Stálé rubriky / HR – Human Relations
Stálé rubriky

Příběh červivého jablka

08.08.2013  Hanka Smítalová 5  komentářů

„Nejdůležitější je rozpoznat červivé jablko.“ Takto zněl popis mého hlavního úkolu, který mi před lety na přijímacím pohovoru prezentoval můj nastávající šéf.

Byl to starší pán, svérázný Američan k tomu, a tak jsem si myslela, že jde o nějakou slovní hříčku a přešla to s úsměvem. 

Ihned po nástupu jsem ovšem zjistila, že mi bylo odhaleno nejsvětější poslání HR – být spolutvůrcem a zároveň ochráncem Hodnot uvnitř společnosti, tedy mezi zaměstnanci. Protože vaši zaměstnanci jsou jako jablka, a jakmile jste nepozorní a necháte v týmu jedno červivé jablko, za chvíli nakazí i ta ostatní. Tehdy jsem se díky svému osvícenému šéfovi naučila, že zaměstnance lze hodnotit nejen na základě jejich pracovního nasazení a výsledku, ale zejména na základě Hodnot, které sdílejí či nesdílejí se společností, v níž pracují.

Na slova svého prozíravého učitele jsem si opět vzpomněla nedávno. Jako HR konzultant jsem vedla projekt pro svého klienta – každý týden se scházela parta lidí, z nichž každý měl podle projektového plánu svůj jasně zadaný úkol týdne, a cílem bylo ke stanovenému termínu spustit provoz nového konceptu vinného baru. Asi tři dny před startem, kdy všichni finišovali, jeden ze členů projektového týmu oznámil, že odjíždí na dva dny s partou k vodě. Na tom by možná nebylo nic trestuhodného, nebýt toho, že za jeho oblast bylo nejvíce restů, které postupně začaly vyplouvat na hladinu. Najednou jsme zjistili, že spoustu úkolů buď vypustil, nebo přehodil na někoho jiného, že nám úmyslně lhal, a tak výsledek práce nás všech v samém konci ohrozil. A já si naráz uvědomila, že mám co do činění s červivým jablkem. 

Úkoly jsme si přerozdělili a provoz zdárně otevřeli. Červivé jablko se tvářilo jakoby nic a ostatní kolegové vše pozorovali a čekali, zda se bude něco dít. A já věděla, že tohle je přesně moment, kdy „nedít se nic“ by znamenalo ztrátu důvěry v Hodnoty, které byly budovány šestnáct let. Nejdříve jsem se sešla s majitelem společnosti, kterému jsem situaci popsala tak, jak jsem ji cítila a vnímala. Potom následovala schůzka mezi majitelem společnosti, kolegou a mnou. Řešení ještě není u konce, ale už teď je výsledkem opět zdravě fungující tým, kde každý ví, že pracuje ve spravedlivém prostředí, ve kterém se nikdo neschová ani neveze s ostatními, což odráží Hodnoty, které tato společnost respektuje.

Pokud pracujete na pozici HR, pamatujte si prosím stejně jako já, že „nejdůležitější je rozpoznat červivé jablko“. A také to, že chcete-li mít košík plný zdravých jablek, musíte se chovat důsledně a nekompromisně, i když se někdy cítíte tak trochu jako Mirek Dušín.

Tak jak je na tom váš košík jablek?

Libor P.

Připomíná se mi Jack Welch, když ještě HN přebíraly jeho články. Také nabádal členy týmu, kteří kazí dílo, obloukem vykopnout a jasně ostatním vysvětlit, proč byl onen člen propuštěn. Tolik teorie zpoza Velké louže. Jak ale učinit takový krok v souladu českou právní úpravou, když se zaměstnanec nedopustil zrovna trestného činu?

14.08.2013 14:41   Reakce

Petr Skondrojanis

To je slovo do pranice Libore :) děkuju. Hanko jaký je tvůj názor na klacek po nohama v podobě českého zákoníku práce?

14.08.2013 14:47   Reakce

Renata

Možná, že ten klacek pod nohama jste sami sobě, neb jste si sami takového člena týmu vybrali, na základě svých pocitů a dojmů a možná i "jedna paní povídala o jeho kvalitách" a dale jste ve společnosti nenastavili žádná pravidla pro kontrolu zejména projektu a odpovědnost z dané činnosti vypovídající. Ono nestačí jen úsměv a dobra nálada, ale musí být I měřitelné metriky pro hodnocení, a pak nedojde ani k nepříjemným překvapením tohoto typu ale ani k dehonestaci kvalitně pracujícího, nicméně z "nějakého ani kolektivu samému jasně srozumitelného důvodu" neoblíbeného kolegy. Vždyť psychopaté a sociopaté jsou ti nejoblíbenější jedinci v kolektivu. :)

14.08.2013 17:55   Reakce

Jaroslav Krechler

Skvělý postřeh o "klacku pod nohama":) Při výběru zaměstnance se jednoznačně doporučuji spoléhat vedle instinktu na "měření zaměstnanců". Používaná metodika, kterou vnímám jako investici do rozvoje firmy, odhalí s velkou přesností jak se daný člověk bude chovat a jaké má předpoklady pro rozvoj, motivaci... Navíc umožňuje porovnání s trhem, takže lze vybrat opravdu správného zaměstnance na správné místo. V tomto vidím klíč k úspěchu.

20.08.2013 09:08   Reakce

Libor P.

Díky za názor, Renato. Co píšete "o klacku" podle mě dobře platí v horizontu roku či dvou. V delších časových úsecích se, co já vidím, lidé mění. Hvězda, která nás v roce 2008 oslnila, pečlivě jsme ji otestovali a nadšeně přijali, po následující tři roky potvrzovala naše správné rozhodnutí. Teď už je o pět let starší, má na starosti dům a děti, dojíždění ji unavuje, ve firmě jí to připadá "čím dál tím stejný". Září stále? Jak reaguje na změny ve svém životě a ve firmě? Kam bude kráčet dál? Jak se váš model vypořádá se zaměstnancem, který byl jasně hvězdou, práce ho však přestala bavit, zahořkl a sám nemá odvahu udělat kariérní změnu?

20.08.2013 10:30   Reakce

GARANTI RUBRIKY

Hanka Velíšková

Personální ředitelka společnosti KPMG

Vendy Jersáková

HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy