Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

Cílem muže je „orgasmus“ ženy

28.07.2016  Radim Juchelka 1  komentářů

Každý rok, třetí neděli v červnu je Den otců. Svátek oslavující otcovství, vztah otce k dítěti a roli otců ve společnosti. Letos 19. 6. na Facebooku kdosi položil otázku: „Proč se to na Den matek všude hemží kytičkami a srdíčky a ,děkuji mami´ a ,mám tě moc ráda, mami...´, a na Den otců nic? A jaký má svátek otců smysl?“ Ten příspěvek u mě spustil řetězec asociací, neboť jsem si uvědomil, že to souvisí s nerovnoprávným postavením mužů ve společnosti žen.

Ženy stále častěji zastávají typicky mužská povolání. V některých legislativách existují dokonce povinné kvóty pro zastoupení žen... / Ilustrační foto: Claire McCaskill, Flickr.com

Je zřejmé, že žijeme ve skrytém matriarchátu. Vše, co se na světě děje, se děje kvůli ženám (matkám). Cílem muže je „orgasmus“ ženy (obrazně i doslova). Cílem žen je, aby muži nezapomněli, co je jejich cílem (obrazně i doslova). Toho ženy dosahují například péčí o svůj zevnějšek, vzděláním, instruktivními otázkami, skrytou manipulací, mateřstvím, parfémy a různě rafinovanými oděvy. No a muži se mohou přetrhnout a usilují o moc, postavení, peníze, vliv, co největší počet podřízených, o svaly ve všech možných formách. „Válčí“ a soutěží a „riskují život v boji o prestiž“, aby dosáhli „orgasmu ženy“. Jedno je tomu všemu společné – řečeno s Francisem Fukuyamou, Hegelem, Platonem, Sokratem – TOUHA a THYMOS. Prostřednictvím uspokojení touhy ženy uspokojují vlastní touhu, hlad, žízeň, touhu po uznání druhých v „boji o prestiž“.

Důkazů o cílech mužů (= „orgasmus“ ženy) a žen (= aby muži nezapomněli) je všude kolem nás plno. Vezměte si například komunikaci jedné milenky jednoho premiéra, známou z policejních odposlechů. Vzpomeňte na premiéra „s guľama“. Na časté diskuse politických komentátorů, kdo z politiků je silnější, kdo má větší charisma, kdo má větší respekt, kdo to tady vlastně řídí, kdo je větší „chlap“. Současný prezident (případně ministr financí), nebo současný premiér (který je tak trochu žena)? Nevyčerpatelným zdrojem dalších příkladů jsou předvolební kampaně.

Podíváte-li se na výrazné osobnosti dějin, zjistíte, že každý z nich měl nějakou svou „FEMME FATALE“. Hitler Evu Braunovou, John Lennon Yoko Ono, Václav Havel Olgu, Andy Warhol Nico, Adam Evu. Tak jako každý vládce má svou první dámu, každý obyčejný muž má svou první mámu. V podhradí, v práci, v hospodě je to podobné jako tam, kde se vládne. Pozorujte třeba chvíli manažer(k)y v korporacích, je to často velmi ilustrativní podívaná.

Touhy žen je potřeba naplnit a muži se snaží. Ženy se emancipují a jsou stále více schopny si své „orgasmy“ uspokojovat samy. Ženy muže potřebují čím dál méně. Dokonce už je nepotřebují ani k rozmnožování. Umělé oplodnění už je možné i bez souhlasu partnera. Z mužů se postupně stávají ženy a z žen muži. Je to vidět v práci, ve sportu, v politice, v registrovaných partnerstvích, v rodinách, v celém životě.

Pojďme si rozebrat, co tento evoluční trend může způsobit třeba v práci. Jsme svědky toho, že ženy stále častěji zastávají typicky mužská povolání (řidič, voják, politik, manažer, filozof, boxer, pilot, hokejista). V některých legislativách existují dokonce povinné kvóty pro zastoupení žen v politice, v managementech, tedy tam, kde se rozhoduje. I u nás se o tom hodně mluví a některé politické strany jdou příkladem a nastavují kvóty pro počty žen ve svých řídících orgánech.

Kvóty pro pozitivní diskriminaci

Jak to může být užitečné a jaké změny to může způsobit? A co asi mají v hlavě ti, kteří prosazují již zmíněné kvóty pro pozitivní diskriminaci? Koho vlastně myslí těmi ženami a s jakými stereotypy o ženách a mužích to ve svých hlavách pracují? Co si asi slibují od žen v rozhodovacích funkcích a proč jimi chtějí vyvažovat muže? Vezměme si pro ilustraci a zjednodušení tři modelové případy důsledků kvót pro zastoupení žen tam, kde se rozhoduje:

1.      Prosadí se ženy s „mužským mozkem“ = „muži v sukních“, s ostrými lokty, chutí soutěžit, toužící po „uznání druhých v boji o prestiž“, toužící uspokojit MEGALOTHYMII (thymos orientovaný na vlastní ego podřizující si druhé a toužící po nadvládě). Jak tyto ženy obohatí politiku, management, chování řidičů na silnicích? Jak to rozšíří možnosti oproti stávajícímu stavu? Kolik už se jich mezi muži prosadilo i bez kvót? A potřebují tito „muži“ vůbec nějaké kvóty?

2.      Prosadí se ženy s „ženským mozkem“ = opravdové, „celé“ ženy, citlivé, komplexní, propojující, uvažující v souvislostech, v pojmech jako empatie, procítění, krása, tvořivost, cit, spolupráce, dohoda, propojení, rovnost, harmonie. Nezávislé na svém egu, jednající ve prospěch celku, toužící uspokojit svou ISOTHYMII (thymos orientovaný na spolupráci, empatii a partnerství s jinými, pomáhání druhým). Jak to rozšíří možnosti oproti stávajícímu stavu? A kolik mužů s „ženským mozkem“ je dnes na typicky mužských pozicích? A co kvóty pro muže s ženským mozkem, dávaly by smysl?

3.      A co mix? Mix mužů s ženským mozkem = žen s ženským mozkem a mužů s mužským mozkem = žen s mužským mozkem. Je otázka prosazení do pozic, kde se rozhoduje, opravdu otázkou pohlaví? Nebo spíše otázkou poměru MEGALOTHYMIE a ISOTHYMIE v našich hlavách? Je to záležitost těla, nebo mysli? Co by přinesly kvóty pomáhající, bez ohledu na pohlaví, prosadit se „ISOTHYMICKÝM“ na úkor „MEGALOTHYMICKÝCH“? Nebo stačí počkat, až evoluce způsobí změnu samovolně a ISOTHYMIE se stane přirozeně preferovanou evoluční strategií trvale udržitelného rozvoje? A nehrozí třeba, že MEGALOTHYMIČTÍ při svém tažení světem a při boji za udržení svých rozhodujících pozic způsobí nějakou katastrofu? Například válku, ve které se jim podřízení ISOTHYMIČTÍ navzájem vybijí?

Kdo ví? A tak třeba jednou na Den matek budou děti a ženy nosit mužům kytky, srdíčka a přáníčka „děkuji mami“, zatímco ženy na Den otců nedostanou nic. Nebo nám dojde, že rozlišovat mužství a ženství má smysl pouze z hlediska fyziologie a že z hlediska „softwaru“ v hlavě to smysl nedává. A navíc, představa světa, kde cílem ženy je „orgasmus“ muže, není vůbec špatná. Evoluci nezastavíme a Einstein byl koneckonců taky žena. Na pohlaví nezáleží. Jádrem pudla je THYMOS.

PS: Uvědomte si, že to, co jsem právě pojmenoval, je všeobecný princip fungování světa. A tak vás chci poprosit, abyste se podívali kolem sebe a do sebe a do reakcí na tento text třeba napsali své vlastní postřehy, které ten všeobecný princip pro vás a ve světě kolem vás nějak ilustrují. A tipli si, jak to dopadne.

A pro odvážnější mám osobní otázku – jaká je vaše motivace žít, pracovat, vzdělávat se, soutěžit, pomáhat, podporovat, usilovat, oblékat se, pečovat o svůj zevnějšek, mít velkou kancelář, mít silné auto, mít uznání druhých, mít… Jaký je váš mix MEGALOTHYMIE a ISOTHYMIE ve vaší hlavě? Do jaké míry jste, bez ohledu na pohlaví, MUŽI a do jaké ŽENY?

Předem děkuji za spolupráci.

Muž s ženským mozkem.

Radim Juchelka

Orbiťák, matematik, fyzik, informatik, učitel, systemik, ředitel, básník, milovník okrajových žánrů a všeho ,,divného” a nového, kamarád, manžel, otec, syn, motocyklista, změnař a jezevčíkovod.

 
 

Vojta Mráz

Pěkný článek k zamyšlení. Ten trend výměny rolí mi připadá nešťastný. Ženy samozřejmě mohou zastávat důležité funkce a pracovat podobně jako muži. Jenže muži na rozdíl od žen nemají schopnost "vyrábět nové lidi"... A bez toho, aby nás někdo vyrobil, tu nebudeme.

25.10.2016 13:46   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy