Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

Skokové změny lépe zvládají manažeři s větší tolerancí k nejistotě

07.02.2013  Hanka Kejhová 0  komentářů

Vyšla nová publikace Vedení lidí a strategie v nejistých dobách v nakladatelství Management Press. Představuje metodu Action Learning, která pomůže manažerům zvládat nepředvídatelné změny, které zasahují jejich projekty a mohou mnohdy přivodit nejednu frustraci.

Autory publikace jsou Sláva Kubátová a Honza Bloudek, kteří jsou členy lektorského týmu TC Business School. Zabývají se poradenstvím a lektorskou činností v kurzech MBA Action Learning a v programech rozvoje manažerů ve firmách. V oboru mají patnáctileté zkušenosti. Jejich aplikace metody Action Learning dosahuje ocenění i ve spolupráci se zahraničními univerzitami.

Co pomůže, když projekt drhne

„V nejistém prostředí je většinou problematické hledat obecně platná řešení. Knihy jsou plné modelů a schémat, která sice byla většinou vytvořena velmi pečlivými výzkumnými postupy – ale málokdy ve stejné realitě, na niž mají být aplikována,“ vysvětluje Sláva Kubátová, jedna z autorek. „Manažeři se tedy dostávají do situace, kdy je třeba především velmi důkladně popsat reálný problém a jeho reálné souvislosti. Jistě bude vhodné v dalším postupu zjistit, kdo se už podobným tématem zabýval. Nedůležitějším krokem však bude adaptovat nalezený model. Jedním z nejtěžších úkolů pak je zjistit, co přesně na daném modelu je třeba adaptovat.“

Autoři zdůrazňují potřebu neustálého učení. „ Action Learning je jedním ze strukturovanějších způsobů, jak takovéto učení „shromažďovat“, jinými slovy jak rozvíjet know-how organizací. Smyčka učení stále obíhá pomyslné kolečko: 1. Něco se děje; 2. Co to vlastně je a jaké to má souvislosti? Jaké závěry z toho lze vyvodit a jak se to má k teoriím? 3. Jaké praktické kroky podle závěrů navrhneme? 4. Jaké kroky provedeme – a znovu: něco se děje…

Realita versus ideální stav

Peter Senge jako čelný teoretik učících se organizací poukazuje na to, že k takovému učení nejlépe dochází ve skupinách lidí tím, že si lidé vyprávějí reálné příběhy. Současně se také zaměřují na to, aby prostřednictvím reflexe zjišťovali a zpětnou vazbou korigovali, jak jejich vlastní subjektivní pohledy zkreslují realitu.

„Učení se založené na metodě Action Learning vždy začíná od nějakého reálného problému, včetně popsání jeho příčin a souvislostí. Dalším krokem je vytvoření vize: jak bude vypadat situace, až se problém podaří vyřešit a jaké tím získáme konkrétní přínosy?

Problém a vize by pak měly směrovat k provedení takových průzkumů – praktických i teoretických – které pomohou najít vhodné způsoby řešení. „Metoda Action Learning nekončí vyřešením problému, ale reflexí – hledáním odpovědí na otázky – jaké nové souvislosti se podařilo objevit? Co budeme při řešení dalších problémů dělat jinak“, vysvětluje Honza Bloudek.

Aktéři takového tvůrčího přemýšlení o projektu se tak učí oddělovat reálný stav věcí od teorií (jaký by svět měl být). Když zvládnou všechny nástrahy, dostane se jim více než zvládnutí jednoho konkrétního projektu. Naučí se nevyhýbat se proměnlivým a nejistým aspektům reality, protože věří, že znají postup, jak problémy postupně zvládat a přitom se stále učit.

 


 


Nebyly nalezeny žádné komentáře.

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy