Téma
Téma

Absolventi chtějí stabilitu, té je ale v dnešním byznysu pomálu

31.03.2014  Hanka Velíšková 3  komentářů

Nedávno zveřejněný žebříček Universum přinesl zajímavá zjištění o preferencích českých vysokoškoláků. Ukázalo se, že mladí lidé v naší zemi nejvíce touží po klidu a jistotě. Chtějí svou práci skloubit s dostatkem času pro sebe. Současný pracovní trh je však jejich představám na hony vzdálený. O stabilitě si dnešní firmy mohou nechat jen zdát a naprostá většina klíčových manažerů od nováčků vyžaduje maximální nasazení a ochotu věnovat se svěřeným úkolům i nad rámec pracovní doby. Jak přemostit propast mezi očekáváními a realitou?


Čeští studenti jsou konzervativní

„Je mu kolem dvaadvaceti, studuje vysokou a začíná se poohlížet po budoucí práci. Touží po prestižním a silném zaměstnavateli, který mu nabídne jistou a stabilní práci. Nabízí mu své vzdělání a ochotu dále se rozvíjet. Na oplátku očekává kreativní prostředí, které ho bude bavit, a dost volného času pro sebe.“ Takový profil průměrného českého vysokoškoláka přinesl server Studenta.cz. Vychází z nedávného průzkumu společnosti Universum „Top 100 IDEAL Employers“, který sledoval preference studentů českých vysokých škol. V následně zveřejněných žebříčcích nejatraktivnějších zaměstnavatelů se na vysokých příčkách umístila loga společností, které si mladí lidé spojují s jistotou. 

Preference českých studentů jsou v tomto ohledu specifické. Jejich vrstevníci v zahraničí jako by měli více ochoty riskovat. Zejména v anglosaských zemích mladé lidi přitahuje dynamika. Chtějí se učit, budovat rychlou kariéru, účastnit se inovací. V jejich hledáčku se často objevují mladé firmy ze světa high-tech a internetu – Google, Apple, Amazon či Facebook. Jsou tak o poznání více v souladu se současnými trendy životního stylu a spotřebitelského trhu. 

Pracovní trh je stále ovlivněn krizí

Čeští vysokoškoláci se zřejmě dosud nevyrovnali s odcházející ekonomickou krizí. Pravdou je, že vzhledem k naší historii šlo o velmi bolestnou zkušenost. Zatímco na západ od nás jsou lidé na opakující se ekonomické výkyvy a vyšší pracovní nejistotu přece jen zvyklejší, my jsme z období, kdy měl práci každý (a to povinně), skočili rovnýma nohama do dlouhé éry boomu. Krize a následné propouštění či snižování mezd byly pro české zaměstnance o to větším šokem. Někteří dokázali využít situace ve svůj prospěch a pustili se do podnikání. Kolik procent jich však bylo? A kolika z nich se na volné noze skutečně daří? Mnoho dorůstajících dětí bylo v posledních letech svědky obav a frustrací rodičů z pracovní nejistoty. Těžko se tedy divit jejich přesvědčení, že nejdůležitějším kritériem při výběru budoucího zaměstnavatele je stabilita. 

Kariérní cíl? Work-life balance!

V mnoha dalších očekáváních již mezi českými studenty a jejich zahraničními kolegy panuje shoda. Jsou typickými představiteli generace Y. Nechtějí prožít život jen v práci a vysoký příjem pro ně není při výběru zaměstnání nejdůležitějším kritériem. Chtějí se bavit, dělat činnost, která jim dává smysl a je druhým či světu prospěšná. V živé paměti mám workshop se studenty VŠE, kteří tvořili koláž z novinových výstřižků, aby vyjádřili svou představu o ideální pracovní kultuře. Obrázky zobrazovaly cestovní zážitky, fitness na pracovišti, širokou nabídku vzdělávání a benefitů, přátelské týmy, ve kterých neexistuje hierarchie. O práci přitom nepadla ani zmínka. Charakteristický byl nápis na jednom z prezentovaných flipchartů – „Procházka růžovou zahradou – za všechny peníze“

Kariérní cíle samozřejmě výrazně ovlivňuje zvolený studijní obor. U mediků stojí na prvním místě potřeba sloužit vyššímu dobru (věřím, že pro české pacienty je to dobrá zpráva). Pro studenty technických směrů je naopak hlavní, aby se stali uznávanými odborníky. Budoucí právníci nejvíce touží po samostatnosti a nezávislosti. Ekonomové dle serveru Studenta.cz nejvěrněji kopírují průměr všech studentů a o něco více slyší na podnikavost, kreativitu a inovace. Co se týče představ o platu a budoucím kariérovém růstu, jsou mezi vrstevníky nejambicióznější skupinou. Průzkum Universum prokazuje, že je přitahují obory, jako je bankovnictví, tzv. Velká čtyřka auditorských firem nebo počítačové služby.

Představy a realita

Zaměstnavatelé stojí před nesnadným úkolem sladit představy absolventů s pracovní realitou. V některých případech to znamená vysvětlit nováčkům, že ze svých představ budou muset slevit. Jak například zprostředkovat rychlý kariérový růst lidem, kteří si vybrali náročný obor, ale nechtějí trávit v práci příliš mnoho času? Vybavuji si přednášku předního českého kardiochirurga o tom, jakým způsobem vede svůj tým. Přiznal, že mladým medikům otevřeně říká, aby na work-life balance zapomněli. Kardiochirurg získává dovednosti cvikem. Při srdečních operacích nelze tolerovat chyby a svou roli hraje i čas, protože lidské srdce nemůže zůstat mimo tělní oběh příliš dlouho. Hodiny a hodiny proto lékaři stráví pozorováním a později prací na operačním sále. Bohužel v mladé generaci je stále méně lidí, kteří jsou k podobným obětem svolní. Bude nás vůbec jednou mít kdo operovat?

Ve firemním prostředí je přizpůsobení práce představám mladé generace přece jen reálnější, jakkoli může být obtížné získat pro větší flexibilitu vedení, které v drtivé většině tvoří zástupci generace X. A nejde jen o vedení. V KPMG máme v čele firmy osvícené partnery, kteří si uvědomují, že motivace zaměstnanců je pro dosažení dlouhodobého úspěchu na trhu naprosto klíčová. I proto vyšli vstříc volání po flexibilní pracovní době a možnosti pracovat z domova. Stále však na prvním místě stojí potřeba poskytovat špičkový servis našim náročným klientům. Flexibilita práce tedy i u nás logicky končí tam, kde by narušovala spokojenost zákazníka. 

Nejlepší absolventi si mohou zaměstnavatele vybrat

Firmy, které jsou na náboru absolventů ekonomicky závislé, přemosťování propasti mezi očekáváním studentů a realitou současného pracovního světa intenzivně řeší. Platí to i pro již zmiňovanou Velkou čtyřku globálních poradenských gigantů, do níž patříme i my v KPMG. Důvod je jednoduchý: buď získáme největší talenty z trhu my, nebo je přilákají naši konkurenti. Náš produkt stojí na inteligenci, znalostech, schopnostech a přístupu zaměstnanců. Kvalita náboru tedy rozhoduje o našich budoucích výsledcích na trhu. Jak to udělat, abychom byli atraktivní pro ty, kteří jsou atraktivní pro nás? Víme, že ti nejlepší si mohou vybrat z několika nabídek. Jsou to tedy oni, kdo se rozhoduje – nikoli my, zaměstnavatelé. Nezbývá, než se soustředit na faktory, které v jejich rozhodování hrají největší roli. 

Peníze už dávno nejsou na prvním místě

Zdálo by se, že nejjednodušší strategií (jakkoli se v dlouhodobé perspektivě většinou nevyplatí) je uchazeče přeplatit. To poměrně spolehlivě zabíralo na generaci X. Pro dnešní studenty je ale podle průzkumů důležitější, co bude náplní jejich práce a jaká je kultura a prostředí firmy, do které nastoupí. Mladá generace vyrostla ve vyšším komfortu než jejich rodiče. To, jak se v práci cítí, a zda na svého zaměstnavatele mohou být hrdí, je pro ně daleko podstatnější než to, kolik se jim objeví na výplatní pásce. Opět přitom platí rozdíly mezi studijními obory. Ekonomové, technici a právníci podle průzkumu Universum stále k budoucímu platu a možnostem kariérního růstu přihlížejí. Naopak medici více řeší náplň budoucí práce.


zdroj: Studenta.cz

Employer branding není o marketingu

Do KPMG Česká republika nabíráme převážně budoucí auditory a daňové poradce. Nelze říci, že by to byly profese, po kterých lidé prahnou již od mládí. Přesto se nám v posledních letech podařilo posunout se v žebříčcích atraktivity pro studenty o velký kus vzhůru. V průzkumu AIESEC jsme se v posledních třech letech z devatenácté příčky vyhoupli na třetí (dokonce první v Praze), v Universu jsme letos skončili devátí – první z Big 4. Jsme zasypáváni dotazy, co tak důležitého pro náš employer branding děláme. Uspořádali jsme novou kampaň? Rozdáváme dárky na veletrzích? Změnili jsme náborové brožury? 

