Stálé rubriky / HR – Human Relations
Stálé rubriky

Český personalista budoucnosti – business partner, nebo služka pro všechno?

19.09.2012  Hanka Velíšková 0  komentářů

HR business partnering postupně zapouští kořeny i v našich končinách. Mnoho personalistů se o něj snaží, ale podle diskusí se zdá, že v praxi skutečně partnerské role dosáhnou jen málokdy. Proč je to tak obtížné?

Ulrichův koncept popisuje čtyři základní úlohy HR:

  • ·         advokát zaměstnanců
  • ·         procesní expert
  • ·         agent změny
  • ·         strategický partner

Tyto role vypadají logicky. V teoretické ideální firmě by měly snadno fungovat. Potíž je v tom, že málokdo z nás v takové ideální firmě pracuje. Navíc je nám často jedna z rolí bližší než ostatní. Ztráta jejich vyváženosti pak může vést k projevům, které respekt vedení vůči personalistům nezvýší.

Advokát zaměstnanců, nebo odborář?

Důležitou vlastností HR profesionála je empatie. Součástí našeho působení ve firmách je zjišťovat potřeby zaměstnanců a obhajovat je na poradách vedení. Jaká míra uspokojení potřeb je však adekvátní? Je snadné nechat se vlákat do pozice tak silného obhájce motivace, až personalista zjistí, že při vyjednávání sedí na špatné straně stolu.

Procesní expert, nebo byrokrat?

Odbornost je důležitá v každém oboru, ale přiznejme si: HR není jaderná fyzika. Vážně jste někdy v praxi potřebovali vysypat z hlavy všechny paragrafy zákoníku práce? Kdyby HR business partnering stál na odborných znalostech, jak je možné, že v něm uspějí manažeři, kteří do HR přestoupili z obchodu nebo provozu? Větší důraz na vztahy s interními zákazníky než na papíry a pravidla může být výhodou.

Agent změny, nebo Terminátor?

Úspěch dnešních firem je založen na schopnosti měnit se rychleji než konkurence. A protože změna nepřichází sama o sobě, HR musí zajistit, aby se měnilo myšlení a rozvíjely schopnosti lidí. Změna je ale přínosná jen tehdy, když přinese zlepšení. I dynamika má své hranice. Jakmile se transformace změní v křižácké tažení, jehož účelem je vyhladit všechny odpůrce do třetího kolena, je něco špatně.

Strategický partner, nebo šedá eminence?

Partnerství je těžké, a to jak ve firmě, tak v životě. Většina párů začíná jako partneři, ale v kolika z nich to tak funguje i po letech? Dvojice, v nichž je jeden pod pantoflem, bohužel nejsou výjimkou – ani v HR. Podpantoflová pozice bývá důsledkem snahy vyjít manažerům za každou cenu vstříc. Namísto partnerem se pak takový personalista stává služkou pro všechno. Opačný extrém naopak představuje HR manažer v roli šedé eminence. I to je cesta do slepé uličky, protože manažeři obvykle nechtějí dlouhodobě spolupracovat s někým, kdo ani tak nepřemýšlí o kvalitě práce s lidmi, jako spíš o tom, jak je ve firmě důležitý.

Občas se tedy vyplatí se zamyslet, jakou roli ve firmě hrajeme. Nechováme se jako kombinace odboráře s byrokratem? Nenechali jsme se zatlačit do pozice služky pro všechno? Nepřezdívají nám za rohem Kardinál Richelieu? Pokud si nejsme jisti, doporučuji se zeptat vedení a kolegů. Je totiž možné, že potřebnou vyváženost rolí vybudujeme právě díky jejich zpětné vazbě. A jsme tu koneckonců pro ně, ne?

 Hana Velíšková, Director v oddělení Human Resources, KPMG Česká republika

Nebyly nalezeny žádné komentáře.

GARANTI RUBRIKY

Hanka Velíšková

Personální ředitelka společnosti KPMG

Vendy Jersáková

HR praktik na cestě za moderním pracovním prostředím a kultivovanými mezilidskými vztahy

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy