write good essay cheap dissertation writing will 100 word essay nunc pro tunc assignment good scholarship papers meaning of assignment in law informative research paper outline business writing andreas schrenk dissertation how to write a paper for journal
Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

Povýšili vás? Tak hodně štěstí!

07.01.2015  Radim Koštial 0  komentářů

Být šéfem, manažerem, lídrem, zkrátka tím, kdo ve firmě vede ostatní, je občas o něco záludnější, než se může zdát. Mezi mnoha nástrahami, které na takového lídra mohou za každou zatáčkou kdykoli nečekaně vybafnout, je i zdánlivě příjemná povinnost tu a tam někoho ze svého týmu povýšit.

Šéf nepracuje jenom s čísly a fakty, ale především s lidmi. Mělo by být samozřejmostí, že kontakt se svým týmem, porozumění každému členovi týmu, chápání jejich přání, ambicí, vzájemných sympatií i antipatií, jsou jedny z nejdůležitějších věcí, které má manažer na práci. Nic nového, že? Ono se to velmi jednoduše říká, nicméně realita bývá často trochu jiná.

V neustálém náporu na výsledek, v nekonečném přísunu problémů, operativy, administrativy a mnoha dalších ad hoc komplikací, se na dennodenní práci s lidmi velice snadno zapomíná. Nejde totiž jenom o to, co se jako šéf od lidí dozvíte, když se jich na to zeptáte, ale i o to, co sami vypozorujete nebo jenom vycítíte. A to nemluvím o vysokém podílu lidí na manažerských postech, kteří mají ve své DNA zakódovány psychopatické sklony spíše než upřímný zájem o své lidi.

Na nižší nebo střední manažerský post – jako šéf – občas povýšíte někoho ze svého týmu. Ten někdo často ještě nemá vůbec žádné zkušenosti s vedením lidí, byl do té doby „pouhým řadovým“ pracovníkem a kolegou těch, které má nyní vést. Vybrat někoho zevnitř je v mnoha případech nepochybně přímočařejší, motivující a správné. Na druhou stranu je jasné, že to nelze použít tehdy, kdy někoho s čistou hlavou zvenku naopak potřebujete. 

Ve svém týmu můžete mít potenciální hvězdu, která po firemním žebříčku může úspěšně stoupat, protože na to má, a navíc si na vedoucí roli troufá. Správný a opravdový talent management, který se neomezí na pouhou administraci, by měl tyto talenty identifikovat a zaměřit se na jejich růst. Potud je vše v pořádku.

Co ale na jeho povýšení řeknou jeho kolegové? Nic si nenalhávejme: jsme jenom lidi se všemi našimi vlastnostmi dobrými i těmi méně příkladnými. Obyčejný lidský faktor může sebelépe míněné rozhodnutí postavit na hlavu a nepříjemně zkomplikovat. Jakou paseku napáchá třeba typická závist! Temné stránky lidských duší najednou dostanou zelenou a vsaďte se, že část bývalých kolegů dotyčného povýšeného mu jeho povýšení a fakt, že mu najednou musí reportovat, prostě nedá. Závist, nepřejícnost, ukřivděný pocit proč zrovna on, a ne já – to je, oč tu běží. 

Před pěknou řádkou let jsem musel propustit ředitele a pár manažerů naší polské pobočky a do šéfovského křesla jsem se tehdy rozhodl jmenovat nejlepšího manažera prodeje, mladého ambiciózního, nadšeného a opravdu zapáleného kluka z Varšavy. Zasloužil si to a já byl rozhodnutý mu v jeho těžkých začátcích pomáhat, co budu moci. 

Přestože měl zdánlivý respekt u všech, byla pro mne reakce některých jeho kolegů překvapující. Ti hlavní neformální mluvčí totiž měli snahu za mnou chodit a pokoušet se mi vysvětlit, že moje rozhodnutí nebylo správné. 

Jeden argument, který mě opravdu rozesmál, zněl: 
„On ale chce být ve všem nejlepší!“ 
Na to se nedalo odpovědět nic jiného než: „Ale to je právě ten důvod, proč jsem to udělal.“

A že mu jeho misi jeho noví podřízení a bývalí kolegové v začátcích příliš neulehčili, na to můžete vzít jed! A zapomeňte, že chování, o kterém píšu, je něco specificky polského. Totéž jako přes kopírák jsem zažil o rok dva později v našich pobočkách i jinde.

Lidská závist, nepřejícnost, pomlouvání a okopávání kotníků jsou zkrátka mezinárodní.

Pro nového – čerstvě povýšeného – manažera, který najednou šéfuje svým bývalým kolegům, je tato situace obvykle velmi těžká a všichni jsou ve své nové roli nervózní a nejistí. O to víc, pokud jakékoli zkušenosti s vedením lidí buď nemají, nebo mají, ale jen co by se za nehet vešlo. Jestli se takový nový šéf rozhodne vzít to teď pevně do svých rukou a začne například detailně kontrolovat docházku, cestovní výkazy či výpisy z mobilních telefonů, je jasné, že tvrdě narazí. Narazí o to tvrději, o co lépe by totéž prošlo novému šéfovi, který by přišel zvenčí. Zažil jsem případy, kdy noví a nezkušení šéfové nadělali svým přístupem parádní paseku.

A tady je právě úloha vás, tedy nadřízeného nového šéfa, naprosto klíčová. Je třeba ho na novou roli, pokud se mezilidských vztahů týče, dobře připravit a dát mu pár zkušených rad. A samozřejmě jít v počátečním období společně s ním. Protože hodit ho do vody, ať plave, je možná mazácky drsné, ale kontraproduktivní.

Hlavně prosím oba – nespěchat!

A co bych poradil šťastlivci nově povýšenému do manažerského křesla? Dělat šéfa svým dosavadním kolegům je prostě citlivý moment a na to, že vás všichni podporují, můžete zapomenout. Je třeba postupovat pomalu a určitě pojmout svou novou pozici spíše jako roli toho, kdo ostatním pomáhá, jako roli mentora a kouče, a ne jako úkol Viktora čističe. Spolehněte se na to, že ve svém novém týmu složeném ze svých dosavadních kolegů máte i ty, kteří vám z celého srdce přejí jen to nejhorší. Otázkou jenom je, kolik jich je.

Zbytek už je na vás.

Foto: Flickr user gwynydd michael

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy