Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

OZP – těší mě!

15.08.2014  Jitka Polanská 0  komentářů

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se v poslední době stává jednou z priorit korporátních programů diverzity. Jsou pro to dobré důvody, které zmiňujeme i v tomto článku. Veletrhy pracovních příležitostí zaměřené na OZP pomáhají firmám lépe se v této agendě zorientovat i potkat zajímavé a motivované uchazeče. Na konci srpna takový veletrh pořádá organizace Amelie pro lidi po léčbě rakoviny.



Článek o zaměstnávání osob se zdravotním postižením nevypadá jako zábavné čtení k vodě. Je to v neposlední řadě dáno i limity našeho jazyka – tím nezáživným označením široké a rozmanité skupiny lidí, kteří mají nějakou nemoc, což ale rozhodně není jejich hlavní charakteristika. Věřte nevěřte, tohle téma má i svůj dobrodružný rozměr.

RÁDI VÁS POZNÁME
Osobou se zdravotním postižením neboli OZP může být někdo po rakovině, s cukrovkou nebo roztroušenou sklerózou. Většinou se však nejen nám, ale i personalistům vybaví vozíčkář a pod úpravou pracovních podmínek si představíme bezbariérovou toaletu nebo širší dveře, nikoli například částečný pracovní úvazek.

Lidé, kteří své postižení mohou v práci zatajit, protože na nich není vidět, to tak často i dělají. Takže se o nich neví. Nechtějí být „za chudáky“ nebo se bojí, že jejich nemoc může být použita proti nim, ať už při náboru, nebo při propouštění. Prokazuje se to těžko. 

Firmy, které mají zákonnou povinnost zaměstnávat OZP, začínají hledat cesty, jak oslovit vedle uchazečů i stávající zaměstnance se zdravotním postižením, o jejichž problémech nemusí vědět. Společnost GE Money Bank nedávno zavedla pro zdravotně postižené zaměstnance nový benefit – jeden den volna v roce navíc. Je to výhodné pro obě strany. Pokud o něj zaměstnanci s nějakým stupněm invalidity (který zaměstnavateli dosud neoznámili) projeví zájem, získají nad rámec dvou obvyklých „sick days“ další den pro případné návštěvy lékaře či jiné své potřeby. A společnost si sníží peněžní odvod do státní pokladny, kterým kompenzuje, když se jí nedaří zaměstnat předepsaný počet lidí se zdravotním postižením. Tyto odvody platí většina zaměstnavatelů a pohybují se v řádu desítek tisíc korun na jedno pracovní místo.

V dobrém to ovlivní i kulturu na pracovišti – přinese to větší pochopení pro lidi se zdravotními omezeními. Když se ukáže, že naše oblíbená pracovitá kolegyně je vlastně invalidní důchodkyně, dost účinně to naruší naše stereotypní představy o tom, jak taková OZP vypadá.

HLEDÁ SE OZP
V poslední době se podpora zaměstnávání OZP přidává v diverzity programech ke klasické položce rovných příležitostí. „Kromě zaměstnanců s malými dětmi a zaměstnanců nad padesát let zaměřujeme náš program diverzity právě na zaměstnance a uchazeče se zdravotním postižením,“ potvrzuje trend Kateřina Michailidisová z GE Money Bank. 

HR oddělení tak řeší otázku, jak požadavek zaměstnávání určitého počtu OZP, diktovaný zákonem a často i centrálami, co nejlépe splnit. Jistě by tomu pomohly částečné úvazky, firmy je ale zatím v rámci flexibility v širším měřítku nenabízejí. Mezi zeměmi EU jsme v tomto ohledu stále na 3. místě od konce.  

Pružná pracovní doba a práce z domova se prosazují více: „Na pozicích, kde je to možné, si naši zaměstnanci mohou volit home office až dvakrát týdně,“ říká Kateřina Michailidisová. I to může do korporací přilákat větší počet lidí s nějakým zdravotním postižením. „Zaměstnancům to často ušetří náročný přesun do zaměstnání, a zároveň nepřicházejí o pravidelný kontakt s kolegy,“ upřesňuje Kateřina Michailidisová.

Toho, že po nich začíná být sháňka, by měli lidé s nějakým zdravotním problémem (a invalidním důchodem) využít. Často o tom ale nevědí, nebo je odrazuje rétorika maximálního výkonu, rychlosti a „práce pod tlakem“ velkých firem, které nejčastěji programy diverzity zavádějí. Nevěří, že by tam na ně někdo opravdu bral ohledy. 

Lidé se zdravotním postižením zatím ještě nejsou, ale věřme, že brzy budou standardní součástí korporátních týmů, tak jako jsou standardní součástí celé společnosti. Vždyť například rakovinou každoročně onemocní 75 000 lidí. Čím dál víc je jich v produktivním věku a mnozí se po léčbě vracejí zpět do zaměstnání. 

NÁVRAT JE SNAZŠÍ NEŽ ZMĚNA
Lidem se zdravotním postižením často chybí potřebné sebevědomí a víra, že mohou v běžném výběrovém řízení uspět. Na tom musejí zapracovat. Dále se doporučuje vytrvalost a vynalézavost – jsou i alternativní, schůdnější cesty. „Ať se zkoušejí ptát přes známé, kteří u nás již pracují. Interní doporučování se nám v náboru osvědčilo a budeme ho dále rozvíjet a podporovat,“ říká Lenka Estévez z Vodafonu. „Jsme zaměstnávání OZP otevření. I když jsme ,rychlá‘ firma a tlak na výkonnost tu je, nabízíme i částečné úvazky a zkoušíme sdílená pracovní místa. Nedávno jsme inzerovali jednu pozici jako vhodnou i pro OZP, ale nikdo takový se nepřihlásil,“ dodává. 

Když nemoc trvá déle než rok, člověk přichází o nárok vrátit se na původní pracovní místo. To se třeba často stává u onkologického onemocnění, kde léčba bývá zdlouhavá. Mnoho lidí navíc potřebuje méně stresující práci, než byla ta, kterou vykonávali před svým onemocněním. Tam, kde vás znají a vaši práci oceňují, by mělo být snazší najít pro novou situaci pochopení. 

„Řešíme to teď pro jednu kolegyni,“ říká Lenka Estévez. Společnost nabídla zaměstnankyni, která před onemocněním pracovala na náročné manažerské pozici v prodeji, klidnější samostatnou roli v jiném oddělení v centrále společnosti.

NÁHRADNÍM PLNĚNÍM SE NIC NEPLNÍ
Možnost vykoupit se z povinnosti zaměstnávat OZP peněžitým odvodem nebo takzvaným náhradním plněním – nákupem výrobků nebo služeb od firem, které zaměstnávají více než 50 % lidí se zdravotním postižením – tady nebude věčně. Podle informací ředitelky Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hany Potměšilově v mnoha zemích EU nemá povinnost zaměstnávat OZP žádnou alternativu a evropská legislativa půjde tímto směrem pro všechny členské státy. „A již brzy se nejspíš zpřísní podmínky i pro náhradní plnění,“ dodává Hana Potměšilová. V současné situaci totiž firmy velmi často nakupují zboží, které zdravotně postižení nevyrobili. Mnohé firmy, které jsou vedeny jako zaměstnavatel zdravotně postižených, si přivydělávají tím, že „přefakturovávají“ výrobky jiného, standardního výrobce. „Náš nadační fond usiluje o to, aby to nový zákon o zaměstnanosti znemožnil a v rámci jeho úprav by se to brzy mělo podařit,“ říká Hana Potměšilová.

POZNEJME SE NA VELETRHU
Prozíravé firmy se tedy připravují na změny. Ve Vodafone i GE Money Bank analyzují nejlepší řešení, jak lidi se zdravotním postižením, kteří by mohli být jejich zaměstnanci, najít a hladce začlenit do svých pracovních týmů. Dobrou příležitost, jak potkat motivované uchazeče, kteří mají zároveň invalidní důchod, nabízejí specializované veletrhy pracovních příležitostí. Obě společnosti se proto přihlásily na pracovní veletrh pro lidi po léčbě onkologické nemoci, který na konci srpna pořádá nezisková organizace Amelie v rámci svého programu Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci. HR kavárna je partnerem veletrhu. 

„Název trochu mate – veletrh nemusí být velký. Ten náš je spíš komorní. Maximálně dvacet zaměstnavatelů, účast uchazečů do stovky,“ říká koordinátorka programuTereza Žílová. „Není to masová záležitost, ale kvalitní a promyšlená akce s jasným zacílením. Programu veletrhu i oslovování účastníků věnujeme velkou pozornost,“ dodává. 

Veletrh se odehraje poslední srpnový čtvrtek v prosluněném konferenčním centru otevřeném do zahrady v pražských Strašnicích. Zahájí ho rozehřívací půlhodinka s moderátorem a baristou HR kavárny Radimem Koštialem. „Jsem rád, že u toho můžu být, aktivitám Amelie fandím,“ vzkazuje. 

Díky úvodnímu moderovanému setkání se všichni účastníci veletrhu potkají na jednom místě a u snídaně vstřebají i následující dávku informací: jací zaměstnavatelé přišli, co nabízejí, s čím může pomoci tým Amelie. „Zpestřením akce je – kromě bílých a růžových tulipánů, které budou zdobit stolky, a dobrého občerstvení – i slosování vstupenek. Ceny v loterii jsou spojeny s hledáním zaměstnání: výherci dostanou poukázku na focení v ateliéru a na návštěvu vizážisty a také možnost odborných konzultací a simulovaného pohovoru u spolupracující personální agentury,“ prozrazuje Tereza Žílová pečlivou přípravu akce.

V době odevzdání článku byla pro zaměstnavatele ještě čtyři volná místa. Všechny zájemce Amelie srdečně zve.

Foto: Flickr user Hartwig HKD

HR Kavárna je mediálním partnerem akce – Amelie veletrhu pracovních příležitostí pro lidi, kteří mají za sebou onkologickou léčbu. Tržiště proběhne 28.8.2014 v pražských Strašnicích.

Více na:
www.amelie-os.cz 

Jitka Polanská

PR konzultantka, většinou freelance. Těší mě, když si lidi porozumí

 
 

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

GARANTI RUBRIKY

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy