Stálé rubriky / HR – Human Relations
Stálé rubriky

Technici upovídané extroverty často nechápou

03.04.2013  Hanka Kejhová 3  komentářů

Institut interní komunikace existuje tři roky. Pokud se stanete jeho členy, získáte nekonečnou zásobárnu zkušeností z praxe. Tentokrát mě zaujalo, jak se manažeři interní komunikace často míjejí s početnou skupinou ve firmě – IT odborníky. Bylo poučné sledovat, proč.

Zatímco se určité typy lidí v různých teambuildingových akcích či neformálních setkáních vyžívají, pro určitou část zaměstnanců mohou být ataky manažerů interní komunikace noční můrou. Interní maily a výzvy ke sdružování považují za spam, který je v práci zdržuje. Nastavit dobře interní komunikaci ve firmě není jednoduché. Marcel Pikhart z Univerzity Hradec Králové, který učí komunikaci ve firmách, navrhuje nastavit základní pravidla tak, aby sice lidé měli dostatek informací, ale na druhou stranu se necítili zahlcováni hloupostmi. Manažeři interní komunikace si stěžují, že častým „oříškem“ bývá tradičně komunikace s IT oddělením. Proto je zajímavé slyšet hlas někoho, kdo se na „interku“ dívá z opačné strany.

Miroslav Koldus ze společnosti DHL prošel cestou od uzavřeného „ajťáka“ k otevřenějšímu a komunikativnějšímu kolegovi, protože na svém seberozvoji zapracoval. Kde podle něj vázne porozumění mezi oběma stranami? „Opravdu to souvisí s matematikou a formální logikou. Ajťáci jsou zvyklí na exaktní vyjádření. Když je něco v kódech, tak to funguje, ale oni najednou dostanou něco v manažerském jazyce, na který nejsou zvyklí. Mohu vám říci, že když trávím třeba celý den psaním kódu, tak ještě hodinu poté mám problém se smysluplně vyjádřit.“ Miroslav Koldus potvrzuje, že „ajťáci“ interní komunikaci obvykle vůbec nečtou, protože ji považují za balast. Omluvně to komentuje slovy: „Práce, kterou IT odborníci dělají, je velmi soustředěná a časově náročná a každý si rozmyslí, zda ze svého úkolu vystoupí a bude se věnovat nějaké hlouposti.“ Možná je to pro ně stejně záhadná zpráva jako pro laika uvedený kousíček programovacího jazyka na obrázku níže.

Osobnost člověka nezmění interní pokyn

Odborníci na interní komunikaci se shodují, že u technických profesí jde opravdu často o osobnostní založení, které je mnoha lidem vlastní už od dětství. Tyto lidi nebaví psát e-maily, neradi na ně odpovídají a zaobírání se korespondencí, která nemá vztah ke konkrétním úkolu, považují jen za ztrátu času. Stejně tak k naplněnému životu nepotřebují tolik přímého osobního kontaktu jako upovídaní extroverti, kteří si různými „zastaveníčky“ ve firmě dobíjejí baterky.

Každý expert není rozený manažer

Podle odborníků na interní komunikaci se zejména v technologických firmách stále častěji stává, že se do role manažerů dostávají experti, ale tak trochu proti své vůli, protože to s sebou nese nový styl práce v oboru. Sílí trend, že v moderní době mizí „prostředníci“ a různí zprostřekovatelé mezi experty a konečným klientem. Například na Západě stále častěji přímo vývojáři a technici prezentují výsledky své práce zákazníkům osobně. To klade obrovské nároky na změnu jejich chování a komunikační kompetence. Proto některé firmy nenechávají tyto věci „přirozenému vývoji“, ale odborníkům pomáhají. Například firma AVG podporuje specialisty tak, že pro ně vymyslela program Bridge. I lidé, kteří se normálně vyhýbají soft školením, tak mají šanci projít určitým sebepoznáním a zjistit, co jim to přináší za benefity.

Školte komunikační kompetence

Martin Šesták z UniCredit Bank se nebál uspořádat teambuilding pro účtaře,  lidi ponořené do světa čísel. „Ti si vyzkoušeli určitou pohybovou aktivitu – naladili se na společnou strunu a všichni dohromady malovali jeden obraz. Někdo ale na začátku odmítl i zvednout ruku, avšak postupně začali kolegové spolupracovat - a byly to třeba maminky se třemi dětmi. Otevřenější komunikaci lze natrénovat a nás o tom přesvědčila skvělá zpětná vazba,“ shrnuje svou zkušenost Martin Šesták. „Tým se více semkl a lidé se přestali bát komunikovat." 

Radim Koštial

Hezký článek. Já osobně ale – přiznám se – v sobě v tomhle moc jasno nemám. Jinak řečeno asi nejsem schopnej smysluplně odpovedět na to, jestli považuju za lepší třeba vyhnat geeky na firemním výjezdu do lanového centra nebo uspořádat pro účetní karaoke večer anebo je prostě nechat být a brát různost a odlišnost jako dar. Mimochodem vzpomeňme na prezidentského kandidáta Fischera, ze kterého mediální agentura Obamu prostě neudělala a byl naopak k smíchu.... Mám pocit, že tahle různost naopak docela funguje a mám zkušenost, že odlišné typy lidí se za ni mají dokonce rádi a ve finále jsou spolu navzájem rádi a v přirozené atmosféře nemají problém spolu komunikovat. A ve svojí přirozené komunikaci jsou pak i mnohem uvěřitelnější. Ale nechci generalizovat, to zase ne

07.04.2013 10:51   Reakce

Hana Kejhová

LMC 

Radime, souhlasím. Myslím si, že byl člověk stvořen k obrazu božímu, ne k obrazu personalisty, manažerky interní komunikace či mediální agentury. Hlavně v korporacích se dospělí lidé často tlačí do rolí dětí, kterým se říká, jak se mají chovat a co mají mít rádi, aby to bylo v souladu s něčím, co si někde z nudy či tlaku na vytváření "firemní kultury" vymyslí nějaká blondýna na vysokých podpadcích (nic proti hezkým botám). Naštěstí to jde i jinak, když si kulturu nastavují zaměstnanci společně s managementem a zbyde prostor pro jinakost, která zároveň neubližuje druhým.

07.04.2013 17:49   Reakce

Radim Koštial

Přesně tak. Obrat "Myslím si, že člověk byl stvořen k obrazu božímu a ne nějakého personalisty" je super, v případě použití dobrovolně zaplatím tantiémy :)

08.04.2013 08:15   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Hanka Velíšková

Personální ředitelka společnosti KPMG

Vendy Jersáková

HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy