Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

Ulice jako spolupracující podnikatelská komunita: příběh obchodníků v Porubě

Je slunečný červencový den a vy se procházíte širokou ulicí stíněnou stromovou alejí táhnoucí se kamsi do dálky. Najednou ucítíte závan čerstvého pečiva, a tak vejdete a koupíte si ještě teplý chleba z domácí pekárny paní odvedle a k tomu zcela typicky nečeský croissant plný čerstvé čokolády. Pokračujete dál a vůně jemně pomleté kávy vás opět zastaví a donutí sednout si na zahrádku tvořenou z květin a v klidu si jedno espreso vychutnat. Po cestě domů si ještě v trafice koupíte poslední výtisk Respektu a na rohu nezbytnou zeleninu od známého farmáře, kde rajče chutná opravdu jako rajče. Pak už jen koupit ženě pro radost kytku a s plnýma rukama zamíříte domů. Jak je vše vzdáleno shonu a neosobnosti hypermarketu, o kvalitě a chuti produktů ani nemluvě.



Zní vám to jako vzpomínka na poslední dovolenou v Bruselu, Paříži, Grazu, případně jako pražské Vinohrady? Pokud ano, pak vás možná zaujme následující příběh jedné podnikatelské komunity, který se začal rozvíjet z iniciativy a za podpory městské části Ostrava-Poruba. Je v něm totiž zajímavá inspirace pro manažery a personalisty. 

Farmářské trhy se v našich větších, a dokonce už i menších městech stávají něčím docela obvyklým. Ale komunitní ulice, kdy se jednotliví živnostníci navzájem vidí jako součást celku, spolupracují, sdílí a nevidí se jako škodná, není ještě tak běžný obrázek. Úvodník tohoto článku není vzpomínkou na moji letošní ani loňskou dovolenou. Popisuje procházku po Hlavní třídě jednoho z největších ostravských obvodů – Poruby. Možná šok pro čtenáře, který už do Ostravy dlouho (nebo ještě nikdy?) nezavítal. Cože? Zeleň, kam oko dohlédne, vůně pečiva a kávy? Toto že je Ostrava? Vždyť je nám prezentována jako černá s typickým závanem inverze. Pomineme-li to, že se Ostrava řadí plochou zeleně na obyvatele na špičku měst v ČR a že je z oken většiny paneláků krásný výhled na Beskydy, pak bude jistě čtení o této komunitě v zeleni přece jen pozitivnější zprávou z východního koutu naší země.

Dlouho obdivuji fungující lokální komunity v zahraničí, které společně svými službami vytvářejí celkové dojmy a spokojenost zákazníka. Jako vášnivý skialpinista sleduji zvláště aktivity rakouských vesniček, kde vlekaři pořádají s podporou místní samosprávy tzv. otevírání sezóny („season opening“) se skipasy zdarma. Zdánlivě nelogický krok má jasné opodstatnění. Vlekař sice nevydělá, ale lidé přijedou, musí se někde ubytovat, něco jíst, pít, někde nakoupí. Takže vlekař dá vydělat všem na lyžování napojeným službám a jako „vedlejší“ produkt naučí člověka na toto místo jezdit. Právě třeba díky kouzlu propojené komunity, která poskytne vše, na co si návštěvník pomyslí, od sachru a půjčovny až po masáž a noční bar s aprés ski.

Podobný nápad (tedy ne s lyžováním, ale se spolupracující komunitou) vznikl i na místní radnici. Zuzana Kotyzová z porubského obvodu jej komentuje následovně: „Nápad začít se zajímat o potřeby drobných podnikatelů jsme měli na jaře letošního roku. Záměrem našeho projektu Obchodníci v Porubě je připomenout zapomenuté a někdy netušené výhody nákupu v drobných prodejnách.“ Místostarosta obvodu Jan Dekický k tomu dodává: „Obchůdky, restaurace a kavárny vytvářejí prostor a atmosféru pro to, aby lidé žili v ulicích a netrávili čas jinde. Proto se snažíme podpořit drobné podnikatele a vnímáme je jako důležitou součást našeho obvodu.“

 Nejsou to jen další předvolební sliby? Co konkrétně obvod pro své podnikatele dělá? V první fázi byli zástupci prodejen a provozoven osobně osloveni mimo jiné s otázkou: „S čím si myslíte, že by Vám mohl městský obvod pomoci?“ Dokážete si asi představit, že si každý obchodník vylil srdce a objevila se rovněž spousta nesouvisejících problémů, protože lidé chtěli využít situaci, kdy se jich konečně někdo na něco ptá. Obvod tedy na potřebu dialogu zareagoval a uspořádal první setkání zástupců radnice s podnikateli. Zuzana Kotyzová to blíže vysvětluje: „Nechtěli jsme jen setkání, kde probereme řadu věcí, ale nic se nestane, chtěli jsme nabídnout něco užitečného. Napadlo nás zajet do coworkingového centra Viva v Hrabůvce a inspirovat se, jak a co dělají pro podnikatele tam. Nápadem, který vzešel z tohoto setkání, byly praktické workshopy na konkrétní témata z dotazníků.“ A Renata Ptáčníková z Vivy trefně dodává: „Lidsky jsme si sedli, a tak jsme začali spolupracovat jako lidé, ne jako instituce...“

První setkání bylo tedy pokusné a vzbudilo řadu emocí, ale jasně ukázalo potřebu dialogu podnikatelů s městem. Město nemůže být někdo, kdo jen přihlíží, nebo se dokonce chová nadřazeně, jak to často vídáme. Město musí být partnerem nejen pro občany, ale i pro podnikatele, což se jasně ukázalo i v tomto případě. I přes řadu emocí a stížností na kde co byly ohlasy na setkání nakonec pozitivní. Obvod se tedy rozhodl pokračovat zmíněnými tematickými workshopy, například: 

  • workshop na využití Facebooku jako dalšího kanálu pro kontakt se zákazníky a také na tvorbu příběhu značky, 
  • workshop na bližší poznání potřeb zákazníků: kdo je vlastně náš zákazník, jak se rozhoduje, jaké má skutečné potřeby? Mnozí zjistili, že komunikují se všemi typy zákazníků stejně, i když každý hledá něco jiné. Nejviditelnější byl případ pedikúry, kdy metrosexuál dbající o vizáž i člověk se zarostlými nehty byli oslovováni stejným způsobem.

„Kromě workshopů a akcí bychom chtěli nějak pomoci i s propagací podnikatelů. Proto jsme vytvořili a provozujeme web a připravujeme také návrhy na jednotné fyzické reklamní poutače do ulic. Smyslem naší snahy je rovněž pomáhat propojovat podnikatele a neziskové organizace, aby mohli spolupracovat na komunitních projektech. Když se k tomu přidáme i my, vznikne silná trojka: veřejný – komerční – neziskový sektor. Myslím, že tato spolupráce má velký potenciál a může nejen konkrétní lidi, ale postupně i celou Porubu někam posunout,“ doplňuje k celému projektu Zuzana Kotyzová. 

Z dalších plánovaných akcí zmíním třeba sousedskou slavnost „Zažít Ostravu-Porubu jinak“ nebo „Safari službu“, kdy si obchodníci navzájem projdou své provozovny, využijí služby a podle připravených šablon ohodnotí své dojmy, které budou dále zpracovávat a vylepšovat. Už první workshopy ale měly silný praktický dopad. Podnikatelé vymysleli a nasadili spoustu drobných zlepšení, úprav ve službách a provozovnách, navzájem si radí nebo vytvářejí lákavé poutače – jako třeba papírnictví, které místo tradiční vizitky použilo skládačku.

Hlavní myšlenkou této komunity je proměnit ulice v místa pro setkávání, kulturní a společenský život, a také propojit veřejný, komerční a neziskový sektor. Komunitě tedy nejde jen o vlastní zisk, ale o přesah aktivit do společnosti a ulic. Rakouské, belgické či francouzské ulice nám v tom, jak dále rozvíjet tradiční maloměstské podnikání novými byznys modely a službami, mohou být inspirací. Tímto článkem chci ukázat, že modely podnikání jsou dnes opravdu rozmanité a „farmářská ulice“ může spokojeně koexistovat vedle mezinárodních poboček supermarketů, a to vše za spolupráce s městem. Unifikovaně a se slávou vyzdvihovat drobné podnikatele, stejně jako zatracovat supermarkety je dogmatické a slepé. Stejné je to i s podnikáním. Různé formy podnikání a byznys modelů mají různou cílovou skupinu a ti malí mohou být třeba i podporováni velkou korporací.

Spolupracující komunita může být jednou z cest vedoucích nejen k rozvoji podnikání, ale i zákazníků a podnikatelů či zaměstnanců samotných. Fungující komunita stojí a padá s lidmi, jejich snahou a dodržováním závazků (my, garanti Kavárny, o tom také něco víme). Nějaký ten rýpal, prokrastinátor, buřič či nespolehlivec se najde v každém společenství, a ani výše zmíněná komunita obchodníků v tom není výjimkou, jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit. Ale každá taková snaha je pozitivní inspirací pro nás ostatní a ukazuje nám, že blízkost městských sousedů a symbióza podnikatelů s městem (či zaměstnanců s korporací) nemusí být jen z říše sci-fi a může udržitelně fungovat.

Foto: Flickr user Adam Polák


Tomáš Oliverius

Díky, je to jeden z nejlepších a nejpozitivnějších článků, jaké jsem v poslední době četl!

01.08.2014 09:20   Reakce

Miroslav Umlauf

Freelancer – fotograf, grafik na volné noze 

Krásná iniciativa, ale trochu pozdě, i když nikdy není pozdě. Nicméně mám hned několik připomínek. Hlavní třída je plna obchdů s pochybným zbožím, myslím co do kvality a mnohdy i obsahu formaldehydů, dovezeného od někud s čínských továren. Plná heren, kterých je více než kvalitních restaurací (ta vlastně už není ani jedna) a kaváren nebo barů. Nejlepší počin poslední doby je kavárna mých kamarádů "Na kávičku" zhruba uprostřed Hlavní tř. Zkuste se někdy pobavit s nimi o tom, jaké podmínky jim připravilo RPG a pak se jsště holedbalo ve svém plátku bydlíme, jak pomáhá drobným podnikatelům. Další věc, všichni co jste byli někdy v Řecku, Chorvatsku a jinde na jihu, jistě víte jak dlouho do noci se lidé v létě baví venku. U nás? Důchodci, ale nejen oni bydlíci na hlavních ulicích měst chtějí mít v devět večer klid jak na vesnici, kde lišky dávají dobrou noc. Proč tedy bydlí v centru měst? No protože si za komančů zvykli, že to prostě tak bylo a když ne zavolali se na ty "chuligány" příslušníci a ti je okamžitě zpacifikovali a dali jim jasně na srozuměnou, že takto ne! No a ono to v těch lidech přetrvává. Pár jednotlivců, věčně si stěžujících. protože se nudí a neumí žít, znepřijemňuje život většině a strašně je to zřejmě baví a hrají si na aktívní občany. Takže co s tímle OÚ udělá? Co říkáte paní Kotyzová na zavírací dobu zahrádek? Změnite to a odkážete konečně do patřičných mezí tyto notorické stěžovatele? Jsem zvědavý a budu vás sledovat, jak vám to jde. Držím palce.

14.08.2014 12:43   Reakce

Martin Hudeček

Ahoj, moc tyto aktivity vítám a fandím. Zaujalo mě slovo komunita. Mluví se o existující komunitě v případě, že tato iniciativa vznikla letos na jaře a běží tedy několik měsíců. Toto zrychlené chápání možnosti vytvořit nový sociální systém, zvaný komunita, je rizikové a zvedám tady pomyslný varovný prst:). Pokud se spustí projekt s ambicí propojit, umožnit spolupráci, vzájemnou komunikaci...je několik měsíců strašně málo... a myslím, že podobné chyby se často dopouští HR, kdy spouští velké a hezké projekty, nemá na ně ale dostatečnou trpělivost. Dokud se totiž vytváří kulisy a tvoří dramaturgie, tak to všechny baví a jdou do toho. V okamžiku, kdy se hra začne hrát a má mnoho repríz, potom se energie často ztrácí. Ptám se tedy, jaká je vlastně role městské části, která zde je modelem pro HR? Proč se podnikatelé nespojí prostě proto, že je to pro ně užitečné a musí přijít radnice (musí přijít HR)? A jak si radnice zajišťuje, aby její role slábla a podnikatelská komunita začala spolupracovat na základě své přirozené potřeby = například pozitivního dopadu do jejich podnikání? Bude zajímavé se po stejné ulici projít za 3 roky a potom za 6 let. A zjistit, co zůstalo. Pro takové projekty nám často chybí trpělivost a také nadhled (někdy (často) se moc žereme v tom, jak je skvělé to, co děláme = spasitelé, kteří přináší spasení svým ovečkám:-)))

01.08.2014 13:12   Reakce

Jarek Procházka

Díky moc za komentáře! Martine, perfektní vstupy k zamyšlení, díky! Jak píšeš, toto je zatím vznikající komunita, bude zajímavé sledovat její vývoj a třeba v budoucnu napsat další reportáž o tom, jak si stojí. Co je klíčová role, přežila? Kdo ji držel pohromadě? Co po volbých? A spousta dalších otázek ;)

01.08.2014 19:44   Reakce

mrtvy.kenny

o podobnem projektu uz mluvim dva roky, bohuzel jen mluvim, tak jsem rad, ze me nekdo predbehl. :)

12.08.2014 15:27   Reakce

Jarek Procházka

Nepředběhl, takových projektů není nikdy dost. Je možné rozjet další nebo se zapojit do tohoto ;)

13.08.2014 18:02   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Radim Koštial

CEO v SIPRAL a.s. Garant, pražič a bývalý barista HR kavárny.

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy