Stálé rubriky / Společnost a trendy
Stálé rubriky

Čeští manažeři nechtějí odměny vázané na dlouhodobé a prokazatelné výsledky

26.02.2013  Hanka Kejhová 2  komentářů

České firmy pro odměňování svých manažerů využívají nejčastěji kombinaci pevné měsíční odměny a odměny stanovené na základě dosažených ekonomických výsledků společnosti. Vyplývá to z exkluzivní studie Deloitte Corporate Governance Centra a Czech Institute of Directors.

Studie sledovala současný stav správy a řízení společností v Česku. Podle ní  pobírá fixní odměnu 61,5 % manažerů a zhruba o osm procent méně (53,9 %) manažerů je naopak odměňováno podle dosahovaných aktuálních ekonomických výsledků firmy. Jen pouhá čtvrtina společností (25,6 %) odměňuje své manažery podle dosažení dlouhodobých cílů v horizontu delším než 10 let. To znamená, že tito manažeři si na svou odměnu mohou sáhnout až po delší době, kdy se jejich způsob rozhodování, směřování a vedení firmy plně projeví.     

„Zatímco v západní Evropě ještě před začátkem krize, kdy firmy nemusely čelit tak velkým rizikům, mělo odměňování manažerů za splnění dlouhodobých cílů zavedeno 40 % společností, do České republiky tento trend neproniknul dokonce ani v době krize,” komentuje výsledky Jan Spáčil, vedoucí Deloitte Corporate Governance Centra ČR.

V Česku chybí manažerům dlouhodobá strategie

„Pokud těžiště odměňování představenstva spočívá v posuzování krátkodobých výsledků, logicky se představenstvo posouvá více do oblasti operativního řízení nebo se snaží dosáhnout okamžitých efektů opatřeními, která mohou být z dlouhodobější perspektivy nevhodná. Mohou se tak objevit tendence k podstupování neopodstatněně velké míry rizika.  Navíc je pak dlouhodobé strategické řízení zpravidla odsouváno na druhou kolej,“ upozorňuje Kamil Čermák, prezident CIOD a dodává: „Povinnost nastavení dlouhodobých cílů existuje od roku 2010 pouze ve firmách, ve kterých má majoritní podíl stát. Tyto společnosti musí odměny manažerům rozdělovat na měsíční, střednědobou v délce 1 roku a dlouhodobou v horizontu 3-5 let.“   

Podle výsledků studie také valná hromada schvaluje výši odměn pro členy představenstva v přibližně čtvrtině společností. Z tohoto vyplývá, že u řady firem dochází k porušování zákona ohledně odměňování členů statutárních orgánů, když způsob odměňování musí schválit valná hromada (pokud představenstvo nevolí dozorčí rada, v tom případě schvaluje dozorčí rada).

U poměrně malého počtu firem (12,8 %) existuje výbor pro odměňování. V tomto případě jsou odměny předmětem projednání a schválení v tomto výboru.

Pro přísnější pravidla jsou čtyři čeští mananažeři z deseti

Společnosti, které při odměňování zohledňují dosažení dlouhodobých cílů, jsou zejména z oblasti bankovnictví a finančních služeb. „Na společnosti z tohoto sektoru (banky, spořitelní a úvěrová družstva a obchodníci s cennými papíry) se od 1. ledna 2011 vztahují přísná pravidla odměňování vycházející z evropské směrnice. Jedním ze základních pravidel odměňování je právě oddálení vzniku nároku na určitou část odměny (tzv. pohyblivou) s ohledem na dosažení dlouhodobých cílů společnosti. Pokud se společnost rozhodne tato pravidla neuplatňovat, musí to náležitě odůvodnit. Obdobná právní úprava se na evropské úrovni připravuje i pro sektor pojišťovnictví,“ vysvětluje Jaroslava Ignáciková, advokátka Ambruz & Dark/Deloitte Legal.

“Například odměna za výkon funkce člena dozorčí řady České spořitelny je vázána pouze na pevnou složku a nikoliv konkrétní cíle. Odlišná je ale situace u členů představenstva, kde se odměna skládá z pevné i pohyblivé složky a podléhá pravidlům nové bankovní regulace CRD III, kdy se část se vyplácí v nepeněžních nástrojích a je odložena v čase,“ říká Patricia Bulvasová-Plášková, tajemnice dozorčí rady a ředitelka úseku Kancelář České spořitelny.

Výsledky průzkumu mezi českými firmami potvrzuje i mezinárodní studie Deloitte Directors 360°, která sledovala názory 288 členů představenstev společností a dozorčích rad z 19 zemí světa, včetně České republiky. Studie  zkoumala i názory statutárních a dozorčích orgánů společností na otázky týkající se motivovanosti jednotlivých manažerů na dosažení dlouhodobých cílů společností.

Podle ní více než tři čtvrtiny (77 %) manažerů z celého světa souhlasí s názorem, že fixní odměny a odměny podle aktuálních nebo krátkodobých ekonomických výsledků společnosti jsou pro vedení firem demotivující, aby uvažovali o řízení společnosti z dlouhodobé perspektivy a byli hodnoceni i na základě plnění dlouhodobých cílů. V Česku se tímto názorem ztotožňují jen čtyři z deseti manažerů.

Srovnání se zahraničím je jasným důkazem toho, že za světem zaostáváme. “Nezohledňování dlouhodobých cílů společnosti při odměňování představenstev, ale i vyššího managementu, může vést k poškozování společnosti a k dosahování špatných finančních výsledků z dlouhodobého pohledu. Ti, co rozhodují o chodu společnosti, by měli mít dostatečnou motivaci pečlivě zvažovat, jestli dopady jejich rozhodnutí budou pro firmu pozitivní i v dlouhodobém výhledu," dodává Spáčil.

Zdroj: Studie Deloitte Directors 360°   

GARANTI RUBRIKY

Dalibor Holý

Statistik, analytik a manažer ČSÚ pro oblast trhu práce

 
 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy