Stálé rubriky / Vzdělávání a seberozvoj
Stálé rubriky

„Psychoterapie“ a „psychoanalýza“ v místech, kde byste ji nečekali

13.06.2013  Lenka Mrázová 4  komentářů

Povídáte si někdy sami se sebou? Vedete takový dialog ráno v koupelně? Cestou do práce? Říkáte si pro sebe, co byste asi měli říct odpoledne na jednání a jak něco uděláte? Či jste dokonce ochotni sami sobě říct, jak se cítíte tady a teď? Posloucháte i otázku od svého druhého já, od svého vnitřního kritika? Řeknete si tu všetečnou otázku nahlas?

Byli byste ochotni svůj vnitřní dialog předvést i někomu jinému? Někomu, kdo vás u toho bude pozorovat a řekne vám, jak moc vaše slova ladí nebo naopak neladí s výrazem vašeho těla. Kdo vám dá zpětnou vazbu, jak vás vnímá, jak moc jste u toho autentičtí. Věřili byste, že tohle všechno může být i vědecká disciplína, která se léta studuje a cvičí, a píší se z ní doktorandské práce?

Tak všechny tyto nevšednosti můžete zažít i na vlastní kůži. Stačí zajít na DAMU, vstoupit na katedru autorské tvorby a pedagogiky, do kurzu dialogického jednání pro začátečníky a máte před sebou tu nejlepší psychoterapii a psychoanalýzu v jednom.

Ano, je to trochu pro odvážné, tedy vnějškově a zpočátku. Pak už vás ten boj se sebou chytne a nepustí a budete chtít v těch zdánlivých trapnostech vydržet celý semestr. A když vytrváte, to sladké ovoce poznání přijde. A kdyby snad nepřišlo, objevíte pár nových známých, nový pohled sám na sebe, setkáte se s tou neúžasnější rozvojovou zpětnou vazbou, jaká existuje. Získáte vnitřní ocenění obrovské odvahy jít si povídat sám se sebou, tady a teď na veřejnosti. 

Ze svého odvážného konání budete profitovat hned několikrát. Zbavíte se trémy z veřejných vystoupení, naučíte se hovořit nahlas. Pochopíte, že chcete-li sdělit závažnou informaci své vlastní hlavě či kolegovi, pak pomalé, důrazné jazykové vyjádření tomu všemu dá patřičnou energii a rozpoutá pravou touhu odpovědět. Zjistíte, jak rychle letí myšlenky ve vaší hlavě a jak pomalu na ně reaguje vaše tělo. Jak jiný je čas uvnitř vás a čas externí, vnímaný okolím. 

O čem kurz Dialogického jednání je? 

Přibližně osm studentů se na devadesát minut sejde v jedné velké prázdné místnosti, na jejíchž okrajích jsou židle pro studenty a pedagogy. Vaším úkolem je jít do prostoru a jednu až tři minuty (čas určí pedagog) si tam povídat se svým vnitřním partnerem o svých veskrze současných pocitech. O pocitech toho jedinečného okamžiku. Mohou to být pocity prázdna, ztuhlosti trémou, velkého chvění či roztěkanosti, nebo naopak radosti z odvahy, že jste vůbec do prostoru vykročili. Někdo má chuť jeden den tančit a za týden jen sklesle kouká, sotva huhňá a nejraději by se vytratil. Jiný jde pokaždé téměř na to samé místo, jen promluví o větu více. Ale to nebývá tak časté. Ten prostor má v sobě energii, která vybudí k odvaze, k ochotě nakopnout „vnitřního cenzora“ a naprosto se uvolnit a mluvit, vyjádřit překvapení ze svého aktuálního prožitku. 

Je důležité říct, že na hodinách dialogického jednání se nikdo neztrapní. Jednak to hlava nedovolí a jednak od toho tam nejste. Jste tam proto, aby vám dvojice či trojice zkušených pedagogů řekla, jak vás vnímají v jednotě řeči a reakcí vašeho těla. Upozorní vás na téměř vteřinové okamžiky, kdy jste autentičtí a vaše tělo reálně vyjadřuje váš dialog se svým vnitřním partnerem, který artikulujete. Tyto okamžiky zpočátku často ani nejste schopni sami zachytit. Ale pod vedením pedagogů postupně začnete vnímat, že hovor s rukama, se žaludkem nebo mozkem opravdu probíhá, že zvolený partner na podnět odpovídá. Zjistíte, že zpětná vazba se sice vztahuje k právě předvedenému rozhovoru, ale často má mnohem hlubší podtext. Podtext, který vnímáte jen vy, protože je to tak pravdivě vyhmátnutá charakteristika, že trefnější už být nemůže. A jen tiše sedíte a říkáte si, jak je tohle možné. Tělo mluví za vás a má před sebou velmi zkušeného čtenáře. 

Pro mne osobně byly nejpřesnější komentáře přímo od profesora Vyskočila, samotného autora celé disciplíny. Panu profesorovi je již 84 let, neslyší už úplně dobře. Avšak jeho vnímaní a vidění člověka během dvou minut je tak pregnantní, že lépe by to psychoanalytik nevyjádřil za hodinu. Přesnost jeho úsudku mne uváděla do úžasu, zda je možné, že mám svůj životní příběh, své aktuální životní nastavení skutečně napsané na čele.   

Teorie na kurzech dialogického jednání tvoří maximálně 5 % času. Hlavní je praxe a zkoušení a zkoušení. Součástí výuky je také psaní vlastních reflexí po hodinách. Tyto niterné prožitky se už samozřejmě nesdílejí, ty jsou jen mezi vámi a pedagogem. Ale stojí za to je psát a pak je po pár týdnech dát dohromady, přečíst si je s odstupem a odeslat na katedru. Je na nich krásně vidět prožívání celého kurzu a váš vývoj. 

Na kurzu se naučíte vnímat vlastní tělo a dívat se na jeho pohyby a gesta zevnitř. Není to uvědomování jednotlivých svalů, ale vnímání vyjádření vašeho prožívání v hlavě. A že naše tělo hraje každý den, to bychom si měli připustit všichni. Protože ono hraje a vyjadřuje sebe. Pokud ho vnímám a vím, co dělá, pak jsem s ním v souladu a jsem autentická ve svém vyjadřování. Jestli se ale tak plně nevnímám, pak budu na jednání s vytrénovaným manipulátorem snadnou obětí, ani nebudu vědět jak.  

Opačně se naučíte pozorovat těla a gesta ostatních účastníků. A to, jak v nich číst. Opět jde o schopnost výborně přenositelnou do každodenního života. Naučíte se improvizovat, vyjít ze sebe a za minutu dvě vykouzlit z pocitu prázdna něco uchopitelného. A to je něco, co v reálném životě určitě užijete.   

A všechno tohle dobrodružství, zážitky a obrovské ponaučení je v kurzech dialogického jednání na katedře DAMU zadarmo. Jste totiž bráni jako studenti. Kurzy se stejným či obdobným názvem se také dají najít mimo školu za komerčních podmínek. Vyzkoušené je nemám, psychoterapie a psychoanalýza pro odvážné v nich snad bude též. Já sama se už těším na říjen, kdy začne zimní semestr a já a mí noví spolužáci spřízněni citlivými prožitky z jara vstoupíme do kurzů dialogického jednání pro pokročilé.

Přečtěte si další články v rubrice :

Radim Koštial

Leni, super! Fakt zajímavý. Dovedu si představit tu nutnou dávku odvahy, kterou v sobě musí člověk mobilizovat před vstupem "do arény". Paráda!

13.06.2013 08:50   Reakce

Jaroslav Procházka

Krásný článek, díky. Na ten kurz je možné jít jen pro studenty (denní a dálkaře) nebo pro kohokoliv zvenčí? Zní to totiž dost lákavě :)

13.06.2013 08:51   Reakce

Petr Brichcín

Dialogické jednáním jsem s Ivamem Vyskočilem zažil na DAMU na přelomu tisíciletí a už tenkrát to bylo skvělé. Děkuji Lence za upozornění na tenhle žánr. Jen bych se klonil spíše k označení typu "sebepoznávací technika" než "psychoterapie" nebo "psychoanalýza". Dialogické jednání může určitě poskytnout silný zážitek, člověk se může o sobě hodně dozvědět a jistě jde o zkušenost inspirující. Psychoterapie nebo dokonce psychoanalýza to ale není a podobné označení může být zavádějící. Ještě jednou děkuji!

13.06.2013 08:52   Reakce

Lenka Mrázová

Na webu DAMU bylo v zimě , že v případě nenaplnění studenty DAMU je kurz přístupný i lidem zvenčí, tak jsem napsala na katedru a odpověděli mi, ať přijdu. Bylo nás tam více nestudentů – geodet, učitelka výtvarné výchovy, paní co dělá v ČT titulky pro neslyšící, slečna co učí jógu a taneční divadlo. Pak na chodbě, když jsme se střídali s následujícícm kurzem, jsem si všimla, že i do pokročilých chodí nestudenti, tedy lidé mého věku...... Kdo už měl nějakou předchozí "divadelní" zkušenost byl na počátku ve zdánlivé výhodě, že umluvil prostor a vnímal, proč se vše má dělat pomalu. Na úplných začátečnících byl naproti tomu vidět větší pokrok a měla jsem pocit, že i my, neotesanci, pedagogy více bavíme, protože nám mohou hodně věcí sdělit a jsme velmi průhlední v našich pocitech a vyjadřování o nich. Jistým limitem účasti byla hodina konání – pondělí 12 - 13,30 hod. Pokročilí jsou pak už i večer od 18 hod. Na kurzech se dělala docházka a byli rádi, když dostávali pravidelně naše reflexe. A obdivovala jsem prof. Vyskočila, že ke konci kurzu znal přesně křestní jména nás všech v kurzu.

13.06.2013 08:53   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Martin Hudeček

Systemický kouč, jednatel a manažer v ORBITu, konzultant, podnikatel a pedagog.

Jaroslav Procházka

Agile/Lean mentor, podporovatel inovací, stavitel týmů a vášnivý skialpinista

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy