Stálé rubriky / HR – Human Relations
Stálé rubriky

Pečuj a vypečeme tě: zpráva o neplacené práci v ČR

20.11.2012  Hanka Kejhová 0  komentářů

Gender Studies vydala zajímavou publikaci.


Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak se tvoří HDP? Uvědomili jste si, že mainstreamová ekonomika vůbec nezohledňuje práci v domácnosti, péči o dítě, výchovu a vzdělávání? Pokud své dovednosti neprodáváte na trhu práce, jako byste neexistovali.

Nepočítá se ani péče o stárnoucí rodiče, oblast výchovy a vzdělávání. Přitom celá ekonomika by bez obětavých žen a mužů, kteří dělají zázemí pro pracovníky na otevřeném trhu, nemohla existovat. Lidský život bez „reprodukční práce“ je nepředstavitelný. Počítá se však to, co má směnnou hodnotu, přestože vztahové momenty jsou pro klima společnosti možná důležitější.

Autorky publikace popisují „růžové hospodářství“ tak osobitě, že čtete-li pouze obvyklý tisk, zažijete šok. Přemýšlejí o sociálním pilíři, lidských vztazích v úplně jiných paradigmatech, než na které jsme zvyklí. Například představa, že kdo nepracuje, je flákač, je zcestná, pokud společnost neumí lidem nabídnout práci. A když děláte spoustu užitečných věcí jako dobrovolník pro komunitu, tak se to nepočítá.

Změna nastává ve chvíli, když se tyto činnosti stanou předmětem komercionalizace. Do té doby máte opět smůlu. Péče o druhé se zvrtává buď do exkluzivní služby, která není dostupná každému, nebo se tiše odírá v domácnosti nebo na okraji společnosti žena či muž s empatií a odpovědností. Málokoho naše společnost penalizuje tolik, jako lidi, kterým nejsou lhostejní bližní. Ať už jde o ušlý výdělek, nižší životní standard, pozvolnější pracovní kariéru, žebráckou penzi na stará kolena.

Když jsem v kontextu přemýšlení o smyslu práce slyšela poprvé o společnosti bez peněz, napadlo mě, že je to asi kratochvíle boháčů, co nevědí, co s volným časem. Jenže po přečtení zmíněné publikace jsem přišla na to, že jsem si odvykla přemýšlet o tom, že svět kolem nás může být zorganizovaný jinak. Nebo jste věděli, že jsou země, kde byl lidem zaručen základní životní příjem a měli volbu, zda pracovat chtějí, nebo ne? Poprvé to vyzkoušeli v Anglii už v roce 1776, testování proběhlo v Německu, rentu ze společného bohatství dostávají na Aljašce, v Lucembursku. Často ještě ve společnosti doznívá industriální představa o práci, kdy práce=obživa. Přitom vyspělost společnosti je taková, že by to šlo i jinak, pokud bychom nežili v tak korupčním prostředí. Ušlé prostředky by bylo možné investovat do této oblasti. 

Souvislostmi ekonomie a reprodukční práce se systematicky zabývá Alena Wagnerová, spisovatelka a kulturní publicistka. O alternativní ekonomice přednáší  Ilona Švehlíková, která učí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Autorky, které se zabývají  sociální teorií, etnologií, orální historií, kulturními dějinami, sociologií, migrací ve světě, oplývají myšlenkami, které jsou nové a inspirativní. Jen se připravte na to, že budete muset obětovat hodně duševního sádla a ocitnete se daleko od naučených konceptů neoliberálního ekonomického myšlení.

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

GARANTI RUBRIKY

Hanka Velíšková

Personální ředitelka společnosti KPMG

Vendy Jersáková

HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy