Téma
Téma

Češi na stážích v zahraničí

31.03.2014  Hanka Velíšková 0  komentářů

Zahraniční pracovní zkušenost je neocenitelnou příležitostí pro osobní rozvoj. Jde ovšem o výzvu, která s sebou nese i určitá úskalí. Jak jsou dnešní mladí lidé z českého prostředí připraveni na stáž v zahraničí? Kterými dovednostmi jsou dobře vybaveni a kde vnímají, že se mají od svých zahraničních kolegů ještě co učit? Co by mohly české školy a firmy udělat pro to, aby byl pro talentované lidi přestup na stáž co nejsnazší? Ptali jsme se stážistů v KPMG, kteří coby zaměstnanci sbírají pracovní zkušenosti nejen po Evropě, ale i ve vzdálených zemích. Autoři článku: Jana Marková a Tereza Kučerová


Zdravý selský rozum se neztratí

Naši kolegové z KPMG, kteří vyjeli na zahraniční stáž, zhodnotili, které dovednosti jim nejvíce pomáhají a co pro ně bývá nejvíce problematické. Podělili se také o to, kde vnímají nejzásadnější rozdíly mezi českým a zahraničním prostředím. 

Překvapivým zjištěním pro naše stážisty, a to v pozitivním slova smyslu, byla jejich velmi dobrá připravenost po odborné i technické stránce. Často znatelně převyšovala znalosti kolegů na stejné úrovni. Další velkou výhodu uvádí Jiří Bouzek, Senior oddělení Auditu na Novém Zélandu: „Myslím si, že Češi se neztratí zejména díky užívání zdravého selského rozumu, kvůli kterému dokáží vybruslit z řady úskalí, a v umění dělat si legraci sami ze sebe. Ta jim usnadňuje přežít horké chvilky, a to především při adaptaci na nové prostředí, se kterým se ze začátku musí nevyhnutelně potýkat každý.“ 

Stážisté dále poměrně kladně hodnotí svou jazykovou vybavenost, nicméně podotýkají, že úroveň angličtiny je v zahraničí mnohem vyšší než u nás. Na začátku jim ve vyšší efektivitě práce často brání právě neschopnost přesně vyjádřit své názory.

Jiný styl práce

Jednoznačně nejnáročnější prý je zvyknout si na rozdílnost kultur, na jiný způsob myšlení, komunikace, reakcí, ale i na odlišný styl práce. V zahraničí tráví lidé v práci mnohem více času. Tomáš Veselý, Senior oddělení Auditu v USA, popisuje své zkušenosti takto: „Češi jsou zvyklí udělat si své úkoly a jít domů. Oproti tomu například Američané rádi debatují o všech možných tématech. Týmy společně chodí na dvouhodinové obědy, kde probírají sport, jídlo a kolegy, pak mají dlouhou pauzu na kafe. To znamená, že na stejnou práci potřebují jedenáct hodin namísto osmi. Když se k tomu přidá fakt, že práce musí být odvedena pečlivě a na vysoké úrovni, výsledkem je, že např. senior v auditu odpracuje za sezonu místo 1 400 hodin téměř o třetinu více.“ 

Jan Bartas, Senior oddělení Transakce a restrukturalizace, na blogu Zpodpalubi.cz píše o své stáži v Madridu: „V Praze funguje klouzavá pracovní doba, kdy jsem musel být k zastižení v kanceláři mezi 9:30 a 16:30. V Madridu je to podobné, akorát se chodí do práce všeobecně na 9 a odchází v 19. Dřív se neodchází.“ 

Celkově mezi stážisty převládá názor, že v zahraničí je uvolněnější prostředí. Lidé jsou pozitivnější a navzájem si více pomáhají. Vnímají i jinou filozofii a přístup k práci. Jiří Bouzek byl překvapen zjištěním, že klienti si jejich služby nekupují proto, co dělají, ale proč to dělají. KPMG se na Novém Zélandu prezentuje jako společnost řídící se mottem: „Děláme všechno pro to, abychom se všichni měli lépe“ a takto je také lidmi akceptována.

Držet pusu a krok? Nikoli v zahraničí

V zahraničí se od každého očekává, že má na probírané téma nějaký názor a že se s ním zapojí do diskuze. Tomáš Veselý k tomu dodává: „Jakýkoli příspěvek je hodnocen pozitivně, a pokud člověk mlčí, ostatní si myslí, že se nepřipravil a nemá k tématu co říct. Pro českou mentalitu řídící se heslem „držet pusu a krok“ bývá obtížné říkat své názory na libovolné téma, aniž by si člověk byl jistý, že to, co říká, je správné.“ Silné komunikační a prezentační schopnosti, sebejisté vystupování, umění prodat se, vyjádřit své myšlenky a umět si je obhájit – to jsou dovednosti, které naši stážisté, ať už jsou na jakékoli straně zeměkoule, vnímají jako klíčové. Zároveň cítí, že se od zahraničních kolegů mají v tomto ohledu co učit. 

Každý člověk je individualita

„Aby člověk obstál v zahraničním konkurenčním prostředí, měl by být vybaven zdravou dávkou sebevědomí a schopnosti asertivity,“ míní Petr Valenta, Supervisor v oddělení Financial Services na Novém Zélandu. Zdůrazňuje, že je třeba umět se adaptovat na nové prostředí a přizpůsobit se, protože není možné očekávat, že se okolí přizpůsobí vám. Člověk by měl být zvyklý na změny, dokázat se rychle přeorientovat a mít schopnost přijmout něco jiného než zažité postupy. 

Jako jednu z nejtěžších věcí stážisté hodnotí nutnost vystoupení ze své komfortní zóny, kdy museli investovat energii do budování svého renomé, respektu mezi kolegy, vztahů a důvěry. Bylo třeba mít dostatečnou trpělivost, protože člověk na začátku buduje vše od nuly.

„Tyto schopnosti a dovednosti se v zahraničí učí už od mládí. Vzdělávací systém se nezaměřuje na to, aby dítě vědělo, co se pěstuje a těží v každém koutě světa, ale na logické myšlení, sociální dovednosti a všechny formy komunikace. Každý člověk je brán jako individualita, se kterou se také musí individuálně pracovat. Nedávno moje pětiletá dcera přinesla ze školy report, který rozebíral její silné a slabé stránky a na co se dále zaměřit,” říká Lukáš Svoboda, manažer oddělení Auditu v Nizozemí. Náš vzdělávací systém by se měl zaměřit více na soft skills než na hard skills. Nahradit zastaralou formu učení v podobě přednášek moderními výukovými prostředky typu e-learningů. Ušetřený čas věnovat diskuzím, prezentacím, případům z praxe a co nejvíce simulovat pracovní proces.  

Studenti v zahraničí se naučí víc než jen splnit úkol

Poznatky našich zaměstnanců, kteří studovali v zahraničí a nyní působí v KPMG Česká republika, tyto informace potvrzují. K hlavním důvodům, proč se rozhodli pro studium za hranicemi České republiky, patřila zejména snaha naučit se perfektně cizí jazyk, motivace mít něco navíc oproti ostatním kandidátům na pracovním trhu a také osamostatnění a získání kvalitnějšího vzdělání a zahraničních zkušeností.

Při nástupu do práce v České republice pak skutečně pociťovali rozdíly mezi svými dovednostmi a přístupem k práci ze strany kolegů, kteří studia absolvovali v domácím prostředí. Největším rozdílem se zdá samotný způsob řešení problémů. „Ze zahraničí jsme zvyklí snažit se porozumět problematice ze širšího úhlu pohledu, dodat přidanou hodnotu – nikoli jen splnit zadanou úlohu. Jde i o to, vzít jednoduchý, jasný úkol a individuálně ho rozvinout a připravit víc, než je jen to nutné; myslet dopředu a dodat to, na co by se nadřízený či klient mohl poptávat v následující fázi,“ říká Filip Nemeth, Business Analyst oddělení Risk Consultingu.

Propojení s praxí

Přístup výuky na zahraničních školách podporuje samostatné přemýšlení o problému a spočívá více v praktickém využívání znalostí než učení textů nazpaměť. Své postřehy shrnuje Martina Fasnerová, Senior Consultant z oddělení Management Consultingu: „Myslím, že díky studiu v zahraničí mám kladnější vztah k řešení témat, která neznám do detailu, ale snažím se problematiku prakticky pochopit a využít všech dostupných zdrojů.” Kromě toho jsou kolegové se zahraniční studijní zkušeností zvyklí projevovat svůj názor, nebát se oponovat nadřízenému a diskutovat o tématech. 

Zacílenost a aktivita

Absolventi zahraničních škol nemají díky zkušenosti, kdy byli vytrženi z komfortu domácího prostředí, problém přizpůsobit se změně podmínek, novému prostředí a začlenit se mezi cizí skupiny. Jazyková vybavenost je velkou výhodou, naopak ale mohou postrádat znalost českých odborných termínů. 

U kolegů se zahraniční zkušeností se také projevuje větší zacílenost – jak píše Štěpánka Černá, Supervisor z oddělení Transakcí a Restrukturalizací: „Představa o tom, co by chtěli dělat a jak toho dosáhnout, je zde dlouhodobě formována. Na vysokých školách v USA studenti již po druhém ročníku bakalářského studia začínají oslovovat konkrétní společnosti, pro které by v budoucnu chtěli pracovat, zajímají se o prostředí, v jakém tyto společnosti provozují své aktivity, a budují konkrétní vazby s managementem společnosti tak, aby po ukončení vysokoškolského studia nastoupili na takovou pozici, o níž mají dostatečné vědomosti, co se týče potřebných předpokladů a náplně práce.“ Takový přístup se u nás vidí jen zřídka. 

Zapojení firem školství prospívá

Rozdílů mezi studiem na českých a zahraničních školách je celá řada. Nejvýraznějším se zdá být pasivní výuková forma. Jak již bylo řečeno, výuka je v zahraničí úzce napojena na praxi. Přednášejícími jsou přímo zástupci ze soukromého sektoru a studenti se probíranou látku učí na praktických případech a studiích z reálného pracovního prostředí. Pro studenty je tak běžné o problematice přemýšlet, diskutovat a snažit se obhájit svůj názor. Záblesky těchto tendencí jsou místy patrné i na českých školách, nicméně chybí zde systematičtější pojetí a hlubší zakořenění tohoto přístupu.

Některé firmy se proto snaží doplnit vzdělávací systém tím, že studentům samy již v průběhu studia poskytují příležitosti, kde si kritické myšlení osvojí. V KPMG například pořádáme řadu stáží či soutěž KPMG International Case Competition, kde týmy vysokoškoláků řeší reálné případové studie a své závěry a doporučení prezentují a obhajují před zkušenými manažery. Podobné možnosti nabízejí i další, především globální společnosti. Běžná je také spolupráce na bakalářských či diplomových pracích a nabídka praxe v rámci studia. Studenti sami se ovšem shodují, že sepjetí školství s reálnou praxí by mělo být ještě mnohonásobně vyšší. 

Foto: Flickr user The Hamster Factor

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy