Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

Učitelův business case

09.03.2016  Radim Juchelka 18  komentářů

Mám rád život, svobodu a nezávislost. Jsem bývalý učitel. Miluju jachty, motorky, špičkové foťáky a podobné „nezbytnosti" a to, co mi umožňují. Vždy, když mi v garáži přistane nějaký nový koníček, nastane u nás doma třetí tázací období typu „Co to je?" a – po krátké odmlce – „Kolik to stálo?". Obvykle doprovázené poznámkou o tom, „že je to drahé“. Mé koníčky jsou pro moji manželku drahé. Tak jsem jí vyčíslil, že její koníček „být učitelkou" nás stál už více než 9 000 000 Kč. Spočítal jsem „učitelův business case".

Business case je finanční ohodnocení nějakého případu, projektu či změny z pohledu jejich výnosů a nákladů a počítá se na základě zásady opatrnosti = podhodnocují se výnosy a nadhodnocují se náklady té změny. Je tedy vždy při zdi a při zdi budu ve svém výpočtu i já. Začnu u sebe a své ženy, ať víte, jak to u nás dopadlo s tichou domácností. A pak aplikuji stejný princip na celý sociální systém jménem regionální školství, který pro mě tvoří žáci, rodiče, učitelé, zřizovatelé, státní úředníci a další (ne)přátelé základních a středních škol.

Můj business case

Z regionálního školství jsem odešel v roce 2000, poté co gymnázium, na kterém jsem učil, navštívil jeden pan ministr informatiky. Chtěl se podívat, co tam děláme tak úžasného, že se o nás mluví. A až se ministerská delegace dostatečně vynadívala, ministr si mně vzal bokem a říká: „Člověče, proč to všechno, co tady děláte, nerozjedete na vlastní triko? Jako vlastní podnikání? Proč to děláte pro školu?" Tak mi došlo, že jsem asi pro školství divný, a šel jsem dělat manažera do výrobní fabriky, kde jsem řešil v podstatě totéž, co ve škole. Pracoval jsem s lidmi, organizoval jsem, koordinoval jsem a vymýšlel jsem, jak by se to, co fabrika dělá, dalo dělat lépe. Jen jsem za svou práci dostával více peněz a cítil jsem, že to, co dělám, zákazníci, kolegové, management a vlastníci i oceňují a je to pro ně užitečné.

Prvních pět let v té fabrice jsem měl základní plat 50 000 Kč měsíčně a na bonusech jsem si za tu dobu přišel asi tak na 500 000 Kč. Pak jsem odešel do jiné fabriky, kde jsem byl také pět let, ale už za 120 000 Kč hrubého měsíčně a na bonusech jsem získal asi 1 000 000 Kč. Nyní už pět let pracuji v malé, svobodné, špičkové firmě za 90 000 Kč měsíčně. Za patnáct let mimo školství jsem si vydělal celkem 17 100 000 Kč hrubého. Nefinanční zaměstnanecké výhody jako auto i pro soukromé účely, mobil, notebook atd. nepočítám.

Aktuální průměrný plat učitele na střední škole je 23 000 Kč měsíčně. Budu předpokládat, že tato částka platila i v letech 2000 až 2015. Kdybych zůstal ve školství, vydělal bych si za těch patnáct let 4 140 000 Kč. Rozdíl mezi variantou „odejít" a variantou „zůstat učitelem" je v mém případě 12 960 000 Kč. Kdybych neodešel, sponzoroval bych své žáky, jejich rodiče, zřizovatele, školské úředníky, prostě celé školství částkou 12 960 000 Kč. To je 1 080 000 Kč ročně. O stejnou částku bych okradl sebe a svoji rodinu.

Dovedete si představit, co je to motorek, jachtění, foťáků, vzdělání, zdraví, dovolených, svobody a nezávislosti?

Business case mé ženy

Moje žena ze školství neodešla. Ve škole musí dělat učitele, psychologa, pracovníka bezpečnostní agentury, policejního vyšetřovatele, zdravotní sestru, rodiče, administrativní pracovnici, vyjednavače s rodiči, vyjednavače se školskými úředníky, people manažera a projektového manažera. Musí umět napsat projekt pro získání dotace z EU, odřídit si ho, zrealizovat ho, vyrobit výstupy a odevzdat je zadarmo školství. V tomto systému už je 26 let. Dejme tomu, že celých 26 let pracuje za stejný průměrný plat jako v roce 2016, tedy za 23 000 Kč měsíčně. Za tu dobu si vydělala 7 176 000 Kč.

Vzhledem k tomu, co umí a jak to umí (jako každý učitel pracuje s lidmi), by mohla působit kdekoli mimo školství minimálně na střední manažerské pozici ve střední a větší společnosti za průměrný plat minimálně 53 000 Kč měsíčně. Za 26 let by si tak vydělala 16 536 000 Kč. Rozdíl mezi variantou zůstat učitelkou a variantou odejít je 9 360 000 Kč ve prospěch varianty odejít. Touto částkou moje žena sponzoruje své žáky, jejich rodiče i školství a okrádá o ni sebe a svou rodinu.

Její koníček „být učitelem“ je mnohem dražší než všechny moje motorky, jachty, foťáky, které jsem si kdy koupil a které si ještě kdy koupím. Třetí tázací období u nás doma skončilo. Moje žena se už neptá „co to je a kolik to stálo?“

Máme o něco méně tichých domácností.

Učitelův business case

Pojďme teď aplikovat stejný model na celé regionální školství. Počet učitelů na ZŠ je 60 000. Na SŠ jich učí 40 000. A trochu matematiky? 53 000-23 000 = ?? ??? Měsíční sponzorský příspěvek každého z nich vašim dětem, vám a regionálnímu školství je 30 000 Kč. Ročně to dělá 360 000 Kč a za učitelovu kariéru trvající průměrně čtyřicet let je to 14 400 000 Kč.

Ročně věnují učitelé ZŠ a SŠ vašim dětem, vám a regionálnímu školství sponzorský dar ve výši 36 000 000 000 Kč. Celý roční rozpočet regionálního školství je 90 000 000 000 Kč. Učitelé jsou nejvýznamnějším sponzorem regionálního školství, neboť se na jeho financování podílí částkou ve výši 40 % státního rozpočtu. 

A co na to finanční úřady?

Je být učitelem bláznovství? Nebo jen drahý koníček? V jakých jiných profesích ještě zaměstnanci sponzorují své zákazníky? A funguje to? A jak to přispívá ke kvalitě výuky? Jak je to udržitelné? A jak dlouho ještě? Jak se v tom cítí rodiče, když si uvědomí, jaké finanční dary od učitelů dostávají? A co učitelé? Začnou už pro sebe skutečně něco dělat? Postarají se o sebe? A co budou dělat zřizovatelé, pokud se učitelé rozhodnou, že spolufinancovat školství nebudou? Jaký smysl má „být při zdi“, když jde o kvalitu vzdělání a o naše děti?

A finanční úřady? Neměly by si posvítit na rodiče, jestli ty sponzorské příspěvky od svých učitelů daní?

Radim Juchelka

Orbiťák, matematik, fyzik, informatik, učitel, systemik, ředitel, básník, milovník okrajových žánrů a všeho ,,divného” a nového, kamarád, manžel, otec, syn, motocyklista, změnař a jezevčíkovod.

 
 

Petr

:) 

Zdravotníci třeba sponzorují megamoc...

11.03.2016 20:12   Reakce

Radim Juchelka

:o) a ještě někdo?

12.03.2016 15:40   Reakce

Jiří Zlatuška

Málokdo má ovšem takovou předvídavost: Odejít v roce 2000 po návštěvě ministra informatiky v zemi, kde Ministerstvo informatiky, a tedy i jeho ministr, existovalo pouze v letech 2003-7, se nemůže poštěstit každému!

12.03.2016 11:45   Reakce

Radim Juchelka

Pane Zlatuško, děkuji za upozornění na možný zdroj nedorozumění. Není to o štěstí ani o předvídavosti. Ten pán co byl od roku 2002 ministrem informatiky byl od roku 1998 ministrem bez portfeje. Ale k věci. Je tohle to jediné, co Vás přimělo napsat svou reakci? Díky a hezký den.

12.03.2016 15:39   Reakce

Martin Maňaska

No, kdyby si všichni spočítali bussines plán a odešli ze školství, tak by se uvolnilo spousta míst. Na ně by byli delegováni nezaměstnaní. Stát by ušetřil na sociálních dávkách, navíc by vybral mnohem více na dani ze mzdy, díky 2,5x vyšším platům bývalých učitelů. Dokonce by ušetřil i na platech nových učitelů diky tabulkovému ohodnocení. Všichni by byli šťastnější, měli by více peněz a navíc během pár let by se vyřešil i nedostatek lidí v dělnických profesích. Byla by to ale injekce pro celý systém, protože bohatší lidé více utrácí za své koníčky, restaurace, dovolené. Více dělníků také ale znamená více peněz pro manažery. No, už se těším, budeme se mít vsichni tak, jak zasloužíme.

14.03.2016 09:48   Reakce

Radim Juchelka

Martine, přemýšlím, jak je tento scénář reálný, když si uvědomím, že většinu nezaměstnaných tvoří lidé s nízkým vzděláním. Těžko by zvládli učitelskou profesi. Navíc by na tato místa byly nadelegováni a to taky není kontext s potenciálem pro růst kvality. Určitě by se tím nezlepšila kvalita škol a vzdělání pro budoucí generace a nakonec bychom všichni výrazně zchudli. Napadá mně ještě jiný scénář. V našich podmínkách a s ohledem na naši úroveň vyspělosti státního trhu se vzděláním taky utopie, ale aspoň si to zkuste představit. Rodiče by si začali vážit vzdělání a vyžadovat kvalitu. Učitelé by si uvědomili svoji hodnotu a společně s rodiči-voliči se postarali o adekvátní odměnu za svou práci. Politici by ztrojnásobili učitelské platy, dali ještě větší autonomii a zodpovědnost školám a zrušili českou školní inspekci. Ředitelé škol by měli možnost vyjednávat smluvní platy a zbavit se jednoduše učitelů, kteří neodvádí kvalitní práci (stejně jako jakýkoliv manažer ve fabrice). Školský systém by se přestal podobat rigidní, polovojenské organizaci budované a řízené shora a zmítané měnící se vůlí politiků. Stal by se pružným systémem založeným, na potřebách svých zákazníků, kterým by se zodpovídal ze svých výsledků. O práci ve školství by byl zájem. O učitelská místa by se ucházeli kvalitní lidé a vytlačovali z nich ty nekvalitní. Tímto „samočištěním“ by se významně a postupně zvyšovala kvalita škol a vzdělání pro naše děti. No a pak už je to o těch penězích co by ty děti vydělali v praxi a výběru daní, v tom duchu jak o tom píšete :o). A výsledek je,… „budeme se mít všichni tak, jak si prokazatelně zasloužíme“ :o).

14.03.2016 10:15   Reakce

Martin Maňaska

Ano, to je samozřejmě jiná idea. My sami si práce učitele vážíme a přikládáme mu značnou důležitost, takže naše dcera má soukromou Montessori učitelku. Ale polovině učitelů které znám, bych tedy plat určitě nezvedal. Vše je to v začarovaném kruhu a ryba vždy nejvíce smrdí od hlavy, jak se říká. Uvidíme, jestli se z toho vyhrabem, nebo systém zkolabuje. Obojí bude posun vpřed.

14.03.2016 20:22   Reakce

Radim Juchelka

Bojím se, že od rybí hlavy žádná změna nenastane. Stát potřebuje mít školství pod kontrolou a zajistit si, aby ze škol vycházeli závislí a poslušní voliči. Bioroboti závislí na cukru a biči.

15.03.2016 08:55   Reakce

Martin Hajný

Ukázat tuhle situaci na business casu byl skvělý nápad. Díky za něj. Možná by mohlo školství pomoct jeho vymanění se ze státního područí. Přestaly by existovat hloupé tabulky a rodiče by ukládali své děti a peníze tam, kde by sami viděli kvalitu. Předpokladem je, že každý dokáže se svými penězi nejlépe hospodařit sám. Protože by se ale obtížně prosazovalo jako povinné něco za co by se muselo platit, tak by tomu také musela odpovídat adekvátní úleva z daní (rozumějme spíše snížení daňové zátěže), která by se měla rovnat alespoň nynějšímu sponzorskému daru na tu úředně státní část školství. Učitelé by dostali důvod dělat věci lépe, protože prostředí by dostalo zdravou injekci v podobě konkurence jak mezi školami, tak mezi učiteli samými.

15.03.2016 09:14   Reakce

Alena

XY 

Dobrý den, mě se Váš článek moc líbí. Hezky vypovídá o tom, v jakém stavu české školství je. Jsem přesvědčená, že si dobří učitelé zaslouží mnohem větší ohodnocení. A otázka zda je moudré zůstat ve škole nebo ne? Je to rozhodnutí každého člověka. Možná je to kromě "koníčku" i oběť.

18.03.2016 12:56   Reakce

Jiří Ševčík

ZŠ a MŠ Velké Losiny 

Radime, Tvé matematické řešení má spoustu vstupních proměnných, do nichž se ale v životě generují někdy i zcela náhodně vstupní hodnoty. Mám tento námět: Což takhle z uvažování o školství (pedagogickém povolání, školských koncepcích, ...) vyloučit vyděračský pojem „poslání“? Jde o tvrdý „kšeft“ a „obživu“ jako v každém jiném oboru. Za kvalitu kvalitní peníze, za nekvalitu malé peníze nebo nabídku působení v jiném resortu. „Zakopaný pes“ je – podle mého – (nejen) v: 1) Normativním financování regionálního školství (regionální školství = všechno kromě Prahy, pozn. autora), tedy zjednodušeně výpočet přidělených finančních prostředků na tzv. přímé náklady ve školství (mzdy, ostatní osobní náklady, ostatní neinvestiční náklady): LP = PŽ * n, kde LP = přidělený limit pracovníků na škole, PŽ = počet žáků daného stupně školy (!světe, div se, mladší dítě / žák je pro normovače méně finančně náročné / náročný než starší!), n = krajský normativ (ten se od státního kraj od kraje liší, a to dle priorit kraje, někde jsou důležitější silnice, někde golfová hřiště, někde snad školství; pro matematiky: jde o „dle potřeb koeficienty znásilněnou“ logaritmickou funkci). 2) Ředitel školy / školského zařízení je nesvéprávná kreatura (dle legislativy to alespoň tak vypadá, pozn. autora), která přidělené finanční prostředky: a) neumí spravedlivě (podle kvality) přerozdělit, b) dá si je sobě (což je v podstatě nemožné, protože je v organizaci ředitel jediný, komu přiznává plat, osobní příplatky a odměny zřizovatel, tedy periodicky po 4 letech téměř náhodně generovaná reprezentace místní komunity, pozn. autora), c) dá je svým nohsledům (kteří je asi zase na základě dohody o výpalném dají jemu?). d) (shrnutí bodů a) až c)) vše, co jde od státu z účelových dotací do přímých nákladů ve školství na zvýšení kvality vzdělávání, jde do tabulek, tedy to skončí na principu „starší učitel = vyšší navýšení, mladší učitel = musí si počkat a ve školství zestárnout“. 3) Pro účely školství zlomený / zkřivený zákon č. 262/2006, Sb. zákoník práce (nejen): a) zákonem č. 561/2005, Sb. školský zákon, b) zákonem č. 563/2005, Sb. o pedagogických pracovnících, c) vyhláškami MŠMT, tedy výběrově: – učitel je jakýsi jiný zaměstnanec, umí – no a co, neumí – no a co, padni komu padni, – ředitel je jakýsi jiný zaměstnavatel a manažer, nejsou „problémy“ – tak si řiď (řiď jako řiď, řiď ne jako řiť), jsou problémy – zpátky do kabinetu; perspektiva růstu: „zpět ke strojům“ nebo „hřbitovní zeď“, – nekvalita není jaksi porušením podmínek vyplývajících z pracovně právního vztahu, – práce přesčas (několikadenní výlety, odpolední a podvečerní školní akce, víkendové projekty) jaksi nejsou pracemi nad rámec v pracovní smlouvě sjednaných pracovních povinností, – zákonná dovolená na zotavenou, je jaksi prázdninami (spíše z pohledu klientely, pozn. autora), – atd. 4) Právní subjektivita = „škola jako firma“: – hlavní činnost (vzdělávání / výchova / budování kompetencí a postojů klientů), okrajová záležitost z pohledu státu, – doplňková činnost (jídelna, tělocvičny, pronájem, akce, ...), přivydělejte si na rozvoj činnosti hlavní (musí být deklarováno ve zřizovací listině, jinak „utrum“, pozn. autora), - DPH, odvést! – přenesená povinnost odvodu DPH, splnit!! – stravování cizích strávníků, ubytovna, pronájmy – elektronická registrační pokladna, zavést!!!, – BOZP a PO, zodpovídat se, jinak kriminál!!!!, – spotřeba energií, zdůvodnit!!!!! – emise komínů, spotřeba paliv, silniční daň, ... !!!!!! TEDY (dle mého v tomto mém momentálním rozpoložení ředitele malé – tedy reprezentativní (/ho vzorku) – venkovské školy) PENÍZE NEPATŘÍ VŠEM PLOŠNĚ (to jsem snad – sakra – schopen posoudit bez pomoci normovačů), JÁ JE POTŘEBUJI NA / PRO: a) pedagogické lídry, b) sekretářku, c) hospodáře / ekonoma / rozpočtáře, ..., d) školního psychologa, e) speciálního pedagoga / asistenty pedagoga, f) výchovného poradce, g) metodika prevence sociálně patologických jevů, h) metodika rizikových situací (terorista ve škole, bomba ve škole) i) metodika environmentálního vzdělávání, j) metodika pro ochranu člověka za běžných rizik a mimořádných událostí k) kurátora, policistu, l) ostrahu objektu, m) ... Jirka Ševčík, toho času ještě ředitel BĚŽNÉ školy.

19.03.2016 12:15   Reakce

Radim Juchelka

Dobře Jirko!!! To je ONO!!! To je oč tu běží!!! Kdy si myslíš, že s tím ředitelé a učitelé začnou něco dělat? Kdy se o sebe začnou starat? A přes starost o sebe se postarají o změnu k lepšímu i o růst kvality. A co ještě potřebují, aby s tím postaráním se o sebe už začali? Nebo je někdo jiný, kdo by to může udělat?

19.03.2016 15:56   Reakce

Jiří Ševčík

Základní škola a mateřská škola Velké Losiny, příspěvková organizace 

Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Jsem hotov k jakékoliv destruktivní = startupové akci.

20.03.2016 20:16   Reakce

Radim Juchelka

Jirko, to už jsem někde slyšel :o) a taky "máme holé ruce" :o). Napadá tě nějaká konkrétní startupová akce? Napadá tě něco co funguje a o co bychom se mohli opřít?

21.03.2016 15:47   Reakce

Jolana

Nechápu – u Vás 15 let, u manželky 26? PS: představa, jak bez problémů "s tím, co umí" najde místo mě (ne)pobavila.

03.04.2016 18:19   Reakce

Míša

V určitém kontextu souhlas. Ovšem – pokud si projdu všechny pedagogy, kteří prošli mým životem, valnou většinu z nich bych nezaměstnala ani jako řadového zaměstnance natož na manažerské pozici. A tady to dle mého začíná – kvalitní pedagog dostane srovnatelnou odměnu, jako člověk, který na dané pozici nemá co dělat, protože splňuje jediné kritérium – kdysi vystudoval patřičnou školu. A co další kvalifikační kritéria? Ve které jiné firmě se rozhoduje jen na základě vzdělání? Problém školství dle mého není jen v penězích. (Sama momentálně pracuju v neziskovce a jsem na 10% svého "předmateřského" platu.) Je to o rovnostářství, o zatuchlosti systému, o potírání lidské jedinečnosti (na straně učitelů i žáků), nalít víc peněz do stávajícího systému udělá naprosto minimální efekt.

05.04.2016 13:00   Reakce

Radim Juchelka

Míšo, děkuji za příspěvek. Nechci nijak apriori hájit učitele. Jsou mezi nimi jako všude špatní, dobří a vynikající zaměstnanci. Ze svého okolí znám spíše ty dobré a vynikající a jednotky špatných. I kdyby teď byli všichni špatní, i tak bych lil, lil, lil a lil peníze do jejich odměňování a podmínek pro ně. Protože věřím, že to způsobí změnu. Věřím, že by to spolu s většími pravomocemi a zodpovědností ředitelů škol (ohodnotit schopné, rozloučit se s neschopnými, ...) spustilo "samočistící proces", který by školy vyčistil od špatných učitelů tím, že se na jejich místo přirozeně "natlačí" schopní a motivovaní lidé. Ti lidé by prostě měli i vnější motivaci jít učit (kromě entusiasmu a idealismu). A možná by bylo vhodné začít od těch ředitelů. Nyní podmínky pro zaměstnance ve školách ty schopné spíše vytlačují nebo je vedou k rezignaci (například to rovnostářství na úrovni velmi nízkého odměňování o kterém píšeš). I ve sportu každý ví, že první liga se dá hrát jen s prvoligovými hráči a ti něco stojí. A když už prvoligový hráč na první ligu nestačí, odchází z týmu. A jak ty prvoligové hráče do škol dostat? I tak, že prvoligový výkon bude prvoligově zaplacen, protože jinak půjdou dělat jiný sport. A takhle to funguje i v byznyse. A jasně, není to to jediné co je potřeba změnit. Školy stojí na lidech, nic jiného než lidi nemá smysl podporovat. Nic jiného než lidi ve školách kvalitu a změnu nezajistí. Nebo ano? Radim

05.04.2016 14:32   Reakce

Radim Kostial

Zajima me poselstvi toho clanku. Co si z nej jako kdo ma vzit. Urputne se snazim nebyt suchar a snazim se najit v tom clanku treba vtipne zamysleni nad financnim podhodnocenim ucitelu, ale bohuzel stale nenachazim. Vidim jen samolibost. Omlouvam se.

09.04.2016 18:31   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy