dissertation editor hell internet addiction research paper t s eliot essays online do my history homework for me pay someone do my homework information systems research paper topics blank sheet of paper to write on helps with homework connait droit quand connait loi dissertation
Téma
Téma

Bariéry inovace II

13.10.2014  Petr Šídlo 4  komentářů

Operacialismus, kvartalizace, defétismus. Pokračujeme plnou parou v Bariérách inovace.

Operacialismus a kvartalizace

Pozadí této bariéry je skryto v přebujelém důrazu na výsledky tohoto kvartálu, často způsobeném aktuální potřebou „dát čísla”: management honí bonusy a často je k tomu vytížený operativou na 120 %. Řeší to pak obchodní taktikou, slevovými a marketingovými akcemi (nic moc jiného vymyslet a zrealizovat ani nejde), které netvoří novou hodnotu pro zákazníka, spíše vedou ke komoditizaci a dlouhodobě svým důrazem na cenovou válku podřezávají firmě větev. 

Na delší horizont se nemyslí: už Adam Smith říkal, že v dlouhém období jsme stejně všichni mrtví – a dlouhé období je v takové situaci cokoli víc než dva roky na pozici. Víc netřeba řešit.

V prostředí honění plánu se inovace vyskytují jen „jako reakce na průser”.

Možné příčiny:

  • podceněné investice do inovací v dobách, kdy se firmě dařilo
  • Top management nechce riskovat neúspěch s novou hodnotou
  • vlastník chce finančně vydojit firmu a nezajímají ho efekty v budoucnu
  • podceněné nebo zamlčené náklady obětované příležitosti „ne-inovace”

Defétismus

„Než to uděláme, tak nás stejně někdo předběhne – tak si raději počkáme, až to někdo udělá, nabije si sám, a pak ho zkopírujeme.“ Alespoň tak zní defétistická mantra. Problémem ovšem je, že v praxi neplatí: vede pouze k tomu, že si firmy mezi sebou kopírují věci, které pak nefungují nikomu. Firma se zaměřuje na nesmyslné aktivity konkurence, místo aby se zabývala svými zákazníky. Vznikají hype křivky a diskuzní kroužky, na kterých všichni prodělávají – například mezi českými bankami a mobilními operátory populární projekty mobilních plateb a mikroplateb (JuicePay, PaySec, Mobito atd.).

Možné příčiny defétismu:

  • nevíra firemních lídrů ve vlastní schopnosti
  • nevíra ve schopnosti lidí v organizaci
  • strach z toho, že konkurence na trhu je příliš silná – a my jsme příliš slabí
  • možný konflikt priorit – management zaměřuje pozornost jinam a oblast, o které se bavíte, považuje za odepsanou

Důsledky a symptomy defétismu:

  • odcházejí talentovaní lidé, kteří chtějí tvořit
  • nízká míra úspěšnosti inovací – firma ztrácí schopnost posoudit, co bude na trhu fungovat
  • zhoršující se negativní spirála – se ztrátou inovační schopnosti a s neúspěchy většinou přicházejí byrokratické pokusy „dostat inovace pod kontrolu”, což situaci ještě dále zhoršuje

Technokrati u kormidla

Technokrat chce mít vše pod kontrolou, naplánované a předvídatelné, a přitom pomíjí lidskou stránku věci. Tím však výrazně omezí šance na úspěch: je fajn mít Excel s nápady (v tom bývá většinou skvělý), ale úspěch inovace vyžaduje zapojit lidi, zažehnout jiskru tvoření, pracovat s intuicí o trhu, hrát si, experimentovat a zkoušet různé cesty, včetně těch, které na začátku vypadají, že nikam nevedou, ale i těch, jež po cestě ztroskotají.

Technokrat není připravený na to, že z inovace nakonec vznikne něco jiného, než se předpokládalo na začátku. Příběhy většiny podnikatelů vypovídají o řadě změn, než přišli na to, čím se živí dnes (zeptejte se, kteréhokoli chcete).

Příčiny:

  • chybná představa o inovaci jako technologicky řiditelném procesu
  • mylný dojem, že inovaci lze analyzovat a naplánovat až do konce
  • ztotožňování inovace s nápady (na rozdíl od lidí ve firmě a problémů na trhu)
  • potřeba nastavit další stage-gate model a neochota managementu zapojit se do obsahu inovací

Důsledky a symptomy technokratického řízení inovací

  • tabulkové řízení
  • spouštění jednorázových velkých projektů místo řady malých experimentů
  • lidem v organizaci chybí nadšení a ochota dát za něco ruku do ohně

Střední management s hypotékami

„Co kdyby se to nepovedlo a mě pak vyhodili – kdo za mě zaplatí hypotéku?” Bohužel platí pravidlo, že čím zajímavější by inovace mohla být, tím často větší riziko, a tím pádem menší zájem takto smýšlejících lidí zapojit se ji doprovází. Navíc se to děje v prostředí střednědobé nejistoty: „Když se dohodnu se současným šéfem, nevyhodí mě ten, který přijde po něm, což bude nejpozději za rok a půl?”

Důsledkem vysokých hypoték pak bývá neochota přebírat zodpovědnost a účastnit se projektů, u kterých není od začátku jasné, že dopadnou dobře. Rafinovaně maskovaným důsledkem je „plechování spodní části zad“ (vytváření různých projektových rezerv, podmínek, nároků na rozpočty atd.), jež projekty často tak zkomplikuje a prodlouží, až se je podaří zadusit úplně.

To je pro dnešek vše a příště pokračujeme egománií, konceptualismem, finančníky a velkým shrnutím, co tedy s tím…

 foto: Flickr user Hartwig HKD

Petr Šídlo

Hledač smyslu a hodnoty. Inovátor. Knihomol občas plachtící na kitesurfu. Partner Direct People.

 
 

Michal Ciffra

Pěkné! Jen malá drobnost – "In the long run we are all dead" říkával J.M. Keynes, ne Smith.

14.10.2014 09:31   Reakce

Petr Šídlo

Díky, chybička se vloudí :-)

22.10.2014 14:16   Reakce

Radim Koštial

Perfektní

14.10.2014 12:56   Reakce

Petr Šiko

a je to vidět témeř všude kolem :)

24.10.2014 11:33   Reakce

Minulá témata

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy