Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

Pracujete v mužské, nebo ženské ekonomice?

27.11.2014  Dalibor Holý 1  komentářů

Je to děsivý paradox. Na povrchu se ve společnosti smazávají rozdíly mezi postavením mužů a žen, feministkám se už lidé neposmívají, že nosí kalhoty, ale spíše nechápou, za co pořád bojují, když je podle nich všechno vyhráno. I v práci se muži ocitají v dříve nevídaných profesích, jako jsou učitelka v mateřské školce, zdravotní sestra, paní na poště. Ženy naopak dobývají tradiční mužské profese, stávají se z nich vojákyně a žádají kvóty na vedoucí funkce. V médiích se stále ukazují přitažlivé individuální příklady úspěšných žen z oblasti politiky i ekonomiky.

 

Na druhé straně je tu ale ještě svět všezahrnujících statistických čísel, která nesledují excesy, ale hlavní proudy vývoje. Tam to vypadá obráceně – tajemné vnitřní ekonomické síly postupně rozdělují společnost na dva kusy. Již několik statistických analýz z poslední doby ukázalo, že dlouhodobý vývoj směřuje spíše k vytváření mužských a ženských odvětví.

V perspektivní oblasti  informačních technologií se podíl žen propadá na historická maxima. Za dvě desítky let, kdy jsou údaje v Čechách sledovány, narostlo množství lidí v tomto klíčovém odvětví z šedesáti na takřka 150 tisíc, ale počty žen se smrskly z 22 na 14 tisíc. To znamená, že se tu jejich podíl propadl z 36 % na méně než desetinu. Zároveň klesá i podíl studentek, které se na tento obor připravují, takže filtrační trend bude nepochybně pokračovat i v budoucnu.

Jestliže přijmeme často opakované vysvětlení, že dívky se na IT nehlásí kvůli technickému charakteru oboru, pak se nutně musíme ptát, jak to, že to generaci jejich matek nevadilo?! Nebo snad před dvaceti lety nebylo IT technickým oborem?!

Pokud by IT bylo specifickým případem, mohli bychom nad těmito otázkami mávnout rukou. Nejnovější analýza zkoumající dvacetiletý vývoj zaměstnanosti v celkovém pohledu z pera Marty Petráňové a Bohuslava Mejstříka   nad daty výběrového šetření pracovních sil ČSÚ ale ukazuje podobnou filtraci i v dalších významných odvětvích. K vytěsňování žen dochází třeba také ve všech průmyslových oborech. Nejvíce v tom největším, zpracovatelském průmyslu, kde za dvacet let ubylo skoro 160 tisíc žen, ale mužů tam za stejnou dobu přibylo takřka 40 tisíc. Také ve stavebnictví již tak malý počet žen klesl o 30 %, zatímco počty mužů se příliš nezměnily.

Úplně opačný postup nastal u odvětví dominovaných státem: ve veřejné správě se počty žen zvýšily o polovinu a mužů o 16 % ubylo. Feminizace pokračuje i ve vzdělávání, kde přibylo 17 tisíc žen a ubylo 11 tisíc mužů. To mj. znamená, že už víc jak tři čtvrtiny pracovníků ve školství, včetně vysokého, tvoří jedno pohlaví a na komické figurky vousatých profesorů z filmů, jako je Škola – základ života, dnes zapomeňte. Jakýkoli chlap ve škole je rarita.

Celkový pohyb v ekonomice směřuje od namáhavých prací k lehčím, ovšem kvalifikačně náročnějším. V praxi tak rychle ubývá zaměstnanost v primárním sektoru, postupně se také snižuje v sekundárním, a zvyšuje se v terciárním sektoru – většina lidí v Česku (59,5 %) dnes již pracuje ve službách. U žen ovšem tento odliv ze zemědělství a průmyslu a příliv do služeb probíhá podstatně rychleji než u mužů, ve službách jich pracují už tři čtvrtiny, zatímco mužů méně než polovina.

Takže zatímco průmysl a technické obory začínají být monokulturou mužů, humanitně zaměřené obory služeb se feminizují. Tomu sekunduje i vzdělávací systém, který místo aby pohlavní rozdíly smýval, jim jde naproti a usazuje pohlavně-filtrovací systém do budoucna.

A pak je tu ještě jedna dimenze, která částečně vysvětluje, co za popsanými proudy stojí, a to jsou výdělkové úrovně v různých odvětvích. Není žádným tajemstvím, že v odvětvích dominovaných státem jsou úrovně výdělků nižší než v komerční sféře, zvláště když půjdeme po požadovaném vzdělání. V posledních letech se tento rozdíl ještě zvýraznil, když mzdy v tzv. nepodnikatelské sféře klesaly spolu s vládní politikou úspor.

Feministická varianta sporu o prvenství „vejce, či slepice“ je, zda nízké mzdy ve feminizovaných odvětvích – jako třeba školství – jsou právě důsledkem toho, že tato odvětví jsou plná žen, a proto nejsou doceněná. Nebo zda do nich ženy spíše směřují kvůli volnějšímu režimu umožňujícímu lepší skloubení rodinného a pracovního života, se kterým se však váže nižší plat. Výše uvedená čísla by naznačovala spíše druhou variantu.

Podívejme se důkladněji na jeden příklad: odvětví peněžnictví a pojišťovnictví se za uplynulých dvacet let rozrostlo přesně na dvojnásobný počet zaměstnanců – z 69 tisíc v roce 1993 na 137 tisíc v roce 2013. U mužů najdeme index zaměstnanosti 274 % a u žen 164 %. Typicky feminizované odvětví se tak pohlavně vyrovnává a muži ve svém podílu dohánějí ženy, které mají stále ještě většinu 5:4. Rozhodně se tu nedá obecně mluvit o nízkých mzdách, průměrná mzda je v bankách dvojnásobná než ve zbylé ekonomice. Jenže o takto vysoký průměr se stará skupina vedoucích pracovníků převážně mužského pohlaví, zatímco běžná úroveň platů pracovnic za přepážkou je srovnatelná s jinými úřednickými profesemi.

Jako druhý vysvětlující příklad si vezměme školství, které je stále více feminizované. Má sice ostudně nízkou platovou úroveň, zvláště když přihlédneme k tomu, že nadpoloviční většina lidí zde pracujících má vysokoškolský titul, ale rozdíly ve výdělcích mužů a žen jsou tady zanedbatelné. Jde o efekt centrálně určovaných platových tabulek. Jenže zatímco chudá výplata stačí ženě, která ji často nosí domů jen jako druhý příjem v rodině, pro muže je naprosto nepostačující. Proto odcházejí za vyšší výplatou do jiných odvětví, třeba právě do té banky. Politika nediskriminace a rovnosti v chudobě výdělků – uplatňovaná selektivně jen v jednom odvětví – vede k jeho feminizaci.

A když jsme u té vzdělanosti, ještě před koncem článku mi dovolte zmínit jedna zajímavá čísla ohledně kvalifikovanosti – dívky jsou dnes o dost vzdělanější než chlapci: vysokoškolsky vzdělaných žen ve věku 30−34 je 32 %, mužů jen 25 %. I zde tlačí vzdělávací systém na diferenciaci oborů – vždyť která žena s VŠ by chtěla jít dělat do továrny?

Co říci obligátně na závěr? Nerad bych to komentoval tak, že ženy jsou v něčem napřed a muži pozadu. Podstatné je, že pokud to takto půjde dál, budeme mít brzy ekonomiku rozdělenou na dvě – podle pohlaví. A jak vědí nejen zahradníci a ekologové – monokultury jsou náchylnější ke kolapsu.

foto: Flickr user Tom Magliery

 

Radim Koštial

Perfektní, Dalibore. Můj oblíbený článek :)

30.11.2014 11:48   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy