Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

Bayern Mnichov a jeho lekce z leadershipu

22.11.2013  Radim Koštial 2  komentářů

Úvodem se omlouvám všem ženám i mužům, kterým fotbal buď neříká nic, nebo jim snad i leze krkem. Osobně se za kdovíjakého fandu nepovažuju, i když na zápasy Ligy mistrů anebo reprezentace se dívám. Ale věřte, i ve fotbale se dají najít úžasné a pro svět leadershipu neuvěřitelně inspirativní příběhy. Jako například ten o Bayernu Mnichov.

První klíčovou postavou celého příběhu je Jupp Heynckes, bývalý velký hráč německého fotbalu. Za svoji hráčskou kariéru nastřílel v německé Bundeslize celkem 220 gólů, díky čemuž je dodnes na třetím místě v žebříčku nejlepších střelců v její historii. Po konci aktivní hráčské kariéry se stal neméně slavným trenérem. Působil v předních evropských klubech, jako například Benfica Lisabon, Real Madrid, Schalke 04 apod. Jeho osudovým klubem ale byl Bayern Mnichov.
Poprvé vedl Bayern v letech 1987 až 1991, kdy byl z klubu vyhozen druhou klíčovou postavou celého příběhu, ředitelem klubu Uli Hoenessem. Ten tuto událost později nazval největším omylem své kariéry. 
Před pár lety začíná fotbalovému světu kralovat hravý a technický styl FC Barcelony. Španělský fotbal zažívá nejlepší roky v historii. Reprezentační tým vyhrává kdeco v mistrovstvích světa a Evropy, FC Barcelona zase nemá konkurenci v klubových soutěžích. U lavičky parního stroje jménem FC Barcelona stojí v dokonale padnoucím obleku charizmatický Pep Guardiola, třetí postava příběhu. Píše se rok 2011 a éra dominující FC Barcelony se pomalu chýlí ke konci…

Pojďme však zpátky k Bayernu. Je březen 2011 a Jupp Heynckes se ve věku 66 let, jako nejstarší trenér Bundesligy, stává hlavním trenérem Bayernu na dvě sezony. Přebírá tým s obrovskými individualitami a silnými egy. Tým hned v první sezoně postoupí až do finále Ligy mistrů, kde na penalty prohrává s londýnskou Chelsea. V rozhovoru pro Der Spiegel v červnu letošního roku na otázku redaktorů, co týmu bezprostředně po této prohře řekl, Heynckes odpovídá:  

„Psychologicky by bylo úplně špatně se v tom šťourat. Všichni jsme dobře věděli, proč jsme prohráli. Musel jsem se přes to přenést. Vyprávěl jsem jim o své kariéře a o tom, jak jsem se vyrovnával s vítězstvími i prohrami. Řekl jsem jim: Poslouchejte mě, jestli nám nedojde, že musíme pracovat jako tým, jestli nebudeme všichni pracovat tvrději a nebudeme mít větší hlad po výsledku, nevyhrajeme příští rok vůbec nic.”

Na námitku redaktorů, že bývalý útočník Karl Heinz Rummenigge o současném Bayernu prohlásil, že za svoji devětatřicetiletou kariéru nikdy nezažil v týmu takovou harmonii a že to asi těžko mohl být důsledek pár promluv k srdcím hráčům, Heynckes říká:

„Myslím, že to má co dělat s mým stylem leadershipu. Vždycky stojím v čele před hráči a jsem k nim upřímný, i když vím, že je dočasně zraním. Oni mi ale jako člověku potom věří.”

Snažíte se prý hráčům dokonale rozumět i generačně, říká se také, že jste kvůli tomu začal poslouchat Lady Gaga, ptají se reportéři Spiegelu.

„Není to můj šálek kávy, ale ano. Je to moje práce, rozumět různým osobnostem v týmu. Nikdy jsem s nimi neměl generační problém, zůstával jsem mladý v srdci. Myslím, že jsem opravdu empatický, že rozumím lidem.”

Heynckesovo skromné vyprávění o tom, že se lidskosti nikde neučil, ale že to je díky životu a čtení, o sociálních vazbách, které má zakódované hluboko v sobě, protože pochází z deseti dětí z opravdu chudé rodiny, to vše je skvělou lekcí pokory a leadershipu. Lídři, jako je on, dokáží měnit namyšlené hvězdy nejen ve sportovních týmech, ale i kdekoli jinde, třeba ve firmách.

Tím ale celý příběh nekončí, to nejlepší nás teprve čeká. Hned v následující sezoně Evropa ví, že má nového krále: zcela bez debat neexistuje v současnosti lepší tým než Bayern Mnichov. Jupp Heynckes letos v létě dovedl tým k maximu možného: Bayern ve své nejúspěšnější sezoně v historii vyhrává Bundesligu, německý DFB pohár a vítězí i v Lize mistrů. Jeho kontrakt ale končí, Uli Hoeness ho neprodlužuje, přestože je na to osmašedesátiletý Jupp Heynckes připraven, a asi s tím i počítá. Do služeb Bayernu přichází jako trenér Pep Guardiola z FC Barcelona.

A další paradigma je zbořeno! Neboť to, co funguje, se přece nemění. Jak později Hoeness vysvětluje, k této změně se musel rozhodnout: Bayern došel až na vrchol, ale co by bylo dál? Možná rok dva na vrcholu, a potom? Udělal to, co se s trenéry dělává, když se nedaří, a vyměnil ho. Na vrcholu. 

Zkouším se do této situace vžít jako někdo, kdo svých minulých dvacet let strávil jako ředitel. Zkouším si představit hypotetickou situaci, kdy dotáhnu firmu na samotný vrchol, a šéf mi oznámí, že mi dává výpověď. Na moje otázky proč, když jsme nemohli dokázat víc, mi odpoví, že právě proto. Pochopím to? Zcela upřímně přiznávám, že si nejsem jistý. Pokud v roli toho, kdo se spolu se svým týmem dotkne hvězd a společně dosáhnou rekordu, bude můj podřízený, dám mu výpověď a nahradím ho někým jiným? Nejspíš ne.

Ale dává Hoenessovo odvážné rozhodnutí trochu smysl? Musím uznat, že ano. Pokud jste na vrcholu, sklouznete o to rychleji k rutině a věci už jdou jenom dolů? Ano. Je lepší myslet na změny dřív, než jsou potřeba? Asi ano. Odpovídám si několikrát ano: budu tedy mít odvahu to implementovat v byznysu?
Tenhle letošní příběh mě nepřestává fascinovat. Velcí muži a velká rozhodnutí, která přesahují nejen vlastní ega, ale i bezprostřední a aktuální výsledek. Myšlení za roh, na několik let dopředu. 

Jednoznačné podřízení týmu. 

Potlačení osobních ambicí.

A mimochodem, další lekci – tentokrát z vyspělosti – předvedli fanoušci Bayernu, kteří Guardiolu, doposud nepřítele a hlavního tvůrce stylu hry, který se mezitím okoukal a je za zenitem, přivítali s nadšením. A poslední lekci z leadershipu a vyspělosti zatím předvádí sám Guardiola, který převzal výrazný tým se zcela jiným herním stylem, než měla „jeho“ FC Barcelona, a který tento styl nemění k obrazu svému, ale naopak pokorně po svém rozvíjí ten současný, úspěšný. Týmový.

Matej Semsej

zaujimavy clanok..skoda len, ze podstata pribehu je zborena hned vo chvili, kedy citatel vie malinko viac o bayerne mnichov a jeho kuchyni: to ze to bude heynckesova posledna trenerska sezona v kariere sa rozhodlo uz v zime 2012, rozhodol o tom sam jupp.... vtedy este ani netusil, ze bude odchadzat v najlepsom ale lepsie rozhodnutie spravit nemohol.... v januari 2013 bayern oznamuje guardiolu, ten vtedy vobec netusi, ze to bude mat sakra tazke pretoze klub za heynckesove posledne mesiace vyhra co sa vyhrat da.... heynckes nikdy nebol ziadny uzasny trener, skor z kategorie jemne nadpriemernych... dva krat z bayernu letel... teraz je jemne precenovany, aj preto, lebo vo svojom poslednom roku mal poriadnu davku stastia,... ano, aj to treba mat... lider je to rozhodne dobry... ale este krajsiu ukazku leadershipu by sme nasli keby sme v historii klubu patrali dalej: napr. taky ottmar hitzfeld a este lepsi priklad by bol pripad beckenbauera, ktory prebral v sez. 93/94 zborene muzstvo a dotiahol ho na majstra...

23.11.2013 16:12   Reakce

Radim Koštial

Díky moc za přečtení, vidím opravdového fotbalového fandu :) Nicméně dovolím si trošku nesouhlasit: není pravda, že Heynckes byl předtím z Bayernu dvakrát vyhozen. Poprvé ano – v té době byl Bayern všude pořád druhý a nevyšel jim začátek sezóny. Hoeness tohle rozhodnutí později nazval jako největší omyl jeho kariery. Podruhé (v roce 2009) ani vyhozený být nemohl, protože ho Hoeness narychlo povolal (z důchodu) jako dočasného trenéra poté, co vyhodil Klinsmanna. Heynckes pak odešel do Leverkusenu, který dovedl k vrcholu v dosavadní historii Bayeru Leverkusen. Poté odešel na svoji závěrečnou misi do Bayernu, který dotáhl na historický vrchol. Navíc mužstvo nabité egoisty (Robben, Ribéry...) dost zásadně změnil, co se morálky a týmovosti týče. Doufám, že mi rozumíte, že s vaším názorem, že se jedná o průměrného trenéra a že měl spíš štěstí, asi těžko můžu souhlasit. Heycnkesovi vypršel kontrakt, ale Heynckes sám (podle jeho slov) byl připraven na to, že ho Hoeness osloví se žádostí o prodloužení kontraktu. To se nestalo a za Heynckesovým zády, aniž by s Heynckesem mluvili, se dohodli s Guardiolou. Heynckese osobně se to dotklo, odešel do důchodu s tím, že už konečně bude mít klid, ale trochu ukřivděně se cítil. O tom, jak tuhle šokující změnu za Guardiolu vysvětloval Hoeness, vím docela detailně od bavorských skalních fanoušků Bayernu

25.11.2013 00:01   Reakce

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy