Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

Hledají se nové modely podnikání. Ve světě inovací má šanci být lídrem více kreativních lidí

24.09.2012  Hanka Kejhová 0  komentářů

Korporace nemohou čelit obrovské síle kreativních lidí, kteří svobodně komunikují v globálním světě. To je poselství, které do Prahy přivezou byznysmeni. Když je mistrovství světa v hokeji, nenechá to nikoho v klidu. Když přijedou podnikatelské elity do Prahy, nikdo o tom neví. Přitom v říjnu v Kongresovém paláci vystoupí Petr Šmída, ředitel Alfa Bank. Muž, který to v českém bankovnictví dotáhl tak daleko jako Jaromír Jágr ve světovém hokeji.

Jenže hokejová mužstva mají omezený počet hráčů. Na konferenci Strategy in Transition, New Business Models and Entrepreneurial Strategies se potká tisícovka mozků. Mezi nimi třeba Keith D. Attwood z E2V Technologies, Inder Sidhu, generální ředitel Cisco Systems, slavný holandský profesor Hein Schreuder z královské DSM N. V. a řada dalších. Z Čechů se dostaví první liga jako je Pavel Juříček z Brano Group, Jiří Pavlíček z Bright Element a další.

Můžete vysvětlit, co je cílem setkání, které se bude zabývat strategií managementu v době změn a inovací?  

Nejde o nějaké marketingové vzhlížení ke guru, ale vrcholné představitele firem, kteří se výrazně prosadili ve svém oboru. Představují prokázanou inovativní způsobilost a sami svojí činností otevírají prostor pro dynamické podnikání druhých. Přijedou významní podnikatelé, zástupci korporací a špičkových firem v oblasti high technologií.

Líbí se mi mix světových a českých jmen…

Jsem rád, že na panelu máme možnost vedle sebe postavit distingovaného Holanďana profesora Heina Schreudera, který akademicky zúročil svou manažerkou kariéru a vedle něj třeba Pavla Juříčka z Hradce nad Moravicí. Je to důkaz, že i v domácích poměrech lze dosáhnout úspěchu.

Nicméně tam bude i jedna z největších manažerských hvězd bankovnictví...

Budeme tam mít Petra Šmídu, který je předsedou správní rady Alfa Bank, největší ruské soukromé banky. Je to osobnost, která je inspirující. Někdo, koho jako čeští manažeři známe, vzešel z našeho prostředí a udělal obrovskou kariéru v zahraničí. Nicméně tam budou i další zajímavé osobnosti ze světa. Je zajímavé naslouchat třeba viceprezidentovi pro strategii a rozvoj, členu největšího vedení společnosti Cisco Systems, Inderu Sidhu. Je to jeden z těch Indů, kteří se prosadili ve světovém managementu a přinese nepochybně zajímavou strategii nástupu nových technologií.

Vedle sebe běží dvě akce, které se doplňují. První iniciuje Society for Strategic Management US a druhou  česká Společnost pro strategické řízení, inovace a podnikatelství. Proč?  

Ano. Pořádáme velkou světovou konferenci ve spolupráci a americkou Strategic Management na téma strategie v době změn, kam přijede přes 1000 lidí a bude tam předneseno přes 700 příspěvků. Ale to je akademická akce, která je vyprojektovaná ve Spojených státech. Jsem spolupředseda, ale mám minimální možnost zasáhnout do tvorby toho programu a proto jsme připravili i druhou akci. Cítím, že pro lidi, kteří žijí velmi konkrétními podnikatelskými výzvami, může být program, který je zaměřen hlavně na výzkumné akademické projekty a rozvojové programy na univerzitách, třeba pro malé a střední firmy, odtažitý. Takže jsme si řekli, že když už tady budeme mít ten „svět“, tak uděláme doprovodnou akci, která má zřetelný fokus ke klíčovým výzvám a tématům, o kterých si myslíme, že jsou reálnou výzvou tohoto desetiletí pro všechny, i  podnikatele.

Proto na fóru najdeme například téma jako nové modely podnikání a podnikatelské strategie? 

Hledáme v nových modelech podnikání něco, co by se dalo nazvat revolucí v managementu. Myslím si, že chápeme, že konkurenční výhoda příští generace nebude založena na tom, že přijdu s produktem, který bude jen o trochu jiný a možná o něco výkonnější, jako to vidíme například u nové řady telefonů či televizorů. Dosažené už nestačí, neznamená již žádný opravdový průlom. Jde o nalezení nového způsobu vytváření hodnoty pro zákazníka a dopravení té hodnoty za změněných poměrů na trh. Takových konkrétních příkladů zazní na fóru hodně.

Na koho se můžeme těšit?

Například již zmíněný Hein Schreuder byl po dobu dvaceti let viceprezidentem pro strategii a rozvoj firmy Acquisitions at Royal DSN N. V., což byly holandské doly. Firma dávno opustila svou původní oblast podnikání a dnes představuje světovou špičku v oblasti speciální chemie a produktů pro nutriční systémy. Jde o někoho, kdo byl nositelem zásadní transformace společnosti od industriálního oboru k oborům budoucnosti. Nebo Chris Hare ze společnost The nTete Group, popíše, jak kolem jejich podnikání, což jsou mobilní aplikace, vznikají úplně nové obory.

Hodně se mluví o inovativním vůdcovství. Ty přívlastky přeložené z angličtiny znějí kostrbatě. Vysvětlete oč jde, srozumitelně.

Nedávno jsme mohli číst o Jiřím Grundovi, jehož firma vyrábí v bývalém Texlenu předložky do koupelny. To je ten nejnudnější, nejkomoditnější produkt, který si vůbec umíme představit. A tady se našel někdo, kdo ve spolupráci s absolutními designérskými špičkami, jako je Blanka Matragi, vytvořil něco, co se stává svébytné a posunulo povahu tohoto produktu z podložky na nohy v luxusní produkt, který se stává výrazem osobnosti toho, kdo si jej koupí. Toto je příklad inovativního vůdcovství, který hovoří za vše.

Takže šanci má opravdu každý?  

Jsme svědky nové revoluce. Dříve byla tvorba inovací strategickým a utajeným hájenstvím firemních a korporátních struktur. Šlo o strategické informace a financování z vnitřních zdrojů firmy. A ukazuje se, že to v dnešním globálním síťovém světě nestačí. Ti největší z největších, kdyby věnovali největší rozpočty na inovace, tak nejsou schopni čelit té obrovské síle kreativních lidí, kteří v globálním měřítku mohou komunikovat a spojovat svůj tvůrčí potenciál na dobře postavených inovačních výzvách a projektech.

Otřásá to hierarchií firem? Mění se vtahy mezi participujícími partnery, kteří jsou nositeli takové změny? 

Nazval bych to plebejským vůdcovstvím. Dospěli jsme do stavu, kdy se stává realitou, že tvořivá úloha lidí v organizaci není spojena jen s vrcholovým vedením ve firmách. V prostředí, které si zvyká na proaktivní a síťově provázané fungování, se otevírá nekonečné množství situací, v nichž mohou lidé vstupovat do nejrůznějších rolí. Ujímají se iniciativy a stávají se vůdci. Tvrdím, že tuto příležitost mají reálně stále větší počty lidí. Fórum má ambice se zabývat tím, jak takové vedení firem bude vypadat. Jak rozvíjet potenciál  vůdcovství zaměřeného na inovace. Jde o rozvíjení vnitřních kvalit, které musí manažer vidět jako svou osobní výzvu.

Můžete uvést příklad, jak vypadá síťování při otevřené inovaci v praxi?

Nedávno jsme na Zlínsku založili iniciativu Inovační platforma Zlínského kraje. To je pokus, kde chceme využít efektu otevřené inovace. Nejdříve v omezené skupině zakládajících třinácti členů. Je pozoruhodné, že pomoc k urychlení inovačního procesu našly i velké firmy, které patří do mezinárodních koncernů, příkladem je Barum Continental. Zrovna tak v tomto souručenství stojí i lokální malé inovativní firmy, jako je KOMA Construction, která  vyrábí buňky ve stavebnictví. Máme tam firmu, která se zabývá kompozity a umí pracovat s novými materiály. Nemluvím o tom proto, že se malé firmy postaví po bok velkých a zavedených. V inovačním prostoru se prostě jen znásobují šance pro ty menší firmy, které zdánlivě nejsou schopny soustředit zdroje. Ale ony s knowhow, které mají, se také mohou  zapojit do průmyslově zásadních projektů. A zároveň mohou najít přístup k finančním zdrojům. Mohou také najít spoustu partnerů pro řešení svých projektů. Ten prostor tu je.

Může malé a střední firmy inspirovat i takové fórum jako Strategy in Transition? Přece jen tyto firmy jsou více „utopeny“ v denní operativě…

Každý si určuje svou prioritu sám. Já ale apeluji na to, aby i majitelé a šéfové, kteří se považují za malé, hledali inspiraci na fórech, které je přesahují.

Pro každého s otevřenou hlavou je přece přínosem slyšet vůdčí autoritu, když hovoří o svých ambicích a vizích. Mohu pak odejít s mnoha náměty a myšlenkami, které zítra promění svět, ve kterém funguji. O to spíše, že hovoříme o třech rovinách – hledání nových modelů podnikání, využití konceptu otevřených inovací a otevření vůdcovství  pro největší počet lidí a vytvoření prostoru pro jejich proaktivní myšlení a chování. Toto jsou věci, které jsou všem k dispozici okamžitě. Zejména v dnešním síťovém světě.  Mohu jako šéf sáhnout po inovaci, která může moji firmu zítra výrazně posunout.

Vraťme se znovu na zem, k praktikům, kteří uspěli. Možná se pak „malí“ přestanou bát těch „velkých“.

Chceme ukázat, že dostat a udržet toho podnikatelského ducha v dynamicky vyvíjejících se podnicích vyžaduje velmi specifické kvality a způsob vedení firem. Příkladem je třeba Pavel Juříček. Brano je fascinujícím příkladem přestavby firmy, která, kdybychom na ni pohlíželi očima předpokladů a vývojových možností, by byla odsouzena ke skomírání nebo zanikla jako řada jiných. Juříček z ní udělal jednoho z největších evropských dodavatelů pro automobilový průmysl. Způsob, jak toho dosáhl, je příběh selfmademana. Nebo profesor Hein Schreuder bude hovořit o tom, jak prostřednictvím  něčeho, čemu říkají „smlouvy o vytváření strategické hodnoty“ – jak taková velká nadnárodní korporace uplatňuje promyšlený nástroj, který má dynamizovat jednotlivé divize firmy, aby vytvářely hodnotu příští generace. Další inspirací je třeba Keith D. Attwoodz, generální ředitel společnosti E2V Technologies. Bude mluvit o high technologiích, které dynamizují návazné obory. Od letectví, přes kosmický průmysl, až po spoustu dalších průmyslových aplikací.

Kulturu ve firmách ovlivňují i  personalisté. Vím, ta otázka je úsměvná, ale stejně ji položím. Co si z takového fóra mohou odnést?

Právě personalisté by měli úprkem pádit na taková setkání. Ne tam, kde se sdílejí dobře zaběhnuté zkušenosti z existujících firem, korporací, které jsou si koneckonců velmi podobné. Ale měli by přicházet s průkopnickými a revolučními myšlenkami. Nedovedu si představit, že někdo, kdo má na starosti rozvoj lidského potencionálu v organizaci, by mohl zůstat lhostejný. Jistě. Co si odnese uzavřená mysl bez ohledu na své postavení v organizaci? I ze sebelepší a nejbrilantnější akce nic. Pro mě je ale personalista synonymem pro hledání nových impulsů ve firmách. Základní dimenze  jejich práce není obsluhovat firemní administrativu. Jejich úloha je vnímat rozvojové trendy a s předvídavostí vytvářet podmínky, aby se rodily osobnosti nového tipu, které umožňují jít za konkurenční výhodou příští generace.

Ondřej Landa – vizitka

Přední poradce v oblasti strategického řízení, inovací, lidského potenciálu a transformace podniků. Je zakladatelem a prezidentem poradenské a školicí společnosti Inventa a předsedou Společnosti pro strategické řízení, inovace a podnikatelství. Dále je členem Evropské manažerské asociace, Evropské nadace pro výchovu manažerů, mezinárodní rady Americké manažerské asociace a zakládajícím prezidentem Business Leaders Forum. Působí jako nositel Fulbrightova stipendia v Center for Creative Leadership a na Harvard Business School v USA. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (mezinárodní obchod a teorie řízení) a Univerzitu Karlovu (vzdělávání dospělých). V roce 1991 založil Společnost pro strategické řízení, inovace a podnikatelství.

 

 

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy