacet let od založení agentury.

Vraťme se zpět k edukační a rozvojové hodnotě brigád. Protože máme nízký podíl agenturního zaměstnávání, tak zde vlastně chybí prostor, kde by se lidé vychovávali do firemního prostředí. My, kteří jsme chodili na brigády, jsme s každou brigádou získávali nové zkušenosti. Dneska díky tomu třeba vím, jak funguje balicí linka v Pepsi Cole… Jenže takhle to teď vůbec není, tuhle část školy života jsme v podstatě vypustili.
Jednoznačně. Ta kultivovanost, chuť pracovat, výchova k práci atd. se vytrácí. Dá se říct, že náš sociální stát je nastavený takhle: „Vůbec nic neřeš, my se o tebe postaráme.“ K nám chodí lidé, kteří mají pocit, že jim musíme všechno dát, všechno připravit, vzít je za ruku, odvést je do té práce a tam je posadit na židli. Že máme být vlastně šťastní, že k nám přišli. Jsou absolutně nesamostatní. A stát je k tomu bohužel vychovává. Nebo k nám chodí lidi a říkají: „Kolik, že mám na hodinu? 75 Kč hrubého? Aha, tak to já zůstanu radši doma. Na sociálních dávkách mám stejně, ale čistého.

Takže stát de facto vytváří podmínky k tomu, aby lidé zůstávali spíš doma?
Zřejmě ano. Na mě to dělá dojem, že ten, kdo pracovat nechce, tak vlastně nemusí. Strašlivě se také zhoršil přístup lidí k práci, je čím dál více lidí, co u nás podepíší smlouvu, my je pošleme pracovat, ale oni do práce vůbec nedorazí. Pak neberou telefony nebo nám v klidu řeknou, že jim bylo špatně nebo se jim nechtělo ráno vstávat. Dát nám dopředu vědět, omluvit se apod. nepovažují za nutné. Tohle v takové míře nikdy nebylo, to je fenomén posledních pár let.

Teď mě k tomu napadla ještě jedna myšlenka. Pamatuju si, že nám vždycky před začátkem léta volaly stovky rodičů, že potřebují zajistit pro své děti brigády. Starali se o to, aby jejich děti, hlavně středoškoláci, šli na brigádu. Chtěli, aby si na něco přivydělali, aby zjistili, kolik úsilí stojí vydělat si 400 korun. Děje se to pořád?
Já bych řekl, že to skoro zmizelo. Maximálně tak z okruhu svých známých dostanu otázku: „René, prosím tě, já mám syna na střední. Nebyla by pro něj brigáda?“ Ale že by to dnes rodiče obecně poptávali a psali nám e-maily nebo volali, to už se děje minimálně. Deset let zpět chodily stovky mailů a telefonátů, že chtějí práci pro syna nebo dceru, od kdy může pracovat atd. Byli jsme z toho trochu zoufalí, protože jsme věděli, že to chce rodič, ale nevěděli jsme, jestli to taky chce ten student. Byli to často středoškoláci, a ti o prázdninách pracovat vždycky nechtěli, často to bylo jen přání rodičů. Ale když jsme si studenta pozvali k nám, tak se to dalo rychle zjistit.

Nicméně, nějaká starost ze strany rodičů tam byla. A teď mi vlastně dochází, že to taky může být jeden z důvodů, proč je mladá generace označovaná takhle negativně, co se týče chuti pracovat a vzdělávat se. Podílet se na nějaké budoucnosti. 
Když to takhle říkáš, tak bych skoro souhlasil. Je to zajímavý pohled, tahle souvislost mě nenapadla. Jasně, výchova doma je nejdůležitější, ostatně jako ve všem.

Je nějaká cesta, jak tento stav narovnat? Takto mi to nepřipadá v pořádku
Já si myslím, že to chce opravdu osvícené politiky, kteří budou naslouchat potřebám trhu. Bude je zajímat názor asociací, profesních sdružení a zaměstnavatelů. Budou se scházet s firmami a řešit jejich potřeby a budou opravdu pracovat, a ne, že si to jen napíšou na billboard. Místo toho se na agentury řítí další lavina regulací. Máme nově složit kauci půl milionu, jako bychom byli palírna kořalky, abychom mohli vůbec dál podnikat. Chtějí nám zakázat řetězení smluv, ale bez toho nebudeme flexibilní.

Zase proto, že to někdo zneužívá? 
Všechno se dá zneužít. Ale tím, že to zakážu všem, tak vyliju s vaničkou i dítě. Dejme tomu, že z 500 agentur jich to 50 zneužívá, ale těch 450 to dělá dobře a stát se zachová stejně jako ve věci invalidů. Zákonodárcům vadilo, že nějaká agentura zaměstnávala invalidy a nějak toho zneužívala, tak zakázali agenturám zaměstnávat invalidy. Všem, generálně! Údajně chtěli chránit invalidy. A před čím je ochránili reálně? Před prací! A najednou to byl velký průšvih. Evropská unie, diskriminace atd. Takže to pod tlakem zase potichu vracejí zpět. Nebo pár let zpátky chtěli chránit mladistvé, tak zakázali, aby pracovali déle než šest hodin. A najednou jsme pro středoškoláky neměli ani jednu brigádu! Tak to po roce taky rychle vrátili zpátky. To je Kocourkov, a ne fungující země.

Vy se v asociaci scházíte se zákonodárci? Pomáháte jim v náhledu na situaci?
Na MPSV existuje pracovní skupina pro agenturní zaměstnávání, kde se scházíme se zástupci státních institucí, asociací, zaměstnavatelů a odborů. A je to super, řeší se tam poměrně smysluplné věci. Navrhli jsme třeba, aby za legalitu agentury jako dodavatele měli odpovědnost i samotné firmy jako odběratelé, takže pokud si někdo objedná falešnou pseudoagenturu, bude to taky jeho věc. Ale rozhodně jsme nenavrhovali nesmysly, které se teď prosazují, jako jsou kvóty pro agenturní zaměstnance nebo zákaz řetězení pracovních smluv. Dokonce zde padla i možnost zrušení dohody o pracovní činnosti pro agentury. Ale tím pádem by jakékoli brigády úplně skončily, tohle by dopadlo na obrovské množství lidí, studentů, nezaměstnaných. Vůbec nechápu, kde se to vzalo, taková zhovadilost! My se scházíme, diskutujeme, navrhujeme smysluplné věci, a pak najednou zjišťujeme, že realita je někde jinde.

A tak to je ve většině případů. Stát často mluví s firmami, ale to, co mu ty firmy řeknou, nemá vlastně vůbec žádnou váhu, protože on si to stejně udělá po svém. René, díky za rozhovor.

foto: Flickr user Phil Roeder

 

Terez

Děkuji Vám za tento rozhovor. Nedávno jsem si upravovala životopis a trošku jsem se styděla, když jsem vyplňovala kolonku brigád, kde jsem psala doplňování zboží, práce ve skladu apod. A při čtení Vašeho rozhovoru mi to došlo: my mladí se za to stydíme, považujeme to za méněcenné, i když si mezi sebou říkáme, jak je důležité pracovat, i když třeba "jen" v supermarketu. Myslím, že jsme přeučení těch rad od odborníků, že musíme dělat pouze takovou práci, která souvisí s pozicí, kterou bychom chtěli v budoucnu vykonávat. Jestli se za předchozí brigády stydím? Už ne. Protože málokdo může říct, že ve čtyři ráno nastoupil do pekárny, aby lidé měli co snídat. A když vám je 16 let, myslíte si, že jste nejchytřejší a nejlepší, hodně rychle vás to posadí zpátky. To bych přála i svým spolužákům. Ještě jednou děkuji.

27.04.2015 12:15   Reakce

René Kuchár

Agentura STUDENT s.r.o. 

Dobrý den, Terez(o), ani nevíte, jakou jste mi udělala svým příspěvkem radost. Žádná práce ani brigáda není podřadná a není důvod se stydět za to, že jste někde pracovala. Důležité je pracovat a sbírat zkušenosti. Také jsem v době VŠ studií pracoval a chodil po brigádách, a to tak hodně, že z toho před 20 lety vznikla Agentura STUDENT, která funguje dodnes. A díky tomu, že jsem pracoval v samoobsluhách (dnešní supermarkety), v pekárně (stejně jako Vy) nebo dělal uklízečku na VŠ kolejích, vím dnes, jak fungují provozy ve výrobě, službách nebo obchodě. Což bych jen studiem nezískal, osobní zkušenost je nepřenositelná. Přeji Vám hodně štěstí a ať se Vám dobře daří!

27.04.2015 15:30   Reakce

Aktuální téma

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy