hwc homeworks cheap article writing service chronological order literature review creative photography assignments resume writing for high school students canada need help writing my thesis should juveniles be tried as adults essays
Stálé rubriky / Management a Leadership
Stálé rubriky

O malířských paletách, černobílosti a odfláklé manažerské práci

17.05.2013  Zbyněk Rozbořil 2  komentářů

Moc bych si přál, aby manažeři pochopili, že jejich práce opravdu může a měla by být profesionální. Profesionální ve smyslu řemeslném, kde neúprosně platí to, že pokud na své zručnosti nepracuješ, tvá šikovnost klesá. Řemeslem ve smyslu, že mistra mistrem dělá výsledek a citlivá práce s materiálem.

Nepíšu tyto řádky jako trenér, který se rozvojem živí, a zadělává si tak na další zakázky. Píšu jako člověk, který je citlivý na vztahy a mrzí ho, když lidé omezují jeden druhého kvůli své vlastní omezenosti a nesmyslnému chování, i když je toto chování motivováno pozitivním úmyslem. 

V poslední době jsem zažil několik konkrétních příkladů, kdy se manažeři kvůli svému amatérismu dopustili regulérní destrukce týmu, který řídí. Překvapivě často je to zaviněno právě nedostatečným standardem v chování, nízkou profesionalitou a sebereflexí. Jako manažerovi mi to nedá a musím to glosovat.

Co mě tedy tolik dostalo a dostává? Dvě hlavní věci. V tuzemských společnostech sleduji trend, že ve chvíli, kdy se manažer dostane na svoje místo, bere to jako dosáhnutou metu, přestává na sobě pracovat. Druhým trendem je, že v důsledku nedostatečného vzdělání a zkušeností tito lidé používají pouze jeden manažerský styl a nesnaží se / nejsou nuceni snažit se obohacovat si svůj toolbox o další techniky a možnosti práce s lidmi. Abraham Maslow řekl krásnou větu, že ve chvíli, kdy máš k řešení problému jako jediný nástroj kladivo, vidíš všechny problémy jako hřebíky. A já se obávám, že vzhledem k současnému tlaku na náklady vychováváme kameníky s jedním kladivem, kteří kvůli špatným nástrojům a rozhodnutím spotřebují na plnění cílů až příliš mnoho lidských životů / energie a zdrojů. Neinvestovat (peníze a energii) do rozvoje je nyní trestuhodné plýtvání (peněz i energie).

Další věcí ke zvážení je malá mixáž leadership stylů a černobílost v jejich použití. Malíř, který se potřebuje co nejlépe vyjádřit, musí mít na paletě poměrně dost barev. Až na drobné výjimky jsou jednobarevné obrazy dost fádní. A tak je to i s paletou manažerskou. Překvapivě často slýchám otázku, jestli je správným leadership stylem direktiva…, nebo jestli je lepší řídit vztahem… Tato hra „buď, anebo“ mě přestává bavit a stávám se netrpělivým. Moc bych si přál vyslat manažerům informaci, že ten pravý kumšt spočívá v umění míchat z jednotlivých barev ty pravé odstíny, kterými se dosáhne žádoucího vyznění díla. O leadership stylech je přece užitečné přemýšlet paradoxně a komplementárně. Není to „buď, anebo“ – je to A i B zároveň. Je možné být laskavě direktivní, tvrdě koučující, direktivní a zároveň vizionářský. Jde jen o to techniku znát, velmi tvořivě si s ní pohrát a aplikovat ji.

To mi právě chybí a vede mě to k výzvě, aby si manažeři zase začali hrát, poznávali nové způsoby práce, obohacovali svou paletu přístupu a budovali svůj jedinečný styl pro dosahování výsledku. Pojďme managementu, ze kterého se často stává tupé otrokářství nebo naopak nesmyslná charita, vrátit pestrý a kreativní punc umění dosahovat výsledků pomocí práce s lidským talentem. A nezapomeňme též, že umělcem se člověk stává, a nikoli rodí. Forma mistrovského vyjádření se brousí novými zkušenostmi a podněty a stovkami hodin praxe.  

P. S. Pokud nevíte, co jsou leadership styly, někde se to naučte. Dobrým zdrojem k jejich pochopení je pro mě například Golemanův model: 

www.educational-business-articles.com/six-leadership-styles.html 

Radim Koštial

Kdybychom si všichni mohli vybrat, jestli chceme být v životě manažerem nebo nočním vrátným, tipuju, že většina by chtěla být manažerem. Vtip je v tom, že většina z nás by dobrého nočního vrátného dělat mohla, jenom málo z nás může dělat dobrého manažera. Používat různé styly, kombinovat je a vždy zvolit ten správný vyžaduje empatii, zkušenosti, znalost lidské duše a lidského konání. K tomu musíš mít a)talent a b)zkušenosti. Když to schválně přeženu – každý by chtěl být manažerem, jenom málo má na to být dobrým manažerem. Někteří to mají v krvi přestože na svém seberozvoji pracují usilovně asi jako Ital v poledne, ale jsou tak skvělí, že jejich lidi nimi jdou do horoucích pekel. Druzí se mohou v rozvoji a vzdělávání přetrhnout a pořád to jsou joudové. Osobně si myslím, že manažerské "řemeslo" je v obrovské krizi. Cítím, že paradoxně mnoho manažerů jsou ti, kdo najednou nové době nestačí. Jejich HR lidi, markeťáci, ajťáci atd jim začínaj ujíždět a manažeři často nejsou v čele peletonu, ale na chvostu. Výjimečným lídrem se musíš narodit, Jobsové na stromech nerostou. Dobrým manažerem se musíš částečně narodit a částečně stát. Salieri uměl bravurně noty a skládal bravurní věci a celý život nepochybně cvičil a dřel a život prožil s velkou ctižádostivostí být nejlepší. Jenže pak přihopkal jakýsi Mozart, který se Mozartem prostě narodil. :-)

17.05.2013 10:50   Reakce

Marek Láznička

Hezký článek, jen ty anglosaské výraziva pro mne osobně snižují úroveň článku a to zcela zbytečně. Proč používat výrazy jako toolbox a leadership styl, když existují české ekvivalenty? Paleta možností, styl řízení, ..... Jinak věcně zcela souhlasím, dobrého manažera, aby člověk pohledal. Nedejbože, když pod ním má člověk pracovat:) Třeba jako ITák, který musí nadřízenenému vysvětlovat některé věci jednodušeji než klukovi ze základky:)

17.05.2013 13:26   Reakce

 
Přináší společnost LMC, s.r.o., vyrobeno ve spolupráci s Omega Design & Breezy