Personální marketing samozřejmě hraje svou roli – o práci u nás informujeme skrze řadu aktivit: veletrhy, in house workshopy, Den auditorské a daňové profese, stáže, stínování, soutěže, přednášky, blogy našich zaměstnanců a mnohé další. Uvědomujeme si, že mladým lidem musíme naši profesi představit, vysvětlit, co je na ní zajímavé, co jim osobně přinese. Mnohem podstatnější ale je, že hovoříme o naší kultuře, ve které jsou lidé skutečně na předním místě. Může to však fungovat jedině tehdy, když dané věty nejsou jen plané fráze. Česká kotlina je malá a to, jak o nás referují naši zaměstnanci, se obecně ví. 

Platí, že pozitivní zaměstnavatelská značka vzniká tam, kde jsou lidé spokojeni. Pro employer branding je třeba skutečně dělat dobrou HR práci, a to nejen na HR, ale hlavně na vedoucích pozicích. Zvažovat při klíčových rozhodnutích dopad na lidi a jejich motivaci. Oficiální rétorika v náborových inzerátech totiž nemá ani zdaleka takový vliv jako „word of mouth“, neboli to, co si lidé mezi sebou říkají.

Je to stejné jako v případě interní komunikace. Můžeme se snažit (a snažíme) šířit důležitá sdělení formou nejrůznějších informačních zdrojů: intranet, interní časopis, newslettery, plakátové kampaně, prezentace, diskuse s vedením. Přesto jednoznačně nejrychlejším a nejmocnějším komunikačním kanálem zůstává interní „šeptanda“. Firemní vizi si pamatuje málokdo. Zato kdo s kým co dělal na vánočním večírku, to ví celá firma spolehlivě hned následující den. ;-)) 

Generace Y a engagement

Pojďme se však vrátit k současným absolventům a jejich charakteristikám. Zajímavou oblastí, která stojí za hlubší rozbor, jsou pracovní vztahy a postoj k odpovědnosti. Podle průzkumu Universum se v těchto oblastech mezi studenty různých oborů projevují výrazné rozdíly. Například s týmovou prací, která je podmínkou pro úspěch ve výběrovém řízení do většiny organizací, vysoko nad průměrem počítají medici. Naopak „pro právníky je to evidentně noční můra,“ doslovně uvádí Studenta.cz. Také postoj k odpovědnosti za svěřené úkoly se mezi studenty liší. Zatímco medici a právníci ji vítají, studenti IT ji jako důležitý faktor zmiňují jen v 10 % odpovědí.

Obecně se recruiteři shodnou, že samostatnost a průbojnost českých vysokoškoláků by mohla být vyšší. Mladí lidé jsou často přehnaně stydliví. V assessment centrech pak zbytečně ztrácejí body, když se sleduje jejich schopnost diskutovat a obhájit si vlastní názor. Opět je ovšem nutné vnímat, že jejich postoje a návyky jsou především odrazem toho, v jakém prostředí a pod jakým vlivem vyrůstali. Čeští personalisté si na svých profesních konferencích s oblibou stěžují na nízkou míru engagementu. Viděli jste však někdy, jak to v sále vypadá, když nastane prostor pro otázky? 

Prevence vyhoření

K dalším vlastnostem, které by u studentů mohly být výraznější, patří vytrvalost a loajalita. Řada organizací se je bojí nabírat, protože se jim až příliš často stává, že ve firmě nevydrží déle než dva tři roky. Investice do jejich začlenění a rozvoje tak přijdou vniveč. Na druhou stranu je z pohledu mladých lidí pochopitelné, že nechtějí stagnovat, a nevidí-li další příležitosti k rozvoji a růstu u stávajícího zaměstnavatele, hledají jinde. V první řadě je proto nutné vytvořit efektivní systém rozvoje talentů. Následně pak hledat i další cesty, jak zaměstnance dopovat energií. 

Z tohoto hlediska je velmi důležitý empowerment čili přesouvání pravomocí na co nejnižší úrovně, a také otevřená komunikace, která zaměstnancům dává pocit respektu, transparentnosti a spravedlnosti. Stranou bych nenechala ani nesmírně významný vliv nadřízených – jsou těmi, kteří kolem sebe energii šíří, nebo ji naopak sami ubírají druhým?

V KPMG jsme nedávno umístili na YouTube vzpomínkový film , kde naši seniorní partneři popisují rané počátky firmy. Je zajímavé si poslechnout, jak se pracovalo v době, kdy ještě neexistoval internet. Mě osobně však na dokumentu potěšilo hlavně to, že je z něj znát, že naše klíčové lídry i po více než dvaceti letech práce v KPMG baví. Díky tomu totiž baví i nás ostatní.

Foto: Flickr user westpark

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy