Téma
Téma

Inovační podhoubí

Česko je ve světě známé mimo jiné svými inovacemi napříč obory, počínaje unikátním podvozkem nákladních vozů Tatra, přes polohovací postele Linet či mobilní telefony pro seniory od Jablotronu, moderní technologie zastoupené například firmami Avast, AVG, GoodData či SocialBakers až po unikátní metodiku Lenky Říhové a Ivy Jelínkové pro vzdělávání a komunikaci postižených dětí.

Vznikly tyto inovace náhodou? Jsou jehlou v české kupce sena? Je schopnost inovace dovednost jako každá jiná? Dá se naučit? Nebo je to spíše věcí postoje, kultury a podmínek, jak dokládá nedávný izraelský bestseller Startup Nation?

Právě na příkladu Izraele či Finska, které je nám dost podobné, vidíme, že schopnost inovace je dovednost jako každá jiná a lze se ji naučit. Potřebujeme k tomu však vhodné podhoubí a podmínky k růstu. Aby se schopnost inovace naučila a dostala do denní praxe, je třeba splnit určité podmínky, mimo jiné:

  • způsob myšlení, resp. osobního postoje,
  • povědomí o nutnosti inovací,
  • náhled na problémy, zpochybňování současných řešení,
  • spolupráce trojúhelníku stát – soukromý sektor – univerzity,
  • znalost kontextu a jeho rozšiřování,
  • ale také to, jak vedeme a vychováváme naše děti.

Plošná podpora inovací státem
Již zmíněné Finsko je příkladem toho, že iniciátorem těchto změn může být i stát. Inovační prostředí vytvořené státem a jasná strategie vědy a inovací      pak přiláká soukromý kapitál i propojení s univerzitami, jak jsem se o tom mohl sám přesvědčit jako spoluřešitel finského Cloud Software Programme při TIVIT, nyní Digile, což je jedno z finských strategických center pro vědu, technologie a inovace. Ani Česká republika nezahálí a tomuto tématu se věnuje v inovačních platformách Strategie inteligentní specializace (tzv. RISky) podporující vědu, výzkum a inovace. Konkrétně jde o následující oblasti:

  • výroba dopravních prostředků, 
  • strojírenství, 
  • elektronika a elektrotechnika, IT služby a software, výroba a distribuce elektrické energie,
  • léčiva a zdravotnické prostředky.

RISky jsou však orientované na již existující „dospělé“ zájemce, firmy a instituce, které chápou potřebu inovace. Jak však tento zájem vzbudit? Jak vytvořit podhoubí a zájem mladých? Jak najít mladé technické talenty a nezvětšovat již tak veliký zástup humanitních a ekonomicky vzdělaných (mnohdy nezaměstnaných) vysokoškoláků?

Technické školky
Se zajímavým nápadem přišli v roce 2011 manažeři z průmyslového sektoru a pracovníci VUT Brno. Byli si vědomi toho, že povědomí o technických oborech a inovativní postoje je nutné vytvářet už u malých dětí. Vymysleli tedy projekt, jenž hravou formou, která je přiměřená věkovým možnostem malých dětí, podporuje a rozvíjejí technické myšlení dětí, jejich tvořivost, manuální zručnost a verbální schopnosti. Projekt  se snaží dokázat, že pro malé děti může být zajímavé vytvořit a vyrobit si něco podle svých představ, něco funkčního, co pak mohou využít ke hře.

Miloš Filip, ředitel akciové společnosti Prefa kompozity, k tomu dodává: „Projekt je zaměřený na podporu technického myšlení u malých dětí, dokonce i předškolního věku. Na projektu se podílí několik institucí a firem v čele s VUT Brno, samozřejmě školky a školy a také soukromé firmy, které projekt zpočátku financovaly. V pilotním projektu byly použity mostní konstrukce, protože je děti mohou vidět ve svém okolí a okolí školky.“ Karel Rais, rektor VUT, vidí smysl projektu v tom, že technika je pro ČR důležitá. Veškerý export je v podstatě založen na strojírenství a elektrotechnice, ale také humanitně vzdělanému člověku se hodí, aby základy techniky absolvoval.

Výstupem projektu je návod určený pedagogům z mateřských a základních škol a také užitný vzor, určený pro výuku dětí s využitím modelů mostních konstrukcí. Do projektu jsou zapojeni mladí asistenti VUT v Brně, kteří si uvědomili, že mohou nastat situace, kdy technickou problematiku musí umět vysvětlit tak, aby tomu rozuměly i malé děti. A výsledky projektu byly překvapivé – děti se o vše živě zajímaly a pozitivní zpětná vazba přišla i od rodičů. Významnou roli v tomto projektu hrají i senioři, kteří se jako bývalí úspěšní manažeři chtěli i v důchodovém věku uplatnit svými dlouholetými zkušenostmi a znalostmi. V projektu měli funkci oponentů a poradců.

Inovativnost tohoto projektu spočívá v propojení odborných pracovníků vysokých škol, manažerů průmyslu, pedagogů a dětských psychologů za účelem najít a podpořit přirozené předpoklady pro technické myšlení u nejmladších žáků a dětí předškolního věku. Hlavním smyslem je tedy formování zmíněného inovačního podhoubí. Smyslem projektu je také snížit nedostatek mladých, technicky vzdělaných pracovníků – v některých oblastech je paradoxně vysoká nezaměstnanost, a přitom se nedaří obsadit množství technicky orientovaných volných míst. Projekt Technické školky zvítězil v soutěži Česká inovace 2011. Po pilotním projektu, který byl oceněn, vznikla nová témata z dalších oblastí, nejen ze stavebnictví.

Nejsou to jen technické školky
K dalším aktivitám, které se věnují budování povědomí o dovednosti inovovat, patří například projekt Podnikavá škola Lukáše Policara. Podnikavá škola nabízí workshopy i celé programy zaměřené mimo jiné na rozvoj týmové spolupráce a podnikatelských dovedností ve smyslu kreativity a inovací. Praktickou ukázkou tvorby reálného povědomí o potřebě inovací je i jejich další aktivita, tzv. urban games, kdy se studenti vypraví za skutečnými podnikateli, zmapují jejich byznys modely a navrhnou inovativní řešení.

Podnikavá škola v tom samozřejmě není sama, existují i další rozmanité aktivity, jako například Eduforum, Údif a jejich živé hodiny fyziky nebo aktivity Eduin v oblasti vzdělávání jako celku. Již docela typickými jsou praktické projekty reálného podnikání na mnoha středních školách, které se každoročně utkají v republikovém finále Nejlepší JA studentská společnost.

Technické povědomí a zájem dětí o vědu, technické obory a inovace se snaží vzbudit také hravé a živé technické světy, kde si děti mohou na techniku sáhnout, zkoumat jevy, zkoušet a stavět stroje. Příkladem je iQpark v Liberci nebo Malý a Velký svět techniky v Ostravě v revitalizované části Vítkovic. Ostravský Svět techniky je mezi školami velmi populární a ročně jej navštíví desetitisíce studentů, celou důlní oblast pak přes půl milionu návštěvníků.

Sociální podnikání
V úvodu jsem zmínil, že stavebními kostičkami pro inovační podhoubí jsou také naše osobní postoje, znalost kontextu, zpochybňování současných řešení, ale i to, jak vedeme a vychováváme naše děti. Dnes hodně lidí, převážně mladých, a není to opravdu jen otázkou generace Y, hledá hlubší smysl svého konání. Chceme mít pocit vnitřního naplnění, proč to či ono děláme. Tato potřeba vytváří místo a čím dál větší zájem o tzv. sociální podnikání. Při sociálním podnikání jde totiž firmám a jednotlivcům kromě zisku také o dopad na okolní přírodu a lidi. Spoustě lidí se možná vybaví zaměstnávání lidí s postižením. Sociální podnikání má však mnohem širší přesah a dopad. Pamatuji si, když Toyota přišla do Mexika a začala stavět tamní továrnu – první, co udělala, bylo, že se sešla s lokálními zástupci a reprezentanty a navrhli a začali realizovat výsadbu stromů v širokém okolí a řešit vodohospodářskou situaci, a teprve poté začala vlastní stavba továrny. Firma totiž chápala, jak je okolní prostředí pro její továrnu, ale hlavně pro život zaměstnanců důležité. A tohle všechno se stalo zhruba před dvaceti lety, kdy se ještě o sociálním podnikání vůbec nemluvilo.

Na formování těchto sociálních postojů má vliv i naše výchova a lze je podpořit stejně jako zájem o techniku a schopnost inovace. Vychováváme-li děti podmínečně (když doneseš dobré známky, tak můžeš na počítač), učíme je vlastně obchodovat už od mala. Učíme je, že vždy je něco za něco, že nic se nedá dělat nezištně, jen tak pro druhé či z radosti. Děti pak mohou chápat starost o druhé nebo třeba dobrovolnictví jako něco vzdáleného, cizího, z čeho nic nemají, a ne jako přirozenost lidského druhu.

Na všech těchto příkladech je tedy vidět, že ono podhoubí v podobě našich dětí lze tvarovat a opečovávat směrem k inovacím, kreativitě, ale i zájmu o společnost a okolní svět. A je důležité si uvědomit, že to není jen věcí systému (např. vzdělávacího), ale že každý z nás může do mozaiky pozitivního formování přispět svým dílkem.

Další informace:
Technické školky 
RISky 
Podnikavá škola 

foto: Flickr user: scarlet waxy cap

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